„Exhumace těla Hambo Lámy Itigelova se konala dne 10. září 2002 na hřbitově u ruského města Ulan Ude. Tento muž zemřel a byl pohřben v roce 1927 a exhumace byla provedena za účasti jeho příbuzných, zástupců státu a odborníků.“ Tato informace se objevila v ruských médiích a týkala se Buryata Lámy, jehož tělo bylo exhumováno na počátku 21. století. Hrob obsahoval dřevěnou bednu, v níž byl buddhistický láma sedící v lotosové pozici. Jeho tělo bylo zachováno, jako by bylo mumifikováno. K mumifikaci však nikdy nedošlo. Svaly a kůži měl měkké, klouby ohebné. Tělo bylo oblečeno do hedvabného šatu.


Hambo Láma Itigelov je skutečná osoba, známá z ruské historie. Studoval na Aninsky Datsan (buddhistické univerzitě ve městě Buryatie, dnes z ní zůstaly jen trosky) a absolvoval medicínu a filozofii (specializoval se na povahu prázdnoty). Kromě toho sepsal encyklopedii farmakologie.

V roce 1911 se Itigelov stal Hambo Lámou (hlavou buddhistické církve v Rusku). V letech 1913 až 1917 se účastnil společenských akcí pořádaných ruským carem. Byl pozván na 300. výročí dynastie Romanovců, otevřel první buddhistický klášter v Petrohradu a car Mikuláš II. mu 2. března 1917 udělil cenu Svatého Stanislava.

Během 1. světové války Itigelov založil organizaci zvanou „Buryat Brothers“. Pomáhal armádě penězi, potravinami, ošacením a léky. Postavil také několik nemocnic, v nichž buddhističtí lékaři pomáhali zraněným vojákům. Získal za to cenu Svaté Anny a další ocenění.

V roce 1926 Itigelov vyzval biddhistické mnichy, aby odešli z Ruska, neboť ‚rudá ideologie nabírala na síle‘ (on sám Rusko nikdy neopustil). V roce 1927, kdy mu bylo 75 let, řekl lámům, aby zahájili meditaci, protože se chystal umřít. Lámové nechtěli meditaci zahájit, neboť Itigelov byl stále naživu. Itigelov tedy začal meditovat sám, lámové se k němu přidali a on záhy skonal.

Itigelov po sobě zanechal závěť, v níž žádal, aby jej pohřbili tak, jak zemřel, tedy v pozici lotosového květu, v cedrové bedně na tradičním hřbitově. Tak se i stalo. V závěti rovněž požádal mnichy, aby jej po několika letech exhumovali. (To znamená, že věděl, že jeho tělo bude zachované).

Buddhističtí mniši to provedli v letech 1955 a 1973, měli ale strach to zveřejnit, jelikož komunistický režim náboženství odmítal. Až v roce 2002 bylo tělo definitivně exhumováno a přemístěno do kláštera Ivolginsky Datsan (sídla současného Hambo Lámy), kde bylo důkladně prozkoumáno mnichy a, což je ještě důležitější, vědci a patology.

V oficiálním stanovisku týkajícím se těla bylo uvedeno toto: velmi dobře zachováno, bez jakýchkoli známek rozkladu, kompletní svalstvo a vnitřní tkáně, měkké klouby a kůže. Je pozoruhodné, že tělo nebylo nikdy balzamováno ani mumifikováno.

Tělo je dnes vystaveno vzduchu, je v kontaktu s jinými lidmi, bez jakýchkoli omezení týkajících se teploty a vlhkosti. Nikdo neví, jak se Itigelov udržuje v tomto stavu.

I když podobných příběhů existuje po celém světě více, toto je JEDINÝ DŮKLADNĚ ZDOKUMENTOVANÝ a POTVRZENÝ PŘÍPAD NESMRTELNÉHO TĚLA. Balzamování a mumifikace jsou dobře známy v různých kulturách – Chinchorro, egyptské mumie, křesťanští svatí, komunističtí vůdci atd. Některá těla byla nalezena v trvale zmrzlé půdě, nicméně když byla vystavena kyslíku, během několika hodin se rozložila.

V buddhistických textech se o podobných věcech píše, neexistují ale žádné potvrzené případy. Tedy až na tento.

Ani několik let po exhumaci se Itigelovo tělo nerozkládá, neplesniví, neděje se s ním nic špatného. Itigelov řekl před svou smrtí, že zanechává všem lidem na Zemi poselství. Toto poselství neobsahuje žádná slova. Je na nás, abychom mu porozuměli.

Překlad: Tomáš Piňos

Zdroj:  politicalblindspot.org