Země, nad kterou svítilo slunce – část druhá AC24 exkluzivně ze Sýrie (1. díl) Pokračování vyprávění o nedávné cestě čtyř českých novinářů do Sýrie pokračuje po delší odmlce druhým dnem. Ten začal kupodivu bohatou snídaní v liduprázdné jídelně, kde mimo naší skupinky nikdo nebyl, jen občas sem tam někdo zašel na kafe a sem tam se objevil typický hotelový personál s konvicí teplého nápoje…


Tak začal náš první den v Damašku, do kterého jsme procitli po namáhavé cestě přes Frankfurt a Bejrút a po noci přerušované občasným vzdáleným hromobitím dělostřelby a minometné palby. Teprve včera mi psala jedna Syřanka, že byl šrapnelem zraněn její přítel se čtyřletým synkem a že jsou oba v nemocnici. Teroristé vystřelují ze svých úkrytů minometné granáty, jež mají dostřel až sedm kilometrů. Cílí na obydlené čtvrtě v předměstích Damašku, aby co možná nejvíce narušili normální běh života. Slavný syrský herec Jasaín Bakuš přišel o život letos 24. února, když byl zasažen jeho automobil. Téměř den co den padnou tucty civilistů za oběť terorismu sponzorovaného zejména Tureckem, USA, Británií, Francií, Saúdskou Arábií a Katarem.

O tom, jak si Katar získává pro svou podvratnou politiku přívržence investicemi [čti úplatky], se nemluví téměř nikde, pravdou ale zůstává, že za poslední dva roky vložil obrovské sumy do Palestiny, Turecka, Británie, Francie a dalších zemí, které nyní velmi aktivně vystupují v syrské krizi. ZDE Článek vidí za vměšováním se Kataru do záležitostí Libye a Sýrie náboženské pohnutky, pravými motivy jsou jak jinak nerostné suroviny, v tomto případě zejména zemní plyn, jak lze snadno pochopit z rozhovoru s bývalým pákistánským rozvědčíkem, majorem  Agha H. Aminem ZDE a z dalších kompetentních zdrojů, například v tomto velmi stručném a výstižném shrnutí (jak prosté, můj drahý Watsone) ZDE nebo obsáhlejší vynikající analýza ZDE

Katarský princ měl svou kauzu i v ČR, jež ho stála téměř osm milionu dolarů. Princova smůla je, že byl případ znovu otevřen, pravděpodobně má ještě někdo zájem o „všimné“. ZDE

O nedávných katarských investicích lze dohledat celkem detailní informace. Pro kontextualizaci postojů některých politiků uveďme pár příkladů, většinou desetimiliardových dolarových investic. Tomuto fenoménu se říká „petrodolar recycling“ ZDE.

Británie: ZDE, ZDE a ZDE

Francie: ZDE

Británie a Francie: ZDE

Turecko: ZDE a ZDE

Palestina: ZDE a ZDE

Egypt: ZDE

Malajsie: ZDE

Stačí umět sčítat, abychom mohli zjistit cenu zrady a cenu suverénního státu a krve jeho obyvatel. Katar získal za spoluúčast na rabování a zničení Sýrie jedinečnou příležitost zbavit se brzy již bezcenných petrodolarů (po již ohlášeném zavedení čínského zlatého standardu) investicemi v lukrativních a bonitních podnicích.

Co všechno lze ještě koupit za petrodolary:

V prvním jarním dni zabil sebevražedný atentátník v Damašku 84letého sunitského islámského kněze během bohoslužby, s ním jeho vnuka a dalších 40 návštěvníků mešity. Mohamed Said Ramadan al-Buti byl známý po celé Sýrii díky svým pravidelným televizním náboženským pořadům. Teroristé se zaměřují, podobně jak tomu je dodnes v Iráku, na prominentní osobnosti podporující prezidenta Asada. Díky tomu budou muset vyvraždit většinu populace, protože za prezidentem Asadem nyní stojí většina národa. Stal se totiž pro národ symbolem odporu proti mezinárodnímu spiknutí, garantem celistvosti země a ochráncem menšin.

