Sýrie – země, nad kterou svítilo slunce 25. února překročila skupina čtyř českých novinářů syrskou hranici. Vydala se do této země proto, aby se na vlastní oči přesvědčila o současné situaci v hlavním městě Damašku. Jako jeden ze členů oné skupiny novinářů se v tomto článku pokusím popsat své zážitky z příjezdu do Damašku, hlavního města země, která je již dva roky zmítána vražednými nepokoji způsobenými ozbrojenými odpůrci vlády prezidenta Bašára al-Asada, ale i vlády, jež vzešla ze Západem relativně nepovšimnutých voleb, které proběhly a vynesly do vlády některé prvky původní opozice: Kadriho Džamela, Aliho Hajdara z Fronty pro změnu a osvobození, a Amra Osiho z Iniciativy syrských Kurdů.
Nově vzniklá opozice obsadila jediné z 250 křesel prostřednictvím Ahmeda Kusy. Následně byla všelidovým referendem přijata nová ústava Syrské arabské republiky. (ZDE, ZDE a ZDE) Nutno dodat, že radikální opozice volby bojkotovala a ozbrojený konflikt stál životy již dvou členů nově zvoleného parlamentu, podle slov jeho mluvčího Jihada Lahama, který naši delegaci laskavě přijal. Sám v důsledku své politické činnosti přišel o vlastního bratra. Represe vůči politikům jsou jedním z cílů teroristických útoků. (ZDE) Zamyslím se při této příležitosti nad původem a průběhem současného ozbrojeného konfliktu v zemi a jeho aktuálním vývojem. Noční příjezd do Damašku byl předznamenán dalším pokusem teroristů o proniknutí do města, který byl započat sebevražedným útokem na policejní stanoviště v okrajové čtvrti Al Qābūn na severozápadě hlavního města. (ZDE) Nákladní auto, naplněné trhavinou zabilo při výbuchu kolem deváté hodiny pět členů syrských ozbrojených sil na hlídkovém stanovišti při vjezdu do centra města. Po výbuchu vtrhly na místo ozbrojené skupiny povstalců ve snaze dostat se do města. Druhá obranná linie hlídek nicméně rebely odrazila a zahnala na útěk, pravděpodobně zpět do podzemních tunelů v Daraye, na opačné straně Damašku, v nichž se ukrývají a plánují doposud neúspěšné převážně noční útoky proti hrdě vzdorujícímu městu. Cílem jejich útoku bylo údajně centrální náměstí Abbasyín. Naše cesta vedla právě přes toto krásné náměstí korunované barevně svítící fontánou a monumentem meče Umayyad. Z tohoto kruhového objezdu vede směrem na západ cesta k prezidentskému paláci a na kasárna republikové gardy. Všechny výjezdy z okruhu byly při našem příjezdu v důsledku teroristického útoku uzavřeny, všechna projíždějící vozidla kontrolována. Nemohli jsme se z okruhu vymotat, fontánu jsme objeli mnohokrát. Po nějaké době nás kupodivu usměvaví mladí lidé v uniformách pustili dál směrem k hotelu, ve kterém jsme se měli ubytovat. Začátek návštěvy Damašku proto nebyl povzbudivý zejména poté, co jsme se dozvěděli, že se náš hotel nachází v bezprostřední blízkosti štábu syrských vzdušných sil, vojenského zpravodajského střediska a generálního štábu syrských ozbrojených sil. (ZDE) Na tyto cíle byl již jednou, a není to tak dávno, spáchán sebevražedný atentát prostřednictvím vozidla naplněného trhavinou, kterému se tam říká „autobomba“. (ZDE, VIDEO) Museli jsme si dát ještě jednu objížďku okruhu kolem fontány, protože jsme si ve zmatku a únavě po dlouhé cestě zapomněli vzít cestovní pasy od jedné z hlídek. Když jsme je přebírali, vzbudilo to mezi vojáky velké pobavení – viděli nás již po čtvrté, ale ani tehdy neopomněli provolávat s úsměvem na rtech srdečné „welcome to Syria“. Každopádně jsme již podruhé nemuseli vynášet z auta zavazadla, především toaletní tašky s parfémy, na které by mohly reagovat detektory výbušnin používané armádou na kontrolních stanovištích při prohledávání projíždějících vozidel na explozivní