Vatikánské konkláve zvolilo kardinála jménem Jorge Mario kardinál Bergoglio jako papeže Františka. Kdo je Jorge Mario Bergoglio? V roce 1973 byl jmenován „provinciálem“ argentinského Tovaryšstva Ježíšova. Bergoglio byl ze své funkce nejvýše postaveným jezuitou Argentiny během vojenské diktatury generála Jorge Videla (1976-1983). Později se stal biskupem a arcibiskupem Buenos Aires. Papež Jan Pavel II. jej v roce 2001 povýšil do kardinálské hodnosti.
Když v roce 1983 přišla vojenská junta o moc, zřídil řádně zvolený prezident Raúl Alfososín Komisi pravdy zabývající se zločiny skrývající se za „Špinavou válkou“ (La Guerra Sucia). Tu vojenskou juntu skrytě podporoval Washington.
Americký ministr zahraničí Henry Kissinger sehrál svou roli v pozadí za scénou vojenského puče v roce 1976.
Kissingerův hlavní náměstek pro Latinskou Ameriku William Rogers mu dva dny před pučem řekl, že „musíme v Argentině očekávat značný rozsah represí, nejspíš dost velké krveprolití, než to začne být už moc dlouhé.“ … ( Národně bezpečnostní archiv, 23. března 2006)
„Operace kondor“
[quote align="center" color="#999999"]
Obrázek:
[/quote]Je ironií, že důležitý proces byl v Buenos Aires zahájený 5. března 2013, týden před investiturou kardinála Bergoglila za papeže. Ten probíhající proces v Buenos Aires je:
„považován za totalitní zločiny páchané v rámci Operace kondor, koordinované kampaně různých USA podporovaných latinskoamerických diktatur v 70. a 80. letech za účelem lovu, mučení a vraždění desetitisíců odpůrců těchto režimů.“
Související článek:
Ve stejný den, jako byl zvolen papež František, byl v uvedeném procesu na doživotí odsouzen bývalý prezident generál Jorge Videla a někteří další vysoce postavení pachatelé. Pro Videlu je to jen další rozsudek v řadě:
Vojenská junta vedená generálem Jorge Videlou odpovídala za nesčetné vraždy, včetně vraždění knězů a jeptišek, kteří odporovali vojenské vládě následující po CIA sponzorovaném puči z března 1976:
„Videla byl mezi generály usvědčenými ze zločinů proti lidským právům, včetně „mizení“, mučení, vražd a únosů. Videla byl v roce 1985 odsouzen na doživotí ve vojenském vězení Magdalena.“
Neoliberální ekonomická agenda a Wall Street
Jedním z klíčových jmenovaných vojenskou juntou byl ministr ekonomiky Jose Alfredo Martinez de Hoz, člen argentinského hospodářského establishmentu a blízký přítel Davida Rockefellera.
Balíček neoliberální ekonomické politiky přijatý za Martineze de Hoz byl „průpisem“ toho, který byl v říjnu 1973 uvalen Pinochetovou diktaturou v Chile s poradenstvím od „Chicago Boys“.
Okamžitě byly vládním dekretem zmraženy mzdy. Reálná kupní síla se během 3 měsíců po vojenském puči z března 1976 zhroutila o více než 30 procent. (Odhad autorů Cordoba, Argentina z července 1976.) Argentinské obyvatelstvo bylo ožebračeno.
Pod taktovkou ministra ekonomiky Jose Alfredo Martinez de Hoze byla monetární politika centrální banky silně determinována Wall Streetem a MMF. Měnový trh byl manipulován. Peso bylo záměrně nadhodnoceno, což vedlo k nepřekonatelnému vnějšímu zadlužení. Celá národní ekonomika byla směrována k bankrotu.
Wall Street a hierarchie katolické církve
Wall Street byl pevně za vojenskou juntou, která vedla „Špinavou válku“ v jejich zastoupení. Následně to byla i hierarchie katolické církve, co sehrála ústřední roli při udržování legitimity vojenské junty.
