Ať se Číňané pustí do jakéhokoli oboru, většinou v něm poměrně zanedlouho vyniknou. Když máte tolik lidí, z kterých lze vybírat, a navrch ochotu investovat úsilí a peníze do pořádného vzdělávání a výcviku, osud vám bývá nakloněn. To platí dokonce i pro šachy, které rádi považujeme za západní sport. Číňanům trvalo jenom pár desítek let, než se v šachu dostali na světovou úroveň. Podobně se to podařilo i Rusům, poté co hru v Sovětském svazu ve 20. letech 20. století začal propagovat Lenin.


Čínský román s názvem „Decoded“ („Rozluštěno“) byl napsán v roce 2002, ale překladu do angličtiny se dočkal teprve nedávno (do češtiny zatím nikoliv). Částečně pojednává o šachách, ale jeho hlavní téma je kryptografie. Číňané se ji v 50. letech snažili ovládnout se stejnou nebo i větší pílí než-li obory, o kterých toho víme víc. Vybrali ty nejbystřejší děti, nechali je projít speciálním výcvikem a přidělili je ke zpravodajské službě. Alespoň podle autora románu Mai Jia.

Čtenáře se zájmem o kryptografii nejspíš zklame, že přes bohaté osobní zkušenosti s oborem Mai Jia do knihy nezahrnul žádné kódy k rozlousknutí nebo ukázky šifer. Namísto jejich luštění tak člověk při čtění této velice zdařilé knihy může zkoušet dekódovat něco jiného – budoucnost čínské literatury.

Soudě podle Mai Jiovy knihy a několika dalších mají Číňané opravdu velkou šanci uzpůsobit svů literární styl tak, aby přilákali široké západní publikum, i když to nebude jako excelovat v šachách anebo jiném sportu s jasnými pravidly. Může to znamenat, že zanedlouho začneme stále častěji slýchat: „Četl jsi už ten nový čínský thriller?“

Erik Best

  • Další články autora jsou k dispozici  ZDE.

Článek původně vyšel v anglickém znění v placeném zpravodaji Friday Edition. Pro bezplatný odběr Final Wordu v češtině emailem vyplňte prosím svoji adresu ZDE .