Exkluzivně: Žurnalista využívá Zákona o svobodném přístupu k informacím, aby odhalil nehodu z roku 1961, při níž jeden spínač odvrátil katastrofu. Tento tajný dokument vydává dnes Guardian poprvé v odtajněné podobě a odhaluje, že US Air Force se dostalo dramaticky blízky k odpálení atomové bomby nad Severní Karolínou, která byla 260 silnější než zařízení, co zničilo Hirošimu. Dokument, který na základě Zákona o svobodném přístupu k informacím získal investigativní žurnalista Eric Schlosser, poskytuje první přesvědčivý důkaz, že USA jen tak tak unikly katastrofě monumentálních rozměrů, když byla 23. ledna 1961 náhodně svržena vodíková puma Mark 39 nad Goldsboro v Severní Karolíně.


Bomba spadla na zem poté, co se ve vzduchu rozlomil bombardér B-52 a jedno ze zařízení se zachovalo přesně tak, jak byla ta jaderné zbraň konstruována, že se má v boji zachovat: otevřel se jí padák, zapnul se odpalovací mechanismus a jen nízké napětí na jednom ze spínačů zabránilo masakru.

Každá z bomb nesla náklad 4 megatun – ekvivalentu 4 milionů tun trhaviny TNT. Kdyby to zařízení vybuchlo, tak by byl smrtící spad přenesen i nad Washington, Baltimore, Philadelphia a až daleko na sever k New York City – čímž by ohrozil miliony životů.

Ač neustále docházelo ke spekulacím o tom, jak těsně tomu Goldsboro uniklo, americká vláda opakovaně veřejně popřela, že by kdy její jaderný arzenál vystavil americké životy nebezpečí kvůli bezpečnostním chybám. Avšak v nově publikovaném dokumentu vedoucí inženýr ze Sandia national laboratories odpovědný za mechanickou bezpečnost jaderných zbraní dospěl k závěru, že „mezi Spojenými státy a velkou katastrofou stál jeden jednoduchý, nízkonapěťový spínač na technologii dynama.“

Parker F. Jones, který to napsal o osm let později, zjišťuje, že bomba byla svržena nad Severní Karolínou jen tři dny poté, co John F. Kennedy pronesl svůj inaugurační projev jako president, a měla nepřiměřené bezpečnostní ovládání a nakonec to byl spínač, co zabránil katastrofě, který mohl být snadno vyzkratován elektrickým rázem, což by vedlo k jadernému výbuchu. „Byla by to nesmírně zlá zpráva,“ napsal.

Jones nazval svou tajnou zprávu suše „Revize Goldsboro čili: Jak jsem se naučil nedůvěře v H-bombu“ – což je narážka na satirický film Stanley Kubricka z roku 1964 o jaderném holokaustu Dr. Divnoláska čili: Jak jsem se naučil přestat si dělat starosti a mít rád bombu.

Český odkaz na tento film ZDE.

Slim Pickens ve scéně z Dr. Divnoláska čili: Jak jsem se naučil přestat si dělat starosti a mít rád bombu. Photograph: The Ronald Grant Archive

K nehodě došlo, když se bombardér B-52 dostal do potíží po vzletu z letecké základny Seymour Johnson na rutinní let podél Východního pobřeží. Když se dostal do vývrtky, tak se vodíkové bomby, co nesl, oddělily. Jedna spadla do pole u Faro v Severní Karolíně, její padák se zachytil ve větvích stromu; další se zabořila do trávníku u Big Daddy’s Road.

Jones zjistil, že ze čtyř bezpečnostních mechanismů v bombě z Faro konstruovaných, aby zabránily nechtěné detonaci, tři selhaly a nezafungovaly správně. Když bomba spadla na zem, byl vyslán jadernému srdci zařízení odpalovací signál a byl to jen ten poslední vysoce zranitelný spínač, který odvrátil kalamitu. „Bomba MK 39 Mod nebyla vybavena odpovídající bezpečností pro vzdušnou nouzovou situaci v B-52,“ byl závěr, k němuž Jones dospěl.

Tento dokument odhalil Schlosser jako součást svého výzkumu pro jeho novou knihu o závodech v jaderném zbrojení Command and Control. Za využití svobodného přístupu k informacím objevil, že došlo přinejmenším k 700 „významným“ nehodám a incidentům za účasti 1 250 jaderných zbraní zaznamenaných jen mezi lety 1950 až 1968.

„Americká vláda neustále zkoušela před Americkým lidem zadržovat informace, aby předešla vznášení otázek o politice jaderných zbraní,“ řekl. „Říkali nám, že neexistuje žádná možnost, aby se tyto zbraně náhodně odpálily, avšak tady máme jednu, co to skoro udělala.“

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: theguardian.com