Pokud Nejvyšší soud rozhodne ve prospěch „Obamacare“, která Spojené státy americké navždy změní, měly by některé státy z Unie vystoupit (ZDE a ZDE)? Mark Vogl (Konzervativec), napsáno v úterý 12.6.2012 Měly by se některé ze států rozhodnout pro secesi, pokud Nejvyšší soud rozhodne ve prospěch „Obamacare“, jež změní samotnou povahu Spojených států? Měli by ti z nás, kteří dávají přednost svobodě před pohodlím nebo materiálním prospěchem, mít možnost říct USA sbohem?

Není pochyb o tom, že „Obamacare“ není tím, co Otcové zakladatelé zamýšleli. Třicet států dokonce podalo proti „Obamacare“ žaloby – v současné době je 67% Američanů proti! Takže co? Máme odejít? Máme svolat státní shromáždění, které se bude otázkou legálního odchodu zabývat?

Možná, že Obama cosi dobrého pro Ameriku přece jen udělal a možná, že je to právě tato konkrétní reforma, zavádějící jakýsi americký socialismus a dávající lidem druhou příležitost říci: „Odcházíme“.

Ústava nebyla nikdy určena k zajištění materiálních potřeb občanů. Muži, shromáždění roku 1787, v Philadelphii nezavedli ani stravenky, ani ministerstvo školství. Pokoušeli se vytvořit ústřední vládu s velmi omezenými pravomocemi v otázkách zahraničních věcí, obrany, či zahraničního obchodu. USA se neměly stát jakýmsi klonem evropských monarchií. Jejich zakladatelé chtěli najít zcela nový způsob, jak si sami vládnout se „souhlasem těch, jimž je vládnuto“ a „většinovou vládu“ poněkud se prolínající s republikánskou formou vlády, Listinou práv a Ústavou, které přiřazují konkrétní pravomoci a povinnosti.

Třináct nezávislých národů, států, tenkrát odevzdalo malou část své suverenity centrální federální vládě. Ale to všechno bylo zničeno Lincolnem a Občanskou válkou. Svrchovanost států byla navždy spláchnuta do záchodu historie. Nebo myslíte, že ne?

A jsme tam zas. Čelíme faktu, že se dvě třetiny americké veřejnosti staví proti nebezpečnému, nevyzkoušenému, novému způsobu poskytování zdravotní péče, a přenáší rozhodování  o jedné šestině americké ekonomiky na pět lidí. Pět ku devíti stačí, aby byla reforma přijata. Ale i kdyby to bylo devět ku nule ve prospěch „Obamacare“, bylo by to tak, že devět lidí rozhoduje o 300 000 000 z nichž 200 000 000 je proti.

Američané mají na výběr, zda z Unie odejít. Ne válku, ne násilí. Jen odchod z Unie, která již nemá podporu většiny lidí. Americká vláda dosáhla velkého deficitu a americká ekonomika v důsledku vládní politiky stagnuje. Situace Ameriky jsou dnes horší než ve dnech, kdy Británie chtěla zdanit čaj. A my jsme to zkusili. Vynaložili jsme úsilí. Protlačili jsme státní referendum, jehož smysl soudy překroutily. Hlasovali jsme znovu a znovu proti socialismu, homosexualitě a různých jiných otázkách, ale soudy se vůlí lidu neřídily.

Neměli bychom jednat dříve než díky „Agendě 21“ odkaz Ameriky zcela zmizí? Nemáme důvod jednat dřív, než se naši vlastní zástupci dopustí na Americe velezrady? Není snad skutečnou zradou, pokud je rozhodnutím Nejvyššího soudu potvrzeno právo vlády donutit nás ke koupi nějakého produktu?

Udělal to Bůh schválně, když se rozhodl vytvořit tuto situaci ke 150. výročí druhé americké revoluce? Tato je historická symetrie nevypadá na náhodu. Takže se nyní musíme ptát: „Je na čase uvažovat o secesi a novém začátku?“

Překlad: Jiří Kolda

Zdroj: nolanchart.com

]]>