Ministerstvo obrany Ruska v úterý oznámilo začátek rozsáhlého cvičení vojsk protivzdušné obrany na jihu země. Účastní se jich více jak dva tisíce vojáků a celá nomenklatura prostředků PVO, od přenosných protiletadlových raketových komplexů Igla do těžkých dalekonosných systémů S-300B4. „Specifikem tohoto jarního cvičení vojsk PVO je zneškodnění malých vzdušných cílů, které imitují bezpilotní letouny potenciálního nepřítele," uvádí detaily manévrů tisková služba Ministerstva obrany RF.
Mnohé země už dávno využívají bezpilotní letouny ve válkách a konfliktech po celém světě na úrovni letectva. Ale ještě nikdy se bezpilotní letouny masivně nestřetly s moderním systémem protivzdušné obrany. Nakolik jsou dnes Ozbrojené síly Ruska připraveny bojovat proti těmto zbraním a jaké bezpilotní letouny potencionálního nepřítele představují největší nebezpečí?
Snadný terč
Dnes jsou v médiích a hollywoodských filmech nejrozšířenější americké strategické průzkumné bezpilotní letouny RQ-4 Global Hawk a útočné MQ-9 Reaper. Tyto bezpilotní letouny jsou schopné zůstat ve vzduchu více jak 24 hodin a fungovat tisíce kilometrů od operátora. MQ-9 a jeho předchůdce MQ-1 Predator aktivně využívají USA v Afghánistánu a Iráku, kde řízenými rakety útočí na pozice teroristů.
Vojenské vedení USA nikdy neskrývalo, že ve vojenských konfliktech budoucnosti budou základem právě bezpilotní zbraně. Přednosti takových zbraní jsou jasné, zaprvé bezpilotní letouny jsou jednodušší a levnější ve výrobě, než současné stíhačky nebo bombardéry. Zadruhé se operátor nachází tisíce kilometrů od místa boje a řídí stroj joystickem. Zatřetí vyškolení takového „hráče" stojí mnohem méně než výcvik pilota letadla. Bezpilotní letouny mají ale i nedostatky
„Používat tyto bezpilotní letouny proti nám v případě hypotetického konfliktu je zbytečná likvidace drahých aparátů," řekl RIA Novosti vojenský expert Michail Chodarenok.
Protiletadlové raketové systémy S-300 a S-400 jsou určeny pro zničení všech typů aerodynamických cílů, a bezpilotní letouny pro ně nepředstavují velkou hrozbu. Global Hawk a Reaper mají velký reflexní povrch, který radarům dovoluje je zachytit na velké vzdálenosti. Nízká rychlost společně s absencí prostředků elektronického boje je dělají snadným terčem pro řízené střely. A s menšími cíli se vypořádají systémy PVO krátkého dosahu, jako jsou Top, Pancir a přenosné protiletadlové raketové systémy.
Nebezpečné „mušky"
Podle Michaila Chodarenka jsou stále mnohem větší hrozbou pro ruské prostředky protivzdušné obrany pilotovaná letadla, která i létají rychleji a jsou i lépe vyzbrojena, a jsou také schopna fungovat v podmínkách aktivního elektronického potlačení. Bezpilotní letouny jsou však stále zdokonalovány a v budoucnosti mohou představovat vážnou hrozbou pro jakoukoliv PVO.
„Američané dlouho a celkem úspěšně pracují na koncepci roje dronů," řekl prezident Akademie geopolitických problémů Leonid Ivašov. Roj předpokládá masivní použití malých bezpilotních letounů různé konfigurace a účelu. Budou provádět průzkum a útočit na malých částech bojové linie. Postupem času vojenské vedení USA plánuje tento vývoj udělat svoji hlavní údernou sílou. Dokonce i pro moderní systém protivzdušné obrany bude těžké s tím bojovat.
