Bývaly časy, kdy se člověk podíval na oblohu a čekal, že spatří vznášející se obrovské balóny než letouny. Katastrofa Hindeburgu ale rychle tyto sny ukončila. Avšak téměř o století později si jedna společnost možná nakonec spočítala, jak to postavit řiditelné a vhodné i pro 21. století. Jen to ale nesmí být vzducholoď. Tohle je vzduchoplavidlo zcela tuhé konstrukce přezdívané Aeroscraft se od základu liší od řekněme Goodyearovy vzducholodi. Vzducholodi nemají z definice žádnou vnitřní strukturu a svůj tvar udržují pomocí tlaku plynu, který obsahují; když ten plyn unikne, vyfouknou se jako obrovské balóny, kterými jsou.


Tuhá vzduchoplavidla, jako byli před tím zepelíny, udržují svůj tvar bez ohledu na tlak plynu díky konstrukci vnitřní kostry – Hindenburg využíval vysoce hořlavé balzové dřevo, ale tato vzduchoplavidla Aeroscraft udělaná z hliníku a uhlíkových vláken – a udržující se ve vznosu soustavami plynem plněných vaků. A na rozdíl od hybridních vzducholodí, vzducholavidlo nevyžaduje dopřednou hybnost, aby se vytvořil vztlak pomocí soustavy křídel. Všechno zdvihá helium.

Aeroscraft vyvíjela Aeros Corp, největší výrobce vzducholodí a řiditelných balónů, už od roku 1996. Projekt si vyžádal 35 milionů dolarů z fondu výzkumu a vývoje a vláda společnosti půjčila pár vědců od NASA, aby jim pomohli vyvinout aerodynamický a řídicí systém. A s úspěšným startem jejich prototypu polovičních rozměrů, Pelican, z minulého týdne, to vypadá, že ta investice se vyplatila. Vypadá to tak, že budoucnost lehčí vzduchu je před námi.

Prototyp Pelican dlouhý 266 stop a široký 97 stop (81 x 25,5 m), a to má jen asi poloviční rozměry toho, jaký bude plnocenný Aeroscraft. Pokud se dokončí, bude Aeroscraft měřit přes 400 stop (122 m) a bude schopen zdvihnout 66 tun či více.

Na rozdíl od vzducholodí, které udržují konstantní sílu vznosu a při regulaci výšky spoléhají na balastní zátěž a vrtule, využije Aeroscraft unikátní systém vaků které mohou podle libosti měnit statickou tíhu plavidla (v poměru k vzduchu) a nazývá se COSH (Control of Static Heavines – Řízení statické tíhy). Tento systém ve skutečnosti pracuje dost podobně jako ponorky využívající k plavbě vzduchu.

Aeroscraft je vybaven sériemi tlakových nádrží s heliem. Když chce pilot zvednout výšku, tak přes soustavu potrubí a regulačních ventilů vypustí nehořlavé helium z nádrží do vnitřních plynových vaků zvaných tlakové obálky helia (PHE). Ty zvýší sílu zdvihu vyvíjeného heliem, tedy sníží statickou tíhu plavidla a umožní stoupání. Chce-li pilot sestoupit, proces se obrátí. To Aeroscraftu umožní snadné přistání pro náklad či pasažéry, aniž by musel odhazovat či přibírat dodatečnou balastní zátěž. Aeroscraft bude navíc vybaven trojicí motorů – každý na jedné straně a ten třetí na břiše – šesti turbovrtulovými motory, které poskytnou tah a zvýší zdvih pro COSH, zrovna tak jako aerodynamickými ocasními kormidlovacími křidélky a čnějícími plochami řídících křídel pro vysokorychlostní cesty, což je nad 20 mil za hodinu – 32 km/h. No, dostaneme vás tam, ale chvilku to potrvá.