Poslanec Miroslav Grebeníček (KSČM) tvrdě promluvil o polarizaci české společností prostřednictvím současných médií a lhaní o československých dějinách ze strany „novodobých elit“. Článek tohoto politika byl uveřejněn 1. listopadu levicovým deníkem Haló noviny. (Foto: Wikimedia)

Dvaasedmdesátiletý poslanec Miroslav Grebeníček ve svém článku zmínil výroky několika osobností. K zásahu armád pěti států Varšavské smlouvy na území Československé republiky v roce 1968 se nedávno například vyjádřil komunistický poslanec Stanislav Grospič, který podle názoru svého kolegy velmi dobře pocítil polarizaci české společnosti.

„Z jedné strany pomyslného břehu se ozývalo: že se nestydíš… Rusové byli dobytek a ty k tomu póvlu nemáš daleko… Lid měl s vámi udělat stejný konec jako s Ceaušeskem. Z druhé strany pak na adresu poslance Grospiče zaznělo: Vážím si lidí, jako jste vy, co se nebojí říkat svůj názor proti zmanipulované části lidí… vaše slova stejně překroutili… přeji vše dobré,“ napsal Grebeníček.

Miroslav Grebeníček citoval slova šéfredaktora Britských listů Jana Čulíka z 29. října letošního roku.

„Ideologická umanutost hlupáků, kteří nezažili okupaci v srpnu 1968, je šokující. Ať je Stanislav Grospič jakkoliv pochybnou a kontroverzní osobou, má pravdu, že většina mrtvých, usmrcených v důsledku invaze v srpnu 1968, byly oběti dopravních či jiných nehod a nebo prostě nervozity zděšených sovětských vojáků, kteří se ocitli vinou šéfů sovětského státu v situaci, jíž nerozuměli,“ sdělil poslanec citát z Čulíkova článku.

Grebeníček zmínil i slova amerického politologa Freda Eidlina, který ve své publikační činnosti přesvědčivě argumentuje a prokazuje, že zaměstnanci sovětského velvyslanectví v Praze během Pražského jara 1968 neinformovali pravdivě, protože se neodvážili otevřeně říci, že jde o celonárodní demokratickou revoluci.

Tvrdili prý Brežněvovi a sovětskému komunistickému politbyru, že Pražské jaro je jen spiknutí hrstky intelektuálů, které invaze lehce porazí, a národ a dělnická třída v Československu budou sovětské vojáky nadšeně vítat tak jako v květnu 1945. Proto, jak uvádí Fred Eidlin, měli sovětští vojáci přísný rozkaz zacházet s československým obyvatelstvem jako se spřátelenými lidmi. Američan také jednoznačně prokazuje, že nedošlo k rozsáhlým masakrům jako v Budapešti v roce 1956.

„A obdobně jako poslanec Grospič konstatuje, že lidé, kteří tenkrát zahynuli, byli skutečně obětí nehod,“ dodal poslanec KSČM.

Miroslav Grebeníček následně sám k tomu uvedl, že i když invaze pěti armád Varšavské smlouvy měla pro Československo tragické důsledky, „ideologická umanutost a lhaní o československých dějinách ze strany novodobých elit a jejich poskoků je až šokující.“

Vysvětlil, že díky osobní autoritě generála Ludvíka Svobody, kterou získal jako velitel čs. armádního sboru bojujícího po boku Rudé armády v době 2. světové války, jenž v možném vojenském střetu s vojsky Varšavské smlouvy viděl hrozící katastrofu, jí bylo možné zabránit. Grebeníček si je jistý, že ale ani další představitelé státu neviděli tenkrát žádnou jinou alternativu než zabránit možnému vojenskému konfliktu a lidským ztrátám.

Závěrem bývalý předseda KSČM a dlouhodobý poslanec Parlamentu ČR Miroslav Grebeníček uvedl malé ponaučení pro Stanislava Grospiče, který si podle jeho názoru musí uvědomit, že „lidé, kteří neopěvují hodnoty hlásané dnešními mocipány a jejich ideology, to nemají v té naší demokratůře vůbec lehké“.

K polarizaci české společnosti se již dříve vyjádřil jeden z politických PR guru v Česku Karel Křivan, který předvedl i velmi podrobnou lekci o tom, proč opoziční politici zůstávají na svém místě a v jakých chybách především účinkují. Zhodnotil situaci v české společnosti i na příkladu výsledku prezidentských voleb.

Zdroj: snews.com