BRUSSELS/BERLIN (Reuters) – Dluhová krize eurozóny tento blok zavlekla ve třetím čtvrtletí už do druhé recese od roku 2009 i přes mírný růst v Německu a Francii, jak ukazují poslední data. Jak francouzské, tak německé ekonomice se v období červenec až září povedl 0,2 procentní růst, ale jejich odolnost nemohla zachránit tento blok 17 národů před propadem, jako je pokles v Holandsku, Španělsku, Itálii a Rakousku. Ekonomický produkt eurozóny v tomto čtvrtletí spadlo o 0,1 procenta, a to po 0,2 procentním propadu ve druhém kvartále.

Tyto dva kvartály propadu uvrhly ekonomiku eurozónu s produktem 9,4 biliony euro (12 bilionů dolarů) zase do recese, ač Itálie a Španělsko jsou v propadu už rok a Řecko dokonce trpí pravou depresí.

Zotavení je v Evropě pořád hodně daleko. Dluhová krize,která začala koncem roku 2009 v Řecku, se pořád po celém světě oživuje a zadržuje loudající se zotavení.

Analytici říkají, že i ty dvě vrcholné ekonomiky eurozóny se nejspíš v posledních třech měsících roku propadnou.

„Tohle jsou ta poslední dobrá čísla pro Německo v tomto čase,“ řekl Jörg Krämer, šéfekonom u Commerzbank. „Neočekávám, že by se německá ekonomika vrátila k řádné míře růstu do poloviny příštího roku.“

Většina ekonomů očekává, že Německo se ve čtvrtém kvartále poprvé od konce roku 2011 propadne. A kam se vydá Německo, tam ho Francie nejspíš bude následovat.

„Očekáváme, že francouzská ekonomika se zase v posledním kvartále letošního roku propadne,“ řekl Joost Beaumont z ABN Amro.

Pro celý rok 2012 vidí Evropská komise eurozónu jako propadlou o 0,4 procenta, přičemž v roce 2013 vyroste jen o 0,1 procenta. Obchodní přehledy poukazují na těžké časy před námi a veřejný odpor proti zbídačujícím politikám roste.

Průzkum Reuters mezi více než 70 ekonomy předpovídá, že tato nová recese tohoto bloku se protáhne do konce tohoto roku a rok 2013 slibuje jen o málo lepší než jen stagnaci v souladu s předpovědí Komise.

Při jejich úvahách před čtvrtečním zveřejněním čísel byl konsensus na propadu v roce 2012 o 0,5 procenta a jen 0,1 procentní růstu na příští rok.

Ve středu po celé Evropě vstoupily do stávky miliony pracovníků, aby protestovali proti krácením vládních výdajů, o čemž říkají, že to tento region zahání do ještě větší mizérie, o čemž však Německo a Komise říká, že je to kriticky důležité pro zahojení těch ran z desetiletí dlouhého úvěry živeného boomu.

„Teď vstupujeme do druhého propadu do recese, který jsme si zhotovili naprosto sami,“ řekl Paul De Grauwe, ekonom z London School of Economics. „Je to výsledek nadměrného zbídačování v jižních zemích a neochoty severu dělat cokoliv jiného,“ řekl.

PRUDKÝ PROPAD V HOLANDSKU

Komise říká, že ekonomiky eurozóny budou během příštího roku daleko zdravější než v roce 2009, což byla ta nejhlubší žumpa nepokrytých rozpočtů, kdy fiskální deficit Řecka dosáhl rekordních 15,6 procenta HDP a Irsko nebo daleko od 13,9 procenta.

I hrozba rozpadu eurozóny se zmírnila poté, co Evropská centrální banka slíbila vykupovat dluhopisy vlád eurozóny v potenciálně neomezeném množství, pokud tato země nejdříve zkusí dostat pomoc od trvalého záchranného fondu tohoto bloku.

Raší tu nesmělé projevu zlepšení ekonomiky v Itálii. Důvěra spotřebitelů vzrostla a tempo poklesu průmyslové výroby se zmírnilo.

Nicméně „dosažený růst“ v této zemi na konci třetího kvartálu trčel na -2,0 procentech, což znamená, že bude-li v posledních třech měsících roku HDP stagnovat, ekonomika se za rok jako celek propadne o dvě procenta.

Španělsko, které eurozónu udržovalo na trní kvůli rozhodnutí, zda bude usilovat o pomoc ze záchranného fondu eurozóny, je také v recesi. Ve třetím čtvrtletí se propadlo o 0,3 procenta.

Holandská ekonomika se propadla daleko prudčeji, než se čekalo o 1,1 procenta v tomto čtvrtletí, což je největší propad za jedno čtvrtletí ze zemí eurozóny. Rakouská ekonomika spadla o 0,1 procenta. Kypr spadlo o 0,5 procenta.

Už počátkem tohoto týdne ukázala čísla, že portugalská ekonomika mezikvartálně propadla o 0,5 procenta, přičemž Řecko dále klopýtalo a vrhalo pochybnosti, zda Atény a jejich věřitelé mohou přijít s nějakým věrohodným plánem, jak uvést finance zase do lajny.

Tvůrci politik EU vypadají, že jsou si vědomi, že současné tempo krácení vládních výdajů není udržitelné, zvláště po šokujících sebevraždách lidí ve Španělsku, kterým zabrali domovy.

Španělský ministra ekonomiky Luis De Guindos opakovaně na EU apeloval, aby v povinných rozpočtových škrtech brali v úvahu i recesi eurozóny s tím, že Řecko dostalo dva další roky na to, aby dosáhlo toho krácení, co od něj požadují.

„Poslední dva dny pro změnu politiky vytvořily novou hybnost, protože až do tohoto týdne nebylo součástí této rovnice sociální napětí,“ řekl Steen Jakobsen, šéf-ekonom u Saxobank. „Vypadá to, že tón se dramaticky posunul.“

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: reuters.com

]]>