S voláním po evropské renezanci a s obecnou vírou ve stabilitu prostřednictvím německých voleb snad stojí za to připomenout strukturální problémy, kterým ta údajně ode dna se odrážející unie čelí. Nikde není to dilema, s nímž se potýká jednotná monetární politika, tak evidentní jako v ohromném rozbíhání tempa ekonomického růstu mezi národy EU a v současném ohromném rozestupu v mírách nezaměstnanosti od Řecka po Rakousko a dále. Vypadá to, že svět čeká na znovuzvolení Merkelové a na rozvinutí zbídačení (jež je zjevně potvrzeno nedávno uniklou zprávou BaBa), ale transparentnost testů odolnosti u EU by mohla odstranit tu symbiontickou bezpečnostní síť nákupů bankovních dluhopisů dříve, než by se mnozí nadáli.
S tím jak monetární politika tak nějak po celé EU provedla eutanázii toho, co zbylo ze zlomků přenosových kanálů, ale i tak jsou to více jen sliby, jelikož penzijní fondy a banky jsou po uši zavaleny svými vlastními domácími dluhopisy.
Změny HDP u národů EU od roku 2007
Německo je jedinou velkou ekonomikou euro-oblasti, která se od recese v roce 2008 zotavila ze ztrát a Německo, Belgie a Slovensko jsou jedinými třemi, co v prvním čtvrtletí rostly. Kyperská ekonomika se v prvním čtvrtletí během vyjednávání o vykoupení smrskla o 1,3 procenta, zatímco řecká ekonomika se smršťovala rychlostí 4,6 procenta ročně po tři měsíce až do července. Od roku 2008 řecká ekonomika spadla o 25 procent.
Míry nezaměstnanosti mezi národy EU
Recese vyhnala v euro-oblasti čísla nezaměstnanosti během uplynulého roku o 1,1 milionů na 19,3 milionu. Nezaměstnanost mládeže v Řecku a Španělsku je na rekordních 58,7 procentech respektive 56,1 procentech v porovnání se 7,5 procenty v Německu. To může dlouhodobé trendy růstu ještě prohloubit, jelikož celá generace je tu ponechána bez dovedností potřebných k účasti mezi pracovní silou.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com