Evropa uvažuje o celkové konfiskaci úspor a vynucené redistribuci

Nejdříve, když jsme četli článek Reuters, „Výkonné vedení EU se poohlíží po použití osobních úspor k zacpání vlekle se táhnoucích děr ve financích,“ který odhaluje poslední úniky o návrzích Evropské komise, tak jsme si mysleli, že je to kachna, když to ale ani po několika hodinách nestáhli, tak jsme si uvědomili, že tohle sdělení je bohužel smutnou pravdou. Smutnou proto, že všechno, před čím jsme varovali v září 2011 v článku, „Z krize mohou existovat pouze bolestivé cesty“, a všechno, co už zažili střadatelé a občané Kypru, vypadá, že je na tom srázu, na jehož okraji teď stojí celý kontinent.

V kostce a vlastními slovy Reuters , „úspory 500 milionů občanů Evropské unie by se daly využít k financování dlouhodobých investic, které urychlí ekonomiku a pomohou zacpat tu ekonomickou díru, která tu už od finanční krize zeje po bankách, říká dokument EU.“

Co zůstává nevyřčeno, je to, že ono „využití“ bude čistě na nedobrovolném základě, na základě svévole „unie“ a lepším výrazem pro jeho popis by tedy byla konfiskace.

Zdrojem této senzace je dokument, který viděli v Reuters, a který popisuje, jak se EU poohlíží po způsobech jak tento blok 28 zemí odstavit od přílišného spoléhání na ekonomickou výživu z bankovního financování a najít jiné způsoby, jak financovat malé podniky, infrastrukturní projekty a další investice. Takže Evropa nejenže nakonec přiznává, že ECB v posledních pěti letech pohořela při pokusech zase zprůchodnit zacpaná potrubí porouchaných penězovodů – což je cosi, co jsme zdůrazňovali každý měsíc (naposledy v článku Eurozóna, aniž by se probudila z Draghiho monetární noční můry, tak se propadá do nové hlubiny s tvorbou úvěrů nejnižší ze všech dob), ale spolu s tím tato zpráva komise nakonec doznává i to, že „ekonomická a finanční krize finančnímu sektoru zmrzačila schopnost přivádět peníze i do reálné ekonomiky, zvláště do dlouhodobých investic.“

Řešení? „Komise v druhé polovině letošního roku požádá dozor nad pojištěním v tomto bloku, aby jí poradil s možným konceptem zákona „o mobilizaci větší části osobních penzijních úspor k dlouhodobému financování,“ říká dokument.“

A zase slovo mobilizace je daleko stravitelnější než řekněme – konfiskace.

A přesně o té Evropa uvažuje:

[quote align="center" color="#999999"]

Banky si ztěžovaly, že se jim brání, aby pomáhaly ekonomice půjčkami kvůli po-krizovým předpisům, které je nutí, aby si držely daleko větší bezpečnostní polštáře kapitálu a likvidity.

Tento dokument říká, že pravidla kapitálové a likviditní „přiměřenosti“ pro dlouhodobé financování bude třeba během následujících dvou let revidovat, což je proces, který bude nejspíše ve Spojených státech i jinde podroben kritickému přezkoumání, aby se tím zamezilo riziku, že banky EU by tím získaly nekalé výhody.[/quote]

Počkejte ale: to ještě není všechno!

Evropa inspirovaná nedávno zavedenou „bezrizikovou garantovanou návratností“ kolektivizovaných spořících instrumentů v US známých spíše jako MyRA, tak si také do konce letošního roku dokončí studii o průchodném zavedení spořících účtů EU, otevřených i pro jednotlivce, jejichž peníze by se mohly slévat a investovat do malých podniků.

Protože když v těchto poměrech korporace už odmítají investovat peníze do obnovy opotřebeného kapitálu, tak kdo je bude investovat? Proč byste to neměli být vy, drazí Evropané? Ať už se vám to líbí, nebo ne.

Počkejte ale, pořád to ještě není všechno!

Evropa navíc usiluje o obnovení funkčnosti toho, co je hlavním důvodem, proč jsou evropské banky až tak insolventní, jak jsou, a tím jsou sekuritizace, které přesvědčiví prodejci a sexy prodejkyně od Goldmana a tohoto kolektivu prodali evropským bankéřům, kteří do nich následně investovali peníze vdov a sirotků, jen aby poté zírali, jak se ztrácí.

[quote align="center" color="#999999"]

Rovněž se snaží o oživení trhu se sekuritizacemi, které dohromady slévají půjčky, třeba jako hypotéky, aby dohromady tvořily obligace, které banky mohou prodávat, aby zvýšily financování pro sebe nebo pro podniky. Tento trh při finanční krizi zkorodoval, tehdy v roce 2007 obligace spojené s US půjčkami na domy začaly krachovat kvůli platební neschopnosti, což spustilo širší rozsypání globální trhů během následujících dvou let.

Tento dokument říká, že Komise „vezme v úvahu možný budoucí nárůst likvidity u četných sekuritizovaných produktů,“ až přijde čas finalizovat nové předpisy o tom, jaká aktiva mohou banky umisťovat do svých nových polštářů likvidních rezerv. Tohle signalizuje možné uvolnění definice způsobilosti aktiv u dozoru nad bankami v tomto bloku.[/quote]

Protože nic se nevyrovná takovým pěkným sekuritizacím, kdy se balkánským sýrem podložené sekurity papíry prodávají ve zcela nových balíčcích vdovám a sirotkům.

A korunu tomu nasazuje návrh pustit se do globální změny účetních principů tak, aby zajistily, že přesný odraz ekonomické reality v jakékoliv bankovní účetní rozvaze se stane dávnou vzpomínkou:

[quote align="center" color="#999999"]

Což je ještě kontroverznější, Komise bude uvažovat, zda v nově odsouhlasených globálních účetních předpisech používat k vyčíslení reálnou hodnotou nebo aktiva radši oceňovat současnou hodnotou diskontovanou z očekávaných budoucích finančních toků, „která by byla vhodná zvláště s přihlédnutím k dlouhodobým investičním podnikatelským modelům.“ [/quote]

Shrnuto: vynucená „mobilizace“ úspor, zavedení kolektivního a nedobrovolného financování obnovy fixního kapitálu „spořícími“ účty, návrat k rozšíření sekuritizace a nakonec se to všechno sváže dohromady změnou účetních předpisů, které celou tu nevyhnutelnou katastrofu navoní aromatem růží vábícím tak dlouho, dokud to všechno nezkrachuje.

Takže kromě tohoto všeho, je Evropa už „napravená“.

Jedinou otázkou, kterou zbývá zodpovědět, je, proč to uniklo zrovna teď? Možná je to jednoduše proto, že realokace „hotovosti ze spořicích účtů přesměrovaných“ po kyperské konfiskaci vkladů mezi riziková aktiva, nebyla ještě dostatečně vynucovaná? Jaký může být lepší způsob, kterým se do toho vdechne tolik potřebná dynamika, než únik zprávy, že úspory hotovosti všech se náhle stanou nehájenou lovnou zvěří v příští evropské velké strategii redistribuce bohatství.