O posledním testování „roje dronů" v říjnu loňského roku informovalo americké The National Interest. Autor článku zveřejňuje výňatky ze zprávy Williama Ropera, hlavy Správy strategických možností Pentagonu, ministrovi obrany Ashtonu Carterovi. Roper zejména uvedl, že obranému průmyslu se podařilo vytvořit malý průzkumný dron Perdix, který je velký jako vrána a ve skutečnosti je vytištěn na 3D tiskárně. To znamená, že je levný, což je zásadní pro masovou výrobu.
„Jsou na jedno použití a mohou být použity i pro průzkum. Můžete mít takové množství těchto bezpilotních letounů, přesně tolik, kolik potřebujete pro vykonání bojového úkolu v nějakém konkrétním případě, vysvětlil Roper. Velký počet bezpilotních letounů vytvoří velkou výhodu vůči protivníkovi. Bude muset na svoji obranu vynaložit mnohem více prostředků a času, aby se spolehlivě ochránil před takovým rojem.
Takové vypouštění „mušek" se plánuje ze stíhaček F-16 a F-18. William Roper zdůraznil, že Perdix je pouze jedním z variant bezpilotních letounů, které jsou vyvíjeny v rámci koncepce roj dronů. V budoucnosti se objeví modely, které budou schopny nést zbraně.
Něco podobného od nedávna v Iráku používají bojovníci IS. Oni na obyčejné drony, které je možné koupit na internetu, začali věšet podomácku vyrobené bomby v plastovém trupu. Dron přiletí k cíli a na příkaz operátora shazuje náklad přímo na cíl. Tank samozřejmě nezničí, ale na internetu je hodně videí, kdy improvizovaný bombardér lehce vyřadil z provozu obrněné vozy Hummer. A teď si představte, že podobných dronů je nad cílem hodně, bojový náklad je větší, přesnost lepší a zasáhnout je ze země je kvůli malým rozměrům těžké. Jednoduše řečeno, právě to je koncepce roje dronů.
„Je to velmi nebezpečná zbraň z mnoha důvodů," řekl Michail Chodorenok. „Zaprvé mini drony mají malou reflexní plochu. Zadruhé budou schopny s velkým nákladem létat ve velmi malých výškách. Zatřetí jich může být velmi mnoho. Střílet do roje raketami, je to samé jako střílet z pušky do hejna vrabců."
Zachycení řízení
V polovině března hlava výcvikového velení armády USA David Perkins na místním symposiu uvedl příklad neúspěšného boje s bezpilotními letouny. Posluchačům řekl, že jeden z vojenských spojenců Pentagonu používal pro zničení dvou set dolarového dronu protiletadlovou raketu Patriot v ceně 3,4 miliony dolarů. Zdůraznil, že pro boj s malými hrozbami je nutné používat úspornější prostředky.
„Nejúčinnější zbraní proti dronům jak velkým, tak i malým, mohou být pouze moderní systémy elektronického boje," řekl Michail Chodarenok. „Hlavní není sestřelit bezpilotní letoun, ale přerušit spojení s operátorem, nebo aspoň významně ztížit navigaci přístroje."
Takové systémy jsou ve výzbroji ruských vojsk pro elektronický boj. Patří k nim například systém komplexů elektronického boje Krasucha. Jsou schopny potlačit špionážní družice, pozemní i vzdušné radary, a také narušovat nebo přerušovat řízení bezpilotního letounu nepřítele.
„Technické charakteristiky těchto komplexů jsou tajné, ale tvrdí se, že Krasucha-4 může efektivně pracovat na vzdálenost až 300 kilometrů. To značně přesahuje dosah raket Hellfire, které jsou základní zbraní amerických útočných bezpilotních letounů. Takže roj mini dronů, který se dostane do dosahu Krasuchy s velkou pravděpodobností zcela přestane fungovat. Když už silné bezpilotní letouny Reaper a Global Hawk nejsou vybaveny systémy elektronického ochrany, tak co potom můžeme říct o jejich miniaturních „kamarádech".
A 12. března 2017 hlava státní korporace Rostech Sergej Čemezov oznámil, že Rusko vytvořilo systém, který je schopný fyzicky ničit palubní vybavení bezpilotních letounů. Technické detaily nového systému jsou dodnes přísně utajovány.
Zdroj: snews.com
Loading...