Hladina hněvu syrského lidu vzrůstá s každou obětí, která padne, s každým barbarským činem teroristů. A čím větší je hněv, tím větší je soudržnost lidu a jeho odpor ke všem, kteří jeho zemi přináší zkázu. Trefně to vyjádřil velký muftí Sýrie Ahmad Badr-Eddine Hassoun, který v reakci na zavraždění národní náboženské ikony šejcha al-Butiho řekl, že „krev mučedníka doktora Mohameda Saíd Ramadana Al-Boutiho ohněm se rozhoří v našem arabském a islámském světě proti komukoliv, kdo vyhlásil fatvy pro vraždění našich synů v Levantě, a bude světlem na naší stezce.“ Dále pokračoval: „Islám nezahyne a Sýrie se neskloní. Říkám těm, kteří posílají zbraně do Sýrie: nepodlomíte pilíř islámu v Sýrii. Islám zůstane čistým a syrský lid zůstane vytrvalým.“ ZDE video ZDE

Plán konspirátorů počítajících s rychlým rozložením země a pádem režimu se proto nenaplnil. Počítalo se se dvěma klíčovými podmínkami: za prvé – Sýrie krizi neustojí hospodářsky a za druhé – armáda nebude stát za režimem. Ani jeden z faktorů nenastal. Navíc nebyla umožněna devastující intervence zahraničních sil dvojitým vetem v Bezpečnostní radě OSN, takže již nebylo možné postupovat podle libyjského scénáře.

S novým dnem jsme se tedy ocitli v centru dění, kde se náhodně i cíleně vraždí civilní populace a představitelé veřejného života, a zároveň probíhají urputné boje o strategické body mezi teroristickými „bandami“ a syrskou arabskou armádou, která tyto bandy postupně vytlačuje k velké úlevě obyvatel čtvrtí vítajících armádu jako osvoboditele všude tam, kde se objeví. V místech, kde armáda nemůže operovat, se poslední dobou vytváří občanská domobrana odhodlaná čelit útokům teroristů na méně chráněné cíle, jako jsou různá předměstí nebo vesnice.

Abychom se dozvěděli více o tom, co se v zemi právě děje, měli jsme možnost se setkat s několika veřejnými činiteli, za nimiž jsme se hned zrána vydali Damaškem plným dopravních kolon a lidí v ulicích. Damaškem, kde šel život dál tak, jako by se v zemi vůbec nebojovalo. Lidé proudili po obchodech, do práce, na trh a město žilo svým typickým orientálním rytmem s kulisou pachu zplodin z pohonných hmot a neutuchajícího troubení motorových vozidel kličkujících několikaproudými silnicemi, které protínají město křížem krážem.

Takto začal náš hon za informacemi, který prakticky dodnes nepřestal. I nyní se každým dnem situace mění a každou chvíli se jazýček na vahách osudu Sýrie vychýlí jednou na stranu naděje, jindy na stranu zoufalství. Co si například lze myslet o podivné události, jež se odehrála 18. března v Istanbulu, kde byl celými 35 hlasy zvolen „jakýsi“ opoziční premiér Sýrie, Ghassan Hitto, občan USA a člen Muslimského bratrstva, který rezolutně odmítá jakýkoliv dialog s oficiální syrskou vládou (vzešlou z regulérních voleb v květnu 2012)? Jakou naději to přináší na ukončení krvavého konfliktu podporovaného zvenčí? Žádnou. Jakou legitimitu má Hitto? Žádnou. Při jeho volbě bylo přítomno 45 z celkových 63 členů opoziční koalice, jejíž předseda Chatíb dokonce zuřivě opustil jednací sál a vrátil se až na popud tureckých pořadatelů. Důvodem byl kandidát volby, jehož prostřednictvím byla omezena jakákoliv „možnost“ Chatíba přistoupit na politický dialog o řešení krize na nulu, jak konstatuje Anne Barnard na stránkách New York Times ZDE

Netrvalo to dlouho a Chatíb 24. března úplně rezignoval na post předsedy zahraniční opozice, neboli NCR (National Coalition for Syrian Opositon and Revolution Forces) ZDE

Na protest proti údajně vnucené volbě Hittoa spolu s Chatíbem opustilo opoziční koalici celkem 12 jejich členů. ZDE

Další ránou pro opozici byla informace, že tzv. Svobodná Syrská Armáda (FSA), která je jakousi ozbrojenou částí opozice nového „premiéra“ neuznává. ZDE