Ježíšův řád – který představoval konzervativní, a ovšem tu nejvlivnější frakci uvnitř katolické církve, byl úzce spolčený s argentinskou ekonomickou elitou – a ten stál pevně za vojenskou juntou proti tzv. „levičákům“ z hnutí Peronistů.
„Špinavá válka“: Domněnky směřující proti kardinálovi Jorge Mario Bergogliovi
V roce 2005 podala advokátka lidských práv Miriam Bergman trestní oznámení proti kardinálu Jorge Bergoglio, v němž ho obviňuje z konspirování s vojenskou juntou při únosu dvou jezuitských kněží v roce 1976.
Bergoglio, který byl v té době „provinciálem“ Tovaryšstva Ježíšova, nařídil, aby ti dva „levicoví“ jezuitští kněží „opustili pastorální práci“ (byli tedy vyhozeni), což následně vyvolalo rozkol uvnitř Tovaryšstva Ježíšova ohledně role katolické církve a jejích vztahů s vojenskou juntou.
Odsuzovat vojenskou diktaturu (včetně porušování lidských práv) bylo uvnitř katolické církve tabu. Zatímco vrchnost církve vojenskou juntu podporovala, členstvo církve bylo rozhodně proti uvalení vojenské vlády.
V roce 2010 přeživší ze „Špinavé války“ obvinili kardinála Jorge Bergoglia ze spolupachatelství při únosu těch dvou členů Tovaryšstva Ježíšova čili Francisco Jalics y Orgando Yorio, (El Mundo, 8. listopadu 2010)
[quote align="center" color="#999999"]
Odhalení týkající se Bergogliovy role během vojenské diktatury[/quote]
V průběhu procesu zahájeného v roce 2005 „se Bergoglio dvakrát odvolal na své právo vyplývající z argentinských zákonů, že může odmítnout otevřené objevení se u soudu, a když nakonec v roce 2010 svědčil, byly jeho odpovědi vyhýbavé.“
„Bergoglio byl přímo zapleten přinejmenším do dvou případů. V jednom se zkoumalo mučení dvou jeho jezuitských kněží – Orgando Yorio a Francisco Jalics – které v roce 1976 unesli ze slumů, kde prosazovali teologii osvobození. Yorio Bergoglia obvinil, že je v podstatě vydal komandům smrti … tím, že režimu odmítl říci, že jejich práci schválil. Jalics poté, co se odsunul do odloučení německého kláštera, odmítá diskusi.“ ( Los Angeles Times, April 1, 2005)
[quote align="right" color="#999999"]
Obrázek: Jorge Mario Bergoglio udílí svaté přijímání generálu Jorge Videla (70. léta)[/quote]
Obvinění směřující proti Bergogliovi týkající se těch dvou unesených jezuitských kněží jsou ale podle právnice Miriam Bergman jen špičkou ledovce:
„Vlastní Bergogliova prohlášení dokazují, že církevní činitelé věděli už od počátku, že junta mučí a zabíjí své občany, a i tak veřejně tuto diktaturu schválili.“ Ta diktatura by tímto způsobem nemohla fungovat bez této jejich klíčové podpory,“ (Los Angeles Times, April 1, 2005 emphasis added)
Katolická hierarchie byla v tichosti spolupachatelem mučení a masových vražd, odhadem „22 000 mrtvých a zmizelých mezi lety 1976 a 1978. Tisíce dalších obětí byly ještě zabity mezi lety 1978 a 1983, kdy byly ozbrojené síly zbaveny moci.“ ( National Security Archive, March 23, 2006)
Katolická církev: Chile versus Argentina
Stojí za povšimnutí, že při propuknutí vojenského puče 11. září 1973 kardinál Santiago de Chile Raul Silva Henriquez vojenskou juntu vedenou generálem Augusto Pinochetem otevřeně odsoudil. V ostrém kontrastu s Argentinou tento postoj katolické hierarchie v Chile napomohl v omezení vlny politických vražd a porušování lidských práv namířené proti přívržencům Salvadora Allendeho a odpůrcům vojenského režimu.
Kdyby Jorge Mario Bergoglio zaujal podobný postoj jako kardinál Raul Silva Henriquez, mohly být zachráněny tisíce životů.