nálože. Na hotelu nás čekala opulentní večeře na uvítanou, tradiční levantské pochoutky a masíčka na špízu. Vyčerpáním jsme toho moc nesnědli. Z celého příjezdu byla pravděpodobně nejhorší etapa libanonsko-syrské pasové kontroly na hranici a registrace sériových čísel našich počítačů, kamer a fotoaparátů. Vítejte v Sýrii – vítejte ve válečné zóně, do které se údajně den co den a noc co noc infiltrují přes porézní hranice s Tureckem a Jordánskem hordy „salafistických mudžáhidů“ vycvičených v táborech rozličných teroristických buněk po celém světě spolu s žoldáky cvičenými speciálními jednotkami zemí Organizace Severoatlantické smlouvy, u nás známé pod anglickou zkratkou NATO, a dobře placenými z fondů naplněných saudskými a katarskými petrodolary. (ZDE) Tito žoldáci s mozky vymytými islamistickou ideologií zvráceného džihádismu organizovaní do teroristických úderných buněk Džabhat al-Nusra – fronty na podporu syrského lidu operující pod vlajkou al-Kajdy vstupují na území Sýrie, spolčují se s kriminálními živly a odpadlíky syrské společnosti a s těmi, kteří se nechali zlákat a podplatit žoldem absolutistických monarchií z oblasti Perského zálivu, aby páchali nepředstavitelné zločiny na obyvatelích země, zemi plenili a pustošili, rozkrádali soukromé i státní majetky a ničili infrastrukturu, ale i historické památky a průmyslové zázemí země. Nedávno byla teroristy například zničena továrna na dětskou výživu Nestlé. (ZDE, ZDE a VIDEO) Ozbrojení bandité operující pod eufemistickým jménem „syrská svobodná armáda“ také vyplenila 1000 továren v Alepu, aby jejich zařízení posléze rozprodala v Turecku za plného vědomí turecké vlády. Tento druh pirátství a vandalismu je označován jako „hospodářský terorismus“. Svaz syrského průmyslu již mimochodem podal proti těmto loupežím patřičné žaloby u evropských soudů. (ZDE, ZDE a ZDE) Ke zločinům jsou navíc podněcováni pochybnými salafistickými duchovními vůdci sídlícími ve zmíněných absolutistických monarchiích oplývajících nerostným bohatstvím, které jim umožňuje dekadentní životní styl naprosto odtržený od reality, obecných morálních hodnot a lidské důstojnosti. (ZDE, VIDEO – [1] [2] [3]) Al-Nusra je od prosince 2012 Spojenými státy americkými vedena na oficiálním seznamu teroristických organizací, a to i přes opětovné výzvy předsedy pochybné zahraniční syrské opozice Moaze al-Chatíba, tuto organizaci ze seznamu opět vyřadit. Vláda Spojených států amerických je i přesto pod tlakem veřejnosti žádající vysvětlení, jak je možné, že na jedné straně bojují proti terorismu v Afghánistánu a dalších zemích, na druhé straně tyto struktury finančně a logisticky podporují a vyzbrojují. (ZDE, ZDE, ZDE a VIDEO) V průběhu návštěvy jsem měl příležitost vidět šokující videozáznamy dosvědčující tyto zločiny a není pochyb, že jsou dílem chorých mozků a úchylných lidských zrůd. Odkazy na videomateriály přikládám pro ilustraci jako přílohu k tomuto článku. (VIDEO) Pokud bych v následujících řádcích chtěl v nadsázce použít rétoriku používanou odpůrci současné svobodné Sýrie a použil ji proti nim, muselo by to znít nějak takto: [quote align=“center“ color=“#999999″] „Lidská katastrofa, která se odehrává v Sýrii před zraky celého světa, je opovrženíhodnou zradou lidské důstojnosti a zdravého rozumu. Západ se v touze po ničení a ovládání geopoliticky významných území spolčil s fanatickým absolutistickým středověkem islamistického běsnění, aby byl společnými silami zničen zdravý rozum, důstojnost, slušnost, pořádek a mír v dané oblasti a posléze v celém světě. Loutka muslimského bratrstva Turek Erdogan ruku v ruce s Francií, proradným Katarem, licoměrným Spojeným královstvím, zlovolnými Spojenými státy a ambiciózním Izraelem se rozhodl rozpoutat armageddon, třetí světovou válku, která přinese světu zničení, bídu a utrpení.