Plány Googlu na převzetí světa

Základní směřování Googlu a jeho konference vývojářů I/O tento týden dala zabrat. Ne, protože trvala únavných tři hodiny a padesát minut, ale kvůli tomu, co bylo oznámeno. S každou novou aktualizací produktu, s každou novou vlastností, s každou novou virtuální službou se stává jasnější a jasnější, že Google není jen vyhledávací společnost, která si bere peníze z toho, jak vám ukazuje reklamu. S exponenciálně rostoucí rychlostí se vkrádá do každého aspektu našich digitálních, fyzických i soukromých životů. Pořád se s tím ještě zkouším nějak myšlenkově vypořádat.

Google už není jen páteří Internetu. Rychle se stává páteří celého vašeho života, a to všechno díky datům, kterých se dobrovolně vzdáváte ve prospěch soukromé společnosti na základě svého hledání na webu, fotek, gmailových zpráv a dalších.

Poté, co jsem strávil tento týden tři dny na I/O, se stalo už o něco zjevnější, že pokud miliony (miliardy?) lidí náhle nezmění svůj názor a nezačnou používat alternativní technické nástroje, nebo pokud se do toho nevloží vláda mávající vlajkou proti-trustových opatření, mohla by naše životy, naší historii a naše osobní bohatství spravovat jediná společnost – Google.

Nejzjevnější je to na Googl Now, hlasem řízeném osobním asistentovi, který byl loni spuštěn na telefonech Android. Na I/O se ještě více vyjasnilo, že Google už nenahlíží na hledání jako na návrat seznamu 10 či 20 relevantních odkazů, když napíšete dotaz. Google Now je daleko více než tohle. Je to vtělení toho cypovského snu o „Computeru ze Star Treku“, inteligentní mašině, co rozumí přirozenému jazyku a kontextům v reálném světě, aby vám pomohla i s tím, abyste se dověděli, s čím potřebujete pomoct.

Google Now vám skenuje emaily a ví, kdy dorazí balíček od Amazon. Ví, jaké vám má ukázat sportovní skóre podle toho, jaké jste hledali týmy. Ví, jaké vám ukázat ceny akcií na základě společností, jaké jste hledali. Skenuje vám kalendáře a připomíná vám, kdy odejít, abyste byli včas na schůzkách. A všechna tato data vám dodávají, aniž byste si o to řekli.

Po I/O je Google Now daleko rozšířenější než před tím. Google nedávno spustil aplikace na iPhonech a iPadech a ty brzy přijdou i do stolních počítačů, pokud bude používat webový prohlížeč Chrome. Příští rok budete nosit Google Now rovnou i na svých obličejích, pokud si koupíte Google Glass.

Pak jsou tu fotky, údajně ty nejosobnější věci, které sdílíte on-line. Teď Google skenuje každou jednotlivou z nich a nahrává je do Google+. Může si zjistit, jak vypadají vaši rodinní příslušníci a seskupit fotky s nimi automaticky do alb. Může říci, jestli se ty vaše objekty smějí. Jestli se nesmějí, může si vytáhnout jejich tváře z jiných obrázků, kde také jsou a vytvořit pro vás pěkné fotky. Ví to, jestli děláte obrázky hor nebo štěňat nebo budov či proslulých krajin a seskupí vám podle toho foto-alba.

Je to současně vtíravé i magické.

Google Glass neměl během I/O o jejich směřování žádné představení, ale i tak byl důležitou součástí této události. Nemohli jste nikam jít – do tiskového sálu, do kantýny, to odpočívárny – aniž by na vás nezírala nějaká computerizovaná hlava. Byla to divně vlezlá nepříjemnost, když jste věděli, že tisíce lidí si vás může fotit nebo nahrávat jen tím, že mžourá do svých brýlí.

Je zatím moc brzy na to říct, jestli se Glass chytí, až bude připravený pro obecnou veřejnost, ale pokud ano, tak to bude zase další příklad toho, jak Google sahá po našem fyzickém prostoru, aby uchvacoval vše, co vidíme a děláme.

Mohl bych pokračovat dál a dál, ale tento týden jsem se dověděl, že Google má svou packu téměř v každém aspektu každodenního života a jeho pronikavost se jedině zrychluje.

Android roste šíleně s až dosud 900 miliony aktivacemi a má potenciál během několika dalších let připojit k Internetu poprvé už miliardy lidí. Google Maps mají nový vzhled a ten se ukázal být šikovný k nalézání míst k návštěvě a k získání doporučení. Gmail se přetváří na službu k přenosu peněz. Lze si jen představit, na čem spoluzakladatel Googlu Sergey Brin pracuje v Google X, laboratoři společnosti pro futuristické produkty.

Otázkou dneška ovšem je, je to pro nás OK? Vyváží ten prospěch z rychlejšího hledání, lepší dopravy a automatických aktualizací zpráv to, že vkládáme tolika ze svých životů do počítače vedeného soukromou společností, která doluje v našich datech?

Jsou s tím spojeny problémy, které musíme postupně řešit, ale doufejme, že ne tak, aby Google postupoval rychleji, než se můžeme adaptovat.

Nedávný článek o transformaci Bilderbergu a fúzi globální elity s Googlem: