Strategická komunikace: Jak NATO utváří a manipuluje veřejné mínění

Když síly NATO loni intervenovaly do Libye, aby pomohly odstranit Muammara Kaddáfího, byli si vojenští plánovači vědomi, že největší bitvy tohoto konfliktu nebudou ty vojenské, nýbrž ideologické: tj. ospravedlnění legitimnosti jejich akcí jak Libyjcům, tak širšímu mezinárodnímu publiku. Aparát „strategické komunikace“ NATO pro tuto operaci informoval vedoucí činitele, že „Pro to, aby bylo úsilí NATO pochopeno – a dostalo se mu nakonec od posluchačstva podpory – bude kritický management informační domény.“ Aby si tuto podporu zajistilo, musí NATO „využít plného rozsahu informačních a komunikačních schopností“, aby jim pomohly sjednotit jejich poselství a „spravovat a utvářet vnímání tak, aby vzdorovali potenciální dezinformacím a vybudovali si podporu veřejnosti.“

To znamená tlumočit mezinárodnímu posluchačstvu závazky a legitimitu NATO a připravit se na odpor vůči kritice jeho vojenské politiky i na její rozptylování.

Dojde-li k dotazům na civilní oběti, doporučoval tento aparát mluvčím NATO, aby poskytli „Jasné poselství o tom, jak to NATO dělá prostřednictvím výhradně pečlivého zacílení se na vojenské cíle ze vzduchu, aby se vyhnulo civilním obětem.“

Při dotazech na věrohodnost NATO v arabském světě, doporučuje tento aparát zdůraznit „legální základ těchto operací a uznání Mezinárodní komunitou včetně Arabské ligy a Rady spolupráce v Zálivu,“ přičemž se má trvat na tom, že „NATO jedná legálně a je to podpora Libyjskému lidu.“

Příklad psychologických operací na letáku shazovaném nad Libyí silami NATO během Operace sjednocený ochránce.

Pro posluchačstvo uvnitř Libye začlenily strategické komunikace tvorbu médií k ovlivnění Kaddáfího loajalistů, aby složili své zbraně a zanechali zabíjení civilistů.

Letáky nalézané v srpnu 2011 v Tripolisu radili libyjským silám, aby „se mnoho důstojníků a vojáků rozhodlo povstat proti Kaddáfího pořádkům a vzdalo se boje proti nevinným civilistům.“

Jedna strana letáku, který nesl logo NATO, povzbuzovala vojáky, aby „se k těmto lidem přidali kvůli prosperující a mírové budoucnosti Libye,“ zatímco protější strana ukazovala přeškrtnutou fotku drona Predator spolu s tankem. Radioamatéři v Evropě a v USA mohli poslouchat vysílání NATO povzbuzující Libyjské síly, aby opustily svá vozidla a zanechaly boje. „NATO vás nechce zabít,“ říkal hlas v jednom z vysílání, „budete-li ale pokračovat v operacích, manévrech, v jakémkoliv druhu údržby vojenských zařízení či zdržování se v nich, budete cílem zničení.“

Pochopení StratCom

Sbírka dokumentů, které nedávno získala a publikovala Public Intelligence, poskytuje úplné průvodce výcvikového procesu NATO pro aktivity „strategických komunikací“ včetně veřejné diplomacie, veřejných záležitostí, informačních operací a psychologických operací. Tyto dokumenty sestavené pro účastníky výcvikového summitu NATO popisují doktrínu za strategickou komunikací a poskytují praktické příklady jejich použití na četných nedávných konfliktech od Libye po Afghánistán. Tyto aktivity jsou konstruovány tak, aby přispěly k „pozitivnímu a přímému dosažení úspěšné realizace operací, mísí a aktivit NATO,“ stejně jako k „ovlivnění vnímání, postojů a chování cílových posluchačstev … se záměrem dosažení politických nebo vojenských cílů.“ Strategická komunikační politika NATO vysvětluje cíl těchto operací:

Pro současné informační prostředí je charakteristický zpravodajský cyklu 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu, vzestup stránek sociálních sítí a propojenost posluchačstva uvnitř teritoria národů NATO i mimo něj, což přímo ovlivňuje to, jak jsou akce NATO u klíčového posluchačstva vnímány. Toto vnímání je rovněž relevantní pro úspěch operací NATO a jejich politik a může mít přímý dopad na tento úspěch. NATO musí využít různých kanálů včetně tradičních médií, na internetu umístěných médií a zapojující se veřejnosti, aby vybudovalo uvědomění, pochopení a podporu pro svá rozhodnutí a operace.

Vojenský koncept pro strategickou komunikaci NATO konstatuje, že „jeho vizí je umístit Strategickou komunikaci do srdce všech úrovní vojenské politiky, plánování a realizace,“ aby to „nebyla doplňková aktivita, nýbrž by měla být neoddělitelnou součástí plánování a vedení veškerých vojenských operací a aktivit.“

Strategické komunikace na politické úrovni obsahují komunikační funkce o faktech a informacích konstruované pro udržování věrohodnosti jak ve veřejné diplomacii, tak ve veřejných záležitostech. Podle NATO Směrnice spojeneckého velení pro záležitosti veřejnosti: „Politická podpora pro mise a úkoly NATO vychází z chápání veřejnosti o tom, jaké rozdíly Aliance znamená pro mezinárodní mír a bezpečnost.“ Nahlížíme-li na to z perspektivy toho, na čem je založen účinek, tak tato směrnice konstatuje, že „zvýšení podpory pro Alianci udržením její věrohodnosti je důsledkem účinku této funkce (ve veřejném mínění).“ Strategie veřejné diplomacie NATO pro roky 2010-2011 uvádí, že primárním cílem komunikačního úsilí by mělo být tlumočení „hodnot a principů, na nichž NATO spočívá, ten první a nejpřednější princip spojenecké solidarity bude úsilí o komunikaci NATO a o její dosah formovat v první řadě a zvláště ve směru k mladé generaci.“

Diagram zobrazující vztahy mezi různými složkami úsilí o strategickou komunikaci NATO.

Na vojenské úrovni obsahuje strategická komunikace všechno od psychologických operací až po elektronické válčení. Klamné operace, operace na počítačových sítích a i zapojení místních vůdců, to všechno spadá do kategorie informačních operací, jedné z nejširších oblastí strategické komunikace.

Referenční příručka bilaterálních informačních operací Strategického velení NATO popisuje informační operace jako v moderních operacích čím dál důležitější kvůli „složitým změnám globálního bezpečnostního prostředí,“ které „vyžaduje uvážení a integraci informačního faktoru do celého procesu – analýzy, plánování, provedení i vyhodnocení.“ Kvůli důležitosti celkového informačního prostředí při spoluurčení toho, jak konflikt dopadne, je nezbytné, aby „všichni tvůrci rozhodnutí po celou dobu přiměřeně chápali (možné) účinky svých akcí v informačním prostředí, není to jen o promyšlené aktivitě při využívání informací jako prostředku komunikace, je to o souhře slov a činů, která přinese ten výsledný účinek.“

NATO dokumentace o strategické komunikaci uznávají vzrůstající důležitost role, kterou informace a vnímání hrají při determinaci vojenských akcí. „Využití jakéhokoliv prvku projekce moci, zvláště vojenského prvku mělo vždy i psychologický rozměr,“ tvrdí Politika psychologických operací NATO 2003. Tento psychologický dopad není ničím novým, ale má čím dál širší důsledky kvůli rozšíření moderních technologií a sociálních médií:

Psychologických operací PSYOP bylo po celou historii využíváno k ovlivnění postojů a chování lidí, vůdců a klíčových komunikací. Dnešní globální informační prostředí charakteristické vysokou hustotou a všudypřítomností v kombinaci se zapojením NATO Operací krizové reakce, co nejsou podle Článku 5, dramaticky zvýšilo poptávku o účinných PSYOP a jejich důležitost. V dnešním Informačním věku může NATO očekávat operace v dlouhém časovém období i v oblastech, kde o vliv na místní vnímání místního posluchačstva soutěží s místními domorodými vysoce vytříbenými médii. Ty organizace, státy nebo entity, které jsou schopny účinnějšího vlivu na chápání krize nebo konfliktu, zvláště co se týče managementu vnímání u konkrétních cílových posluchačů, ty budou nejúspěšnější. PSYOP jsou vedeny k tlumočení vybraných informací a ukazatelů vládám, organizacím, skupinám a jednotlivcům se záměrem ovlivnit jejich emoce, postoje, motivy, vnímání, myšlení a nakonec jejich chování a rozhodování.

Aby se dosáhlo žádoucího účinku, je strategická komunikace integrována přímo do obsahu plánovacího procesu NATO, definice cílů a strategií pro různé ovlivňovaní aktivity, jež je třeba vést na podporu operace. Rámce pro strategickou komunikaci u operací vypracovávají pracovní skupiny v ústředí NATO, aby zabezpečily, že všechny aspekty komunikace počínaje diplomatickou úrovní až po operace vojenských informací na zemi jsou sladěny do jednotné legendy. Po revizi „vojensko-strategických cílů a účinků ve strategii NATO“ dává Směrnice pro podrobné plánování NATO vojenským plánovačům pokyn, aby „vyhodnotili dopad vojenských akcí na informační prostředí“ a „vypracovali legendy, témata a nosná poselství pro různé typy posluchačstva.“

Na základě svého pochopení různých perspektiv a zaujetí různých typů posluchačstva by měl StratCom vypracovat překlenovací s tímto vším rezonující legendu, na níž lze založit témata a nosná poselství podle strategických podmínek s ohledem na vnímání cílových typů posluchačstva, jeho sklonech a ovlivnitelnostech pomocí různých historických, sociálních, kulturních a náboženských odkazů.