“ (ZDE)[/quote] Místo toho, aby Západ přistoupil na nabídku mírového řešení a politického dialogu, který syrská vláda prostřednictvím programu představeného veřejnosti již 6. ledna nabízí a určité prvky syrské umírněné opozice hledají, naopak přilévá olej do rozpáleného ohně džihádismu a zaslepeného islamismu, které volají v kánonu s nezodpovědnými a krátkozrakými západními politiky po likvidaci syrského prezidenta Asada. (ZDE, ZDE a ZDE) Zmíněný politický program vyžaduje pro uskutečnění usmíření syrského lidu v první řadě konec finanční podpory syrské opozici prostřednictvím cizích států. První bod takzvané přípravné fáze programu stanovuje konec další finanční podpory ozbrojeným skupinám ze strany regionálních a světových států a stran. (ZDE) Místo toho, aby mezinárodní společenství uvítalo snahu syrské vlády ukončit dvouletý krvavý konflikt v zemi a podpořilo tuto chvályhodnou iniciativu, vysmívá se do tváře veškeré lidskosti a slušnosti a vyhlásí další finanční podporu setkání takzvaných „přátel Sýrie“, které se již tradičně odehrává bez účasti Sýrie, jejich skutečných přátel z okruhu zemí BRICS, bez pozvání syrských novinářů a vyhlašuje ústy novopečeného ministra zahraničí USA Kerryho další finanční podporu rebelům a další dodávky zbraní, například obrněných transportérů, o nichž prohlašují s pokrytectvím sobě vlastním, že jsou „non lethal“ tedy nesmrtící. (ZDE, ZDE a ZDE) Jak je pak možné interpretovat snahu OSN o ukončení syrské krize? Stará garda, která se zasloužila o tisíce mrtvých po celém světě, opět zasedla k hodovnímu stolu smrti, aby jako v Salvadoru a Iráku opět posvětila ty nejhorší zločiny proti lidskosti a rozsévala semeno teroru a sváru mezi lid Sýrie pod taktovkou válečného zločince Johna Negroponte a čarodějova učně z Bagdádu Roberta S. Forda, jenž byl jmenován velvyslancem v Bagdádu 2 měsíce před vypuknutím prvních nepokojů a nyní funguje jako „koordinátor“ zahraniční opozice. (ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE a VIDEO) Budeme tedy vídat nadále kruté výjevy jak z nejbarvitějších představ skutečného pekla na zemi: exemplární tresty, veřejné uřezávání hlav motorovou pilou nebo mečem, sektářské násilí cílené zejména (avšak nejen) proti křesťanům. Neustálé odstřelování obydlených oblastí minometnou palbou. Teroristické útoky sebevražednými atentátníky prostřednictvím vozidel naložených trhavinou proti různým cílům v Damašku. Cílená likvidace volených politiků, jejich rodinných příslušníků, zejména dětí a sourozenců, a likvidace představitelů veřejné správy, například i poštovních doručovatelů, a demolování veřejných budov, jako jsou radnice, nemocnice, kostely a mešity, kulturní památky, školy a univerzity. V Alepu zahynulo při raketovém útoku na univerzitu 15.ledna 2013 přes 80 studentů. (ZDE) Západní státy spolu s absolutistickými monarchiemi tedy naopak otevírají dveře požadavkům džihádistů založit v Sýrii islámský kalifát a zavést vládu islámského práva šarí’a. (ZDE, ZDE a ZDE) Co to obnáší pro pokrokovou demokratickou zemi si lze představit při pohledu na současný osud země, ve které nedávno proběhlo horké „Arabské jaro“ – Libye… (ZDE a ZDE) Navíc je nutno začít se obávat, že se zbraně džihádistů záhy mohou obrátit proti těm, kteří jim je poskytovali – tedy západním státům, jejichž prostopášný životní styl byl vždy trnem v oku „pravověrných“ islamistů. Je na místě si položit otázku, zda-li další vyzbrojování a financování teroristů v Sýrii může být chápáno jako jasný signál pro další šíření ozbrojeného konfliktu