Americká nezisková organizace Freedom House vydala nový žebříček svobody ve světě. Podle očekávání euroatlantické země jsou nejsvobodnější a „darebácké státy“ naopak nesvobodné. Svět se v loňském roce stal o krapet svobodnější. Že se tomu dá jen stěží uvěřit? Tvrdí to alespoň americká nevládní organizace Freedom House. Ta nedávno vydala nový žebříček míry svobody ve světě, který se v roce 2012 rozšířil o tři demokratické státy. Podle organizace 90 států ze 195 splňují podmínky pro to, aby mohly být považovány za svobodné. Dalších 58 zemí je považováno za částečně svobodné a zbylých 47 bylo zařazeno do kategorie nesvobodných.

Možná by se mohlo zdát, že nehledě na konflikty, které v loňském roce otřásaly zejména Blízkým východem, severem a vnitrozemím Afriky, je možné si oddechnout – situace ve světě není špatná, jak se jeví z médií. Vždyť nesvobodných států je pouze jedna čtvrtina. Jen kdyby přístup americké nevlády nebyla poněkud zvláštní.

Jak málo stačí, aby se z nesvobodné země stala země částečně svobodná, ukazují země, které se staly ztělesněním arabského jara – Libye a Egypt. Stačilo odstranit Západem naoko nenáviděné diktátory (s nimiž však vesele obchodoval) a z nesvobodných států se rázem staly částečně svobodné.

Situace v Libyi přitom není zdaleka stabilní. Na jihu země, a nejen tam, doposud dochází ke srážkám mezi vládními silami a různými povstaleckými skupinami a kmeny. Islamističtí teroristé ukázali svou sílu vypálením americké ambasády a zavražděním velvyslance v druhém největším libyjském městě Benghází. Tamní parlament stále nemůže vytvořit výbor na vytvoření nové ústavy. Možná, že k zlepšení hodnocení přispělo přejmenování Velké libyjské arabské lidové socialistické Džamáhíríje na Stát Libye?

Také vývoj událostí v Egyptu nevypovídá o tom, že by se země posunula z kategorie nesvobodné do částečně svobodné. Husní Mubarak nebyl od moci odstraněn tak drasticky jako libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, to je nicméně jeden z mála demokratických kroků nové egyptské vlády.

V Egyptu sice proběhly volby, jejich výsledek nicméně posílil islamisty, kteří mají autoritativní tendence. Ukázalo to třeba vypracování a následné schvalování nové ústavy. Konflikt mezi nimi a liberální a světskou inteligencí neutuchá. Stejně jako protesty na káhirském náměstí Tahrír a v některých dalších městech.

Pro žebříček Freedom House je přitom typické, že nedělá zásadní rozdíl mezi situacemi v jednotlivých státech světa. Například Rusko umístila americká neziskovka na stejnou úroveň jako Jižní Súdán, Omán, Katar nebo Kambodžu. Situace s lidskými a politickými právy jsou zde údajně stejné. Jen v Afghánistánu je to trochu horší se svobodami občanů.

Nejlepším hodnocením se naopak mohou pochlubit země euroatlantického prostoru. Bez ztráty kytičky se na špičce žebříčku ocitly Spojené státy a Velká Británie, které dlouhodobě omezují práva svých občanů. A s nimi například Francie, Německo, Nový Zéland nebo Chile.

Také Česká republika a další státy regionu jako Slovensko, Polsko, Rakousko a Slovinsko si vysloužily na škále od jedné do sedmičky nejlepší hodnocení jak za svobodu politických, tak občanských práv. Maďarsko a Chorvatsko dostaly za občanská práva dvojku. Srbsko, Rumunsko či Bulharsko byly hodnoceny druhým stupněm za politická i občanská práva.

Je bezpochyby příjemné slyšet, že Česko patří mezi nejsvobodnější státy světa. Odpovídají samé jedničky v hodnocení skutečné situaci v české kotlině?

Ve skutečnosti má Česká republika v oblasti lidských práv problémy. Ty nejsou tak vážné, jako třeba v případě Maďarska, které se vydalo cestou přitvrzení státní moci, nicméně do čistého skóre mají daleko.

Nejčastěji byla loni v této souvislosti zmiňována kauza olomouckého řidiče Romana Smetany, který za pomalování předvolebních plakátu strávil sto dní za mřížemi a stále je soudně popotahován.

Pochyby některých neúspěšných kandidátů o svobodném hlasování zase vyvolal horkou jehlou šitý prováděcí zákon o volbě prezidenta. V Česku dlouhodobě roste nespokojenost s předvolebními průzkumy, které podle některých ovlivňuje předvolební kampaň.

A v neposlední řadě je České republika na mezinárodní úrovni neustále kritizována za přístup k Romům a jejich diskriminaci. Žebříček Freedom House tradičně ukazuje, že svoboda ve světě má v pojetí americké organizace značně subjektivní význam.

Zdroj: czech.ruvr.ru

]]>