Praní peněz a zámořské podfuky pro bohaté, ekonomické zbídačování pro chudé

Zámořské bankovnictví je slonem v porcelánu globální ekonomiky, který zkouší jak politici, tak finanční elity skrýt před zraky veřejnosti. Zatímco na tvrdě pracující občany uvalují zbídačující opatření, jsou si dobře vědomi, že astronomické částky peněz jsou potajmu drženy v zámořských bankách, a tudíž unikly zdanění. Odkud jsou ty peníze? K čemu jsou? Drogové kartely, podfuky, daňové úniky a praní peněz, to jsou běžné odpovědi na tyto otázky. I přes tuto skutečnost a i v této době fiskálního zbídačování, je tou otázkou, které se světoví vůdci vyhýbají, proč se to utajené bankovnictví pořád povoluje? Jsou snad schopni na to uvalit omezení, ale nejsou k tomu ochotni kvůli přínosům, které jim z toho plynou? Jistěže.

Prozatím, byl vždy občas použit jen nějaký loupeživý baron jako obětní beránek, aby obyčejnému človíčkovi poskytl chabou iluzi spravedlnosti. Ač si tito zaslouží potrestání, ten zkorumpovaný bankovní systém, který jim dovolil tyto operace, zůstává nepostižen a jeho vady nejsou nikdy probírány. Zámořské bankovnictví není žádná paralelní bankovní struktura. Je to v srdci bankovního systému. Všechny hlavní banky mají zámořské pobočky.

R. Allen Stanford je jedním ze zločinných bílých límečků, co si odpykává trest za „ohromnou pyramidovou hru kamuflovanou jako banka (Stanford International bank – SIB), která prodala ‚depozitní certifikáty‘ vlastní výroby za 7 miliard dolarů a 1,2 miliardy dolarů podílových fondů.“

Finanční ředitel SIB James Davis řekl ministerstvu spravedlnosti, že „jeho šéf už investory okrádal desetiletí, zatímco platil úplatky regulátorům a dokonce praktikoval krevní přísahy, že se ta tajemství nikdy nevyzradí.“

A co se týče konexí a štědrých úplatků americkým politikům, které se děly déle než desetiletí, 65% z nich šlo Demokratům včetně toho presidenta „změny“, jak to vykecal Allen Standorf.

Důkazy rovněž naznačují, že asi měl i asistenci při zakrývání svých stop ze strany regulátorů a amerických tajných agentur včetně CIA.

Allen Stanford dělal business v americkém stylu; švindloval vklady a přeléval je do dalších cestiček pavučinou zámořských kont.

Podle obvinění v žalobě „to bylo součástí spiknutí, kterým Stanford … a další způsobili přelévání milionů dolarů podvodně získaných peněz od investorů a z bankovních účtů umístěných v jižním kraji Texasu i jinde ve Spojených státech na různá bankovní konta umístěná mimo Spojené státy,… aby prosadili výlučnou kontrolu nad penězi investorů.“

Auditoři zjistili že peníze se přelévali přes Stanfordem kontrolovaná konta do zahraničních bank včetně HSBC v Londýně, Bank Julius Bear v Zurichu a osmi dalších; bank, které figurovaly i při skandálech s praním peněz či s daňovými úniky i v minulosti. Nikdo nebyl ve spojitosti s touto záležitostí obviněn. (Tom Burghardt Financial Finanční podvody, praní drogových peněz a CIA, Antifašistický apel … 4. října 2010.)

Trojka – Evropská unie, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond – kromě této vědomé slepoty vrhá na mnohé Evropany drakonická opatření, přičemž dovoluje, aby „ohromný průmysl zámořského finančnictví fungoval mimo dohled a mimo vědomí o jeho činnosti.“ To samé ale nelze říci o svobodě tisku a vynašečích, kteří jsou bedlivě sledováni:

Vydavatel řeckého magazínu Costas Vaxevanis čelí obviněním z porušení zákonů o soukromí. Může dostat až dva roky vězení.

Svoboda tisku a vynašečů by měla být nenarušitelná. Nikoliv ale v tomto světě zkorumpovaných peněz.

Nedávná zpráva Sítě daňové spravedlnosti (TJN) z USA… odhaduje, že až 32 bilionů skrytého a ukradeného bohatství bylo tajně odšoupnuto pryč převážně bez zdanění.

„Cena za zámořské operace revidována“ odhaluje to, co super-bohaté elity chtějí ukrýt. Vlády jim dovolují vyhnout se zdanění. Společenské náklady jsou ohromné. Pochybně získané příjmy se mohou svobodně rozhojňovat. Jen obyčejní lidé platí, co jim náleží. Mnozí z nich platí až moc (…)

Redaktor Hot Doc Vaxevanis byl zatčen za vydání „Seznamu Lagarde“. V roce 2010 jej předaly francouzské úřady do Atén. Až do tohoto vydání bylo vyšetřováno 2 059 bohatých Řeků kvůli tajným švýcarským kontům u HSBC. (Stephen Lendman, Řecký vynašeč: Miliardy na tajných zahraničních bankovních kontech, 31. října 2012.)

Chudoba a nerovnost zjevně kvůli tomu rozpočtovému zbídačování nařízenému bankovním průmyslem rychle roste, takže v některých evropských národech jsou už na vzestupu různé formy separatismu:

V posledních měsících jsme spatřili příklady dalších zisků pro strany prosazující nové, malé státečky ve Španělsku, Belgii, Itálii, Skotsku i jinde v Evropě.

Nárůst a podpora takovýchto tendencí byla živena barbarskými škrty a zbídačujícími opatřeními uvalovanými centrálními vládami podle instrukcí trojky – Evropské unie, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu – v zastoupení bank a globálních spekulantů. Ale tohle kořistění z legitimního sociálního odporu neznamená, že tyto z nich tyjící subjekty představují zájmy širokých mas, které jsou vykořisťované. (Chris Marsden, Zbídačování a politická balkanizace: Vzestup separatistické agitace v Evropě: 30. října 2012)

F. William Engdahl varuje, že stejný druh „… zbídačujících opatření vydláždil cestu III. říši“ a trvá na tom, že jsou to banky, „kdo je zdrojem těchto problémů.“

Byly to v první řadě vlády EU, které zamezily veškerým rozhodným akcím vůči bankám zapojeným do těch pofidérních půjček během let finančních bublin. A tyto banky zůstávají zdrojem těchto problémů. Nejsou tu žádné půjčky, co by šly do reálné ekonomiky, a to je kořen příčiny 25 procentní nezaměstnanosti ve Španělsku a Řecku i jinde v celé EU. Dokud se nebude řešit ten problém s bankami, nezažijeme žádné ekonomické zotavení. Řešit to pouze jako krizi vládních dluhů znamená čapnout slona za ocas a prohlásit ho za hada. (F. William Engdahl, Německo vynucuje to samé zbídačování, které vydláždilo cestu 3. říši, 30. říjen 2012.)

Maje na paměti ty nedávné snímky z brutálního policejního státu ve Španělsku bychom se neměli divit, kdyby ten zkorumpovaný bankovní průmysl nadiktoval velice ruinující kurz cesty do diktatury.

Seznam těch článků Globar Research, z nichž byl sestaven tento souhrnný výběr je dále.