Scénáře potenciálního vojenského konfliktu mezi USA a Čínou často ignorují jednu skutečnost: Čína je fakticky monopolním dodavatelem vzácných zemin, na kterých jsou americké zbrojovky zcela závislé. V dubnu minulého roku americký prezident Donald Trump dal příkaz k raketovému útoku proti cílům v Sýrii jako reakci na použití chemických zbraní ze strany syrské vlády.
Učinil to během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Během pojídání dezertu mu americký hostitel sdělil, že právě vypálil 59 tomahawků.
Tento krok znamenal nejen to, že „ve městě je nový šerif", ale i to, že nějaký šerif tu vůbec je, vysvětlil tehdy americký konzervativní komentátor Charles Krauthammer.
Tato demonstrace síly a americké rozhodnosti byla součástí nátlakové diplomacie, která měla přinutit Peking ke spolupráci s Washingtonem na řešení severokorejské krize. Avšak ve světle hrozby vojenské a obchodní konfrontace má Čína čím odpovědět.
Lidová republika má takřka monopolní postavení v těžbě a dodávkách vzácných zemin, které se mimo jiné využívají při výrobě nejnovějších amerických zbraní včetně tomahawků, vypálených proti Sýrii, nebo nejnovějšího letounu páté generace F-35.
V polovině 90. let Čína konsolidovala svou kontrolu téměř nad celým světovým trhem vzácných zemin, zatímco Spojené státy uzavřely své poslední doly v roce 2002 kvůli tomu, že jejich provoz nebyl výnosný. Poslední americká těžební společnost Magnequench byla prodána členům rodiny Teng Siao-pchinga, někdejšího čínského vůdce, kteří podnik zavřeli a v roce 2003 ho přestěhovali do Číny.
„Od té doby se americké zbrojovky staly přímo či nepřímo zcela závislé na čínském zdroji vzácných zemin, slitin a magnetů," bije na poplach portál Defense One.
Svým dumpingem Čína zničila většinu ostatních producentů vzácných zemin a teď kontroluje 80 % světové produkce. Vzácné zeminy, jako jsou dysprosium, neodym, praseodym, samarium nebo terbium, se používají ve výrobě raketových naváděcích systémů, chytrých bomb, radarů a dalšího vybavení.
Obavy, že by Čína mohla v případě zhoršení vztahů s USA omezit dodávky těchto materiálů, jsou podloženy diplomatickou krizí z roku 2010, kdy Peking fakticky uvalil embargo na dodávky vzácných zemin do Japonska, když po kolizi s čínskou rybářskou lodí japonská pobřežní stráž zadržela čínského kapitána.
„Pentagon vytvořil všechny své vyspělé zbraně na čínském tekutém písku," neúprosně konstatuje Defense One.
Zdroj: " target="\\\_blank">snews.com