Operace kondor a katolická církev
Zvolení kardinála Bergoglia vatikánským konkláve, aby sloužil jako papež František bude mít okamžité dopady týkající se probíhajícího procesu s „Operací kondor“ v Buenos Aires. ( Poznámka: V tomto procesu, byl ve stejný den, jako byl zvolen papež odsouzen Vileda a další – viz odkazy výše v textu.)
Tato církev byla zapletena do podpory vojenské junty. To je cosi, co se vynořilo i v průběhu soudního procesu. Žádné pochyby, že dojde k pokusům zatemňovat roli katolické hierarchie a nově zvoleného papeže Františka, který sloužil jako hlava argentinského jezuitského řádu během vojenské diktatury.
Jorge Mario Bergoglio: „Washingtonský papež ve Vatikánu“?
Zvolení papeže Františka má dalekosáhlé geopolitické dopady po celém latinskoamerickém regionu. V 70. letech byl Jorge Mario Bergoglio pomahačem USA sponzorované vojenské diktatury. Katolická hierarchie v Argentině byla oporou vojenské vlády.
Zájmy Wall Streetu byly zajištěny prostřednictvím úřadujícího Jose Alfredo Martinez de Hoz na postu ministra ekonomiky. V Latinské Americe je katolická církev politicky vlivná. V jejím sevření je tam i veřejné mínění. To architekti americké zahraniční politiky ví a chápou.
V Latinské Americe, kde v současnosti četné vlády zpochybňují hegemonii USA, by se dalo očekávat – vzhledem k Bergogliově zaznamenané historii – že nový pontifik František jako vůdce katolické církve bude de facto hrát diskrétně „zastřenou“ politickou roli pro Washington.
S Jorge Bergogliem čili papežem Františkem ve Vatikánu (který ve věrnosti víře sloužil za časů slávy generála Jorge Videly zájmům USA) by hierarchie katolické církve v Latinské Americe zase jednou mohla být manipulována k podvracení levicových „progresivních“ vlád, a to nejen v Argentině, ale po celém regionu včetně Venezuely, Ekvádoru a Bolívie.
K této instalaci „pro amerického papeže“ dochází týden po smrti prezidenta Hugo Chaveze.
Washingtonský papež ve Vatikánu?
Americké ministerstvo zahraničí běžně dělá nátlak na členy Rady bezpečnosti Spojených národů ve snaze ovlivnit hlasování týkající se rezolucí Rady bezpečnosti. Americké skryté operace a propagandistické kampaně se běžně uplatňují ve snaze ovlivnit národní volby v různých zemích celého světa.
Učinila americká vláda také pokusy o ovlivnění volby nového pontifika? Byl skrytý tlak Washintonem diskrétně vyvíjen i uvnitř katolické církve přímo či nepřímo na těch 115 kardinálů, kteří jsou členy vatikánského konkláve, což vedlo ke zvolení pontifika, který bude oddaně sloužit americkým zahraničně politickým zájmům v Latinské Americe?
Autorská poznámka
Při nástupu vojenského režimu v roce 1976 jsem byl hostujícím profesorem na Institutu sociální politiky Universidad Nacional de Cordoba v Argentině. V té době bylo mým hlavním výzkumným zaměřením prošetřit dopad smrtících makroekonomických reforem přijatých vojenskou juntou.
V době první vlny vražd, která se zaměřovala i na „progresivní“ členy katolického duchovenstva, jsem učil na Cordobské universitě.
Průmyslové město Cordoba bývalo centrem hnutí odporu. Byl jsem svědkem, jak katolická hierarchie běžně aktivně podporovala vojenskou juntu, čímž v celé zemi vytvářela atmosféru zastrašování a děsu.
O tři roky před tím, v časech vojenského puče z 11. září 1973 v Chile, který vedl ke svržení vlády Lidové jednoty Salvadora Allendeho, jsem byl hostujícím profesorem Ekonomického institutu Chilské katolické university v Santiago de Chile.
Hned na počátku puče v Chile jsem byl svědkem, jak kardinál Santiaga, Raul Silva Henriquez – jednající za katolickou církev – útočil na vojenskou diktaturu.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: globalresearch.ca
