Šéf společnosti Bayer Marijn Dekkers přišel s hrubým, nicméně upřímným prohlášením: nový lék na rakovinu Nexavar, který korporace vyrábí, podle něj není „pro obyvatele Indie“, ale jen „pro západní pacienty, kteří si ho mohou dovolit“. Tento výrok zazněl krátce po výnosu indického soudu, podle něhož by některé léky, které mohou pacientům zachránit život, mohly být vyráběny a distribuovány až o 97 procent levněji. Dekkersovo upřímné prohlášení je sice do značné míry zavrženíhodné, ideologická obhajoba pronášená buržoazními médii a dalšími proponenty však odhaluje hlubší úroveň tohoto tématu:


„Samozřejmě chceme zajistit, aby lidé měli přístup k lékům, které jim mohou zachránit život,“ tvrdí energicky patolízalové a konzumenti kapitalismu, „nicméně čím dál častější porušení práv duševního vlastnictví ničí motivaci investovat obrovské sumy do vývoje nových léků… Nakonec každý (kdo je dosud naživu) bude mít prospěch z dodržování práv duševního vlastnictví.“

Tato obhajoba společnosti Bayer bezděčně naznačuje, jak funguje celý systém: „abychom mohli produkovat léky zachraňující život, musím omezit jejich dostupnost vyššími cenami, odsoudit tak mnoho lidí k utrpení a smrti, abychom vydělali a mohli v tom pokračovat.“ Jistě, „každý“ z toho „nakonec“ hypoteticky něco z dlouhodobého hlediska vytěží.

Co nám slíbí příště? Létající auta a elexíry mládí?

 

Nepěkná historie společnosti Bayer a byznysu s rakovinou

Koncern Bayer vznikl v roce 1863 v německém Barmenu. V roce 1899 si zaregistroval ochrannou známku léku aspirin. O rok dříve si zaregistroval heroin a nabízel jej jako lék na dětský kašel „bez vedlejších účinků“.

Během 1. světové války se společnost zaměřila na výrobu chemických zbraní a dokonce založila „Školu chemických válek“.

Po válce se Bayer spojil s daší chemickou společností a vznikla firma Farben, která byla v té době největší v Německu a byla rovněž největším sponzorem Hitlerovy předvolební kampaně. Během 2. světové války firma Farben v mnoha svých továrnách a dolech využívala otrockou práci. Tato firma, spolupracující s nacisty, vlastnila patent na Cyklon B, plyn s obsahem kyanidu, který zahubil více než milion lidí v koncentračních táborech v okupované Evropě. V roce 1946 Norimberský tribunál dospěl k závěru, že bez společnosti Farben by 2. světová válka nemohla proběhnout.

Pouze 13 z 24 členů představenstva firmy Farben, obviněných ze zločinů proti lidstvu, bylo odsouzeno k vězení. Jejich rosudky byly podle žalobců „tak mírné, že by potěšily i zloděje kuřat“. Mnoho manažerů firmy, kteří pomáhali nacistům, se kromě toho posléze vrátilo do „nových“ firem, do kterých byla společnost Farben rozdělena v roce 1952.

Dnes je Bayer ohromným konglomerátem se třemi základními divizemi: Bayer HealthCare, výrobce léků a zdravotnických přístrojů; Bayer MaterialScience, výrobce polymerů a plastů; a Bayer CropScience, výrobce geneticky modifikovaných plodin a zemědělských chemikálií. V podstatě se dá říct, že Bayer se skládá ze tří firem, z nichž dvě vyrábí látky způsobující choroby, jako je rakovina, a jedna vyrábí léky na choroby, jako je rakovina – ovšem jen pro lidi, kteří si je mohou dovolit.