Loutky Erdoganova Muslimského bratrstva versus loutky CIA se tedy mezi sebou opět hádají, zatím co zcela bez povšimnutí a pod arogantním a radarem západního tisku a médií, ve stejný den, tedy 24. března v Damašku začal celonárodní politický dialog o ukončení krize, kterého se účastní všechny politické síly syrské společnosti za účelem nalézt politické řešení krize a ukončit násilí a další prolévání krve. ZDE

Ve Spojených státech amerických ale někteří Senátoři žijí svou vlastní realitu „hvězdných válek“ a navrhují prezidentovi Obamovi, aby na Sýrii zaútočil armádou. Dopis senátorů Levina a McCaina ZDE. Dolní sněmovně tomu není jinak, když dva prominentní poslanci z obou politických stran zase navrhují zákon, který by umožnil, který umožní aby SSA (angl. USA) pořádně vyzbrojili a vycvičili opozici a konečně v Sýrii jednou pro vždy zjednali pořádek. Návrh zákona je k nahlédnutí ZDE

Nicméně prozatím tedy Hitto nyní reprezentuje syrskou opoziční vládu pro všechny země spiknuté proti Sýrii.

Přímý přenos toho, jak Muslimské bratrstvo za pomoci svého oddaného člena, tureckého premiéra Erdogana, po Egyptě a nyní i v Sýrii systematicky kontroluje takzvanou opozici, která je pomocí saúdských a katarských peněz vynášena do čela zemí zmítajících se v chaosu způsobném rozvratnými operacemi mediálně přikrášlenými názvem „Arabské jaro“. ZDE

Snaha využít Muslimské bratrstvo jako spojence USA při rozvratu Sýrie existuje minimálně od roku 2007, jak je zřejmé z článku investigativního novináře Seymoura Hershe oceněného prestižní Pulitzerovou cenou ZDE a Jay Salomona z WSJ ZDE

Hon za informacemi nás zavedl na zajímavá místa a k zajímavým lidem. Je nutno rozlišovat, jaký původ naše informace mají a do jaké míry jsou spolehlivé. Obecně lze říci, že opak toho, co tvrdí média implikovaných západních států a monarchií z Perského zálivu, je pravda. U regionálních zdrojů je to poněkud složitější – turecké provládní zdroje jsou na straně opozice a protivládní, opoziční, na straně syrského lidu, který podporuje legitimní (volenou) syrskou vládu v čele s prezidentem Saadem. U libanonských zdrojů je to také složité, neboť na jedné straně existují zdroje blízké dědici Rafika Haririho, Saada, který je loajální Radě, a na druhé straně jsou zdroje blízké Hizballáhu, který drží při Asadovi. Libanonská vládní koalice se nachází mezi několika mlýnskými kameny a je vystavena obrovskému tlaku jak zahraničnímu, tak vnitrostátnímu ZDE. Zuby nehty se snaží zůstávat vůči Sýrii neutrální. ZDE

Vedle otevřených zdrojů byly pro nás velmi zajímavé rozhovory se syrskými veřejnými činiteli a také neformální rozhovory se syřany, se kterými jsme přišli náhodně nebo pracovně do styku, jak v Damašku, tak i v České republice.

Ze všech těchto zdrojů, ale zejména z nepokrytých prohlášení ministerstva zahraničí USA ZDE, výběru a pohybu jeho diplomatů ZDE, stejně tak politických analýz a iniciativ vlivných „odborných“ skupin starých známých bojovníků za americkou hegemonii ZDE a vlastních zpráv s tisku ZDE lze vyvodit skutečnost, že aktuální konflikt je dlouho plánovanou operací zahraničních tajných služeb s jasným zadáním a jasnými cílem uskutečnit takzvaný projekt nového Středního východu. Tomuto cíli úspěšně slouží uměle vyvolané sektářské napětí, které bylo použito taktéž v sousedním Libanonu a Iráku.

Aby bylo možné odkazovat na informace poskytnuté během osobních rozhovorů se syrskými veřejnými činiteli, jsou k dispozici video nahrávky pořízené během setkání, které se zobrazí v hypertextovém odkazu. Zde je seznam aktuálně dostupných záznamů:

ROZHOVORY:

Velký muftí Ahmad Badreddin Hassoun