Směrnice rovněž doporučuje, aby plánovači „identifikovali a stanovili potřebné mechanismy k řešení problémů strategické či politické důležitosti“ takových, jako jsou civilní oběti, proti „rychlé ztrátě věrohodnosti NATO v dějišti a snad dokonce i uvnitř širší mezinárodní komunity.“ To může vyžadovat zapojení „dalších mezinárodních hráčů, tvůrců veřejného mínění a elit,“ které lze „do tohoto úsilí integrovat koordinovanou strategií zapojování na všech úrovních v rámci širší lokální, regionální a internacionální veřejnosti, aby se podpořila podpora pro akce NATO.“

Konfliktní rámce

Přezkoumání rámců strategické komunikace NATO u několika nedávných konfliktů poskytuje konkrétní příklady organizačního úsilí o konstrukci a udržení legendy příznivé k jejich vojenským a politickým cílům.

Tyto rámce, které podepisuje generální tajemník NATO a posílá je diplomatickým zástupcům zemí aliance zapojených do konfliktu, upřesňují nosné poselství a různá podpůrná témata konstruovaná k podpoře té legendy, co prosazuje NATO.

Např. v roce 2011 strategický komunikační rámec pro Afghánistán zdůrazňoval témata řešení a rozhýbání „setrvalé mezinárodní podpory pro pokračování této mise.“ Strategický komunikační rámec pro intervenci NATO do Libye zdůrazňoval legitimitu toho, že NATO „operuje s jasným mezinárodně právním mandátem v koordinaci s Kontaktní skupinou pro Libyi a s širokou regionální podporou,“ přičemž se měl provádět management očekávání a zdůrazňovat zajištění humanitární pomoci.

Při realizaci rámců strategické komunikace hrají ústřední roli mluvčí posilující legendy, o nichž rozhodli činitelé NATO, a odporující dezinformacím. Výcvikové prezentace pro instrukce mluvčích NATO v Afghánistánu popisují, jak „kontrolovat vaše mediální prostředí“ prosazováním „komerčních“ sdělení, která podporují cíle strategické komunikace u tohoto konfliktu.

Prezentace uvádí i kosmetické podrobnosti mluvčích, jako postoje a řízení gestikulace rukama, a poskytují i překlenovací fráze jako „Nejdříve mi dovolte říci …“ nebo „Zde je klíčovým problémem …,“ aby zavedli ty, co vedou interview, zpět ke komerčnímu poselství mluvčího.

Prezentace rovněž mluvčí učí, jak odrážet obtížné otázky u témat jako civilní oběti. Jsou-li tázáni ohledně NATO „odpovědnosti za vysoký počet civilních obětí“ doporučuje prezentace odrazit to prohlášením o úsilí NATO na minimalizaci civilních obětí „pomocí četných opatření, která na naše vojska apelují, aby během operací uplatňovala odvážnou zdrženlivost.“

NATO rovněž pracovalo na vývoji rámce k vyhodnocování účinnosti aktivit k ovlivnění obyvatelstva. Během tříletého období let 2007-2010 NATO svolalo četné výzkumné skupiny s členy z US, UK, Belgie, Holandska, Švédska, Kanady a Německa, aby formalizovaly program měření účinnosti aktivit strategické komunikace konstruovaný k ovlivnění cílových skupin posluchačstva.

Tyto skupiny v roce 2011 vydaly zprávu zvanou „Jak zlepšit váš záměr: Měření účinnosti aktivit, které ovlivňují postoje a chování,“ která hodnotila procedury NATO, aby zjistila úspěchy a neúspěchy ovlivňovacích aktivit při dosahování jejich žádoucích účinků, jež mohou být „materiální, či vytvářet postoje a chování.“

Zpráva usiluje o vývoj metodologie monitorování médií, provádění průzkumů a určování účinnosti operací k dosažení vlivu přes sledování určitých a kvantifikovatelných „indikátorů dopadu“. Tyto indikátory pomáhají určit, zda se dostavuje zamýšlený účinek a poskytnout zpětnou vazbu plánování budoucích operací.

Studium a realizace strategických komunikací se teď stalo podstatnou součástí vojenských operací NATO jednak jako prostředek ovlivňování obyvatelstva v jejich dějišti, tak v zahraničí. Jak se tak doktrína manipulace vnímání stává vytříbenější, naráží schopnost veřejnosti rozpoznat realitu a činit vlastní rozhodnutí na rostoucí těžkosti. Informační prostředí je podle Spojených doktrín informačních operací Aliance NATO to, „kde lidé a automatické systémy pozorují, orientují se, rozhodují se a jednají na základě informací a je to tudíž z principu prostředí tvorby rozhodnutí.“ Když to vlády a vojska činí, jejich základním účelem není jednoduše klamat a manipulovat nepřítele, nýbrž budovat a „udržovat podporu“ u toho samého obyvatelstva, které jim poskytuje mandát k financování, čímž se pro civilní vůdce a veřejnost z větší části stává čím dál obtížnější zjistit skutečnou realitu konfliktu a v podstatě to neutralizuje demokratickou účast při odporu k válkám, jimž tito nakonec musí poskytnout své peníze, svou reputaci a dokonce i své životy.

Příklad „matice účinků“ použité při plánování a vyhodnocování psychologických operací a dalších ovlivňovacích aktivit. Tato tabulka byla předložena v tajné výzkumné zprávě NATO z roku 2011 „Jak zlepšit váš záměr: Měření účinnosti aktivit, které ovlivňují postoje a chování.“

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: globalresearch.ca