Otázku energetické bezpečnosti a závislost České republiky na RF prozkoumal Jan Jandourek, autor portálu Forum24. Ten ve svém příspěvku upozornil na to, že energetická bezpečnost se řadí mezi strategická témata, jakými jsou například terorismus a epidemie. (Foto: Wikipedia)

Jandourek ve svém článku uvedl také konkrétní čísla, která převzal od Václava Bartušky, zvláštního velvyslance ČR pro otázky energetické bezpečnosti. O události informoval portál  forum24.cz.

Jandourek konstatuje, že se Česko nachází v příznivé situaci, co se energetické bezpečnosti týče. Stav české energetiky okomentoval začátkem prosince pro  Hospodářské noviny také Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec ČR pro otázky energetické bezpečnosti.

Bartuška konstatoval, že na rozdíl od Slovenska, které má na dodávky energetických zdrojů z Ruska dlouholeté napojení, je česká energetika poměrně diverzifikovaná, a to díky svému napojení na severozápadní evropské energetické zdroje.

„Česká republika usilovala o diverzifikaci dodávek ropy a plynu od počátku své existence — už v lednu 1996 byl spuštěn ropovod z Německa, o rok později jsme uzavřeli plynový kontrakt s Norskem. Naše provázanost se západní Evropou postupně rostla a dnes jsme plně součástí západního trhu," řekl Bartuška.

Velvyslanec k tomu následně dodal: „Sto procent k nám dodaného plynu se prodává na trzích v Nizozemsku a Německu. Je lhostejné, zda k nám nakonec doputuje ruský, norský nebo nizozemský zemní plyn. Podstatné je, že máme všechny kontrakty uzavřené na Západě a zároveň máme dostatek přepravních cest, aby se plyn fyzicky dostal do České republiky. Loni k nám 99,3 procenta plynu přiteklo z Německa, přes Ukrajinu a Slovensko jen 0,7 procenta."

Za další náhradní dodavatele plynu považuje Bartuška země Afriky a Blízkého východu: „Evropa totiž nemá jen norskou náhradu — na jihu a jihovýchodě je doslova obklopena prstencem jiných dodavatelů, kteří čekají na příležitost, tedy pásem zemí severní Afriky a Blízkého východu."

Nicméně, proč tato otázka v českých médiích vznikla? Existují skutečné důvody k obavám o zastavení dodávek ruského plynu a ropy do České republiky? Podle ruských zdrojů nejsou tyto obavy opodstatněné. Stav dodávek do EU okomentoval koncem října také ministr energetiky RF Alexandr Novak. Stalo se tak u příležitosti Ruského energetického týdne. Novak prohlásil, že Rusko je připraveno pokračovat v tranzitu plynu prostřednictvím ukrajinského systému.

Mimo jiné místopředseda představenstva Gazpromu, Alexander Medveděv, v rozhovoru pro ruský časopis uvedl, že společnost Gazprom v roce 2018 dodala do Evropy rekordní objem plynu, a to za cenu 248 dolarů za 1 000 m3. V roce 2017 vzrostl také podíl Gazpromu na evropském trhu, a to na 34,7 % z původních 33,1 % za rok 2016.

Pokud jde o přerušení dodávek ropy, pak to podle Bartušky nebude mít významný dopad na Česko. Podle  Bloombergu Evropa od roku 2017 získala o 19 % méně ruské ropy oproti stejnému období v roce 2016. Podle amerických odborníků v Evropě ruskou ropu nahrazuje Blízký východ a Amerika.

Nicméně ruská strana se drží směru vývoje energetické spolupráce. K dané situsci se vyjádřil také ředitel úřadu mezinárodní spolupráce ruského ministerstva energetiky, Roman Maršavin. Ten oznámil, že během zasedání pracovní skupiny pro spolupráci v oblasti energetiky, které se konalo v září, mluvili čeští partneři o přípravných pracích na rozšíření transportního plynového systému Česka v rámci realizace projektu Severní proud 2. Také podle něj diskutovali o plánech zvýšení tranzitu ruské ropy ropovodem Družba.

Zdroj: snews.com