a zájmu o nárůst jeho intenzity až k hranicím definice války světové. Patrně to skutečně záměr bude, protože podle některých analytiků je vytvářena armáda džihádistů zcela cíleně a záměrně. Její příslušníci jsou vybíráni a trénováni západními speciálními jednotkami a tajnými službami, které je následovně vyzbrojují a dirigují. (ZDE a ZDE) Ve čtvrtek proběhne setkání vládních představitelů Ruska a USA Bogdanova a Burnse, na kterém se bude řešit další pozice velmocí vůči syrské krizi. Brzy se tedy ukážou skutečné intence mezinárodního společenství, jež je v otázce mírového dialogu zatím stále rozpolceno. (ZDE) Pokud budou západní média nadále záměrně klamat a manipulovat veřejné mínění, nebude možné dosáhnout změny mezinárodního klimatu nejen v otázce syrského konfliktu, ale ve všech otázkách mezinárodního soužití. Jako příklad neustálé, systematické a dlouhotrvající dezinformační a manipulační kampaně může sloužit aktuální zpráva o jednání představitelů OSN o syrské krizi, kde mezinárodní organizace vydá tiskové prohlášení a Reuters je předává dál obarvené a zahalené do hávu neobjektivní lživé propagandy. Není divu, že je veřejnost zmatena, frustrována a dezorientována. Ano, toto má být obžaloba mezinárodní korporátní novinářské komunity! Její soustavná lživá svědectví a mediální fabrikace prohlubují krizi mezilidských a mezinárodních vztahů a zhoršují společenské klima ve světě. Tímto neetickým počínáním se syndikovaná média stávají spolupachateli mezinárodního terorismu a zasluhují si odsouzení a opovržení. (PŘÍKLAD SUBTILNÍ MEDIÁLNÍ MANIPULACE – ZDE, ZDE a ZDE, VIDEO – [1] [2] [3]) Stěžejním poznáním při návštěvě Damašku bylo zklamání lidí ze zrady Západu a z nepochopení jejich situace právě v důsledku lživého západního zpravodajství. Z celkem více než 90 mediálních delegací, které byly v Damašku od počátku krize přijaty, údajně nebyla ani jedna schopna přinést objektivní a politicky nezabarvené zpravodajství vyznívající v neprospěch dvaceti tří milionového syrského lidu a jeho dvouletého houževnatého boje proti mezinárodnímu terorismu. Každý, kdo nás potkal, kdo nás přijal, měl jen jednu jedinou prosbu: „Řekněte doma pravdu. Vypovídejte o tom, co zde vidíte.“ Protože pravda je něco jiného, než co se naše veřejnost dozvídá o situaci v Sýrii. (ZDE a VIDEO) Naše první noc v Damašku proběhla klidně. Po čase si člověk zvykne na občasné výbuchy minometné a dělostřelecké palby v dáli a přestane se budit. Jen v obytných domech na předměstí, kam občas dopadnou šrapnely teroristů, se spí hůře. Jen v domech křesťanů ležících mimo zóny chráněné armádou panuje obava z budoucnosti. Druhý den, když jsem se probudil, jsem roztáhl závěsy hotelového okna a uvědomil jsem si, že jsem se ocitl v nádherné prastaré biblické zemi Šám. V zemi, nad kterou svítí slunce. Po dlouhé zimě pod šedivou pražskou oblohou mi nad hlavou zářil slunečný den. Na malou chvilku jsem zapomněl všechny ty hrůzy a utrpení, které tato válka přináší. Na chvilku jsem pocítil dotek naděje, že jednou zase bude lépe, že do země přijde mír. Kéž by to bylo již brzy! V pokračování, které bude brzy následovat, se budu věnovat tomu, co jsme zažil v dalších dnech návštěvy Damašku. Byly to dojemné a krásné zážitky mezi přátelskými a okouzlujícími lidmi. Měli jsme příležitost setkat se jak s prostými lidmi na ulici, se syrskými novináři a reportéry, s jejich kolegy ze zahraničí, kteří v Sýrii krátce – či dlouhodobě působili, tak i s různými vysokými politickými činiteli a s nejvyšším představitelem náboženské autority pro všechny Syřany a všechna v zemi zastoupená náboženství, velkým Muftím Sýrie Ahmedem Badreddinem Hassunem. (ZDE a ZDE)
]]>