Ústava, Magna charta i samotná demokracie je založena na myšlence, že – bez kontroly a vyvažování mocí – ti u moci zneužijí své pozici k získání výhod oproti nám. Amerika byla založena na konspirační teorii: že britský král Jiří všemi svými akcemi konspiruje proti kolonistům. Deklarace nezávislosti recituje celé série konspirací:

Když se dlouhá série zneužití a uzurpací ukázala být neměně projevem toho samého Záměru konstruovaného k jejich podmanění absolutním despotismem … Historie současného krále Velké Británie (i dalších pracujících s ním a pro něj) je historií opakovaných násilností a uzurpací, z nichž všechny měly přímý záměr ustanovit nad státy absolutní tyranii. Abychom to dokázali, budiž osvícenému světu předložena fakta.

***

Svolal legislativní orgány na neobvyklá, nepohodlná místa a vzdálená od úložišť jejich veřejných Spisů, a to za jediným účelem unavit je, aby souhlasily s jeho opatřeními.

***

Uplatňoval zábrany ke zvýšení lidnatosti států; a za tímto účelem bránil Zákonu o naturalizaci cizinců; odmítal vpouštět jiné a podporovat jejich migraci dovnitř, a zpřísňoval podmínky k novým záborům půdy.

***

Učinil soudce závislé výhradně a jeho vůli přes udílení jejich úřadů a částky jim vyplácené jako platy.

Založil četné Nové úřady a vyslal sem houfy úředníků, aby náš lid obtěžovali a vyžírali jejich postatu.

Udržoval mezi námi i v době míru trvalé armády bez svolení našich zákonodárců.

***

Spojoval se s ostatními, aby nás podrobil jurisdikci cizí naší ústavě a námi uznaným zákonům; a dával svá Uznání jejich Výnosům předstírané Legislativy:

***

Aby je chránil zinscenovanými soudními procesy před trestem za jakoukoliv vraždu, které by se dopustili na obyvatelstvu Států:

Ke zrušení svobodného systému anglického práva v sousední provincii, tam svévolně zřídil vládu a rozšířil její hranice tak, aby z toho učinil příklad a vhodný nástroj k zavádění té samé absolutní moci i do těchto Kolonií:

***

Aby suspendoval naši vlastní legislativu a vyhlásil se za pravomocného dělat pro nás veškeré legislativní záležitosti.

***

V tomto okamžiku k nám přepravuje ohromné armády zahraničních žoldnéřů, aby dokončily tu práci na smrti, pustošení a tyranii, která už začala za podmínek Krutosti a proradnosti, a která má těžko paralelu i v těch nejbarbarštějších dobách a naprosto není hodná hlavy civilizovaného národa. Donutil naše spoluobčany, které pochytal na volném moři, aby pozdvihli zbraň proti své vlastní zemi, a aby se stali katy svých přátel a bratrů, či aby sami padli jejich rukou.

Americký koncept „oddělení mocí“ je rovněž založen na konspirační teorii, že ti s nekontrolovanou mocí ji zneužijí. Vytvořením 3 větví vlády otcové zakladatelé doufali, že sníží míru zneužití moci.

Profesor politických věd Lance deHaven-Smith zadokumentoval v knize, která brzy vyjde, že konspirační teorie byly Američany po celou dobu historie považovány za lákavou pochoutku … až do zcela nedávné doby.

Otec moderní ekonomie – Adam Smith – rovněž věřil konspiračním teoriím. Jak uvádí New York Times:

Smith vedl boj proti monopolům a politickému vlivu, který doprovází ekonomickou moc…

***

Viděl skrytou konspiraci na straně zaměstnavatelů „vždy a všude“, ti totiž zkoušeli držet mzdy tak nízko, jak je to jen možné.

Ale jistota o konspiračních teoriích v západní civilizaci se táhne mnohem dále do minulosti …

Magna charta – podepsaná v roce 1215 – byla založena na konspirační teorii tvrdící, že „Božské právo“ krále a jeho mužů činit cokoliv, co chtějí, bylo falešné a utlačitelské.

A opravdu celá idea demokracie – co se táhne až ke starým Řekům – je také založena na konspirační teorii: že vůdci, kteří činí rozhodnutí bez vstupu veřejnosti, nebudou s lidmi zacházet tak dobře, jak když má lid šanci volit. Tohle je další forma „oddělení mocí“, jež vytváří kontroly vyvažování pravomocí mezi mocí tvořící rozhodování ve vládě a jejím lidem.

Dá se říci, že západní civilizace by se nikdy nehnula vpřed bez té základní myšlenky, že ty u moci je třeba kontrolovat a držet jim otěže, jinak začnou lid zneužívat.


Ale copak nejsou konspirační teorie praštěné?

Možná jste už slyšeli, že konspirační teorie jsou praštěné. Pravdou ale je, že konspirace jsou běžné, že soudci jsou cvičeni, aby na domněnky o konspiracích pohlíželi jako na další právní tvrzení, které je třeba vyvrátit či dokázat na základě specifických důkazů.

Zákony Federace a všech 50 států obsahují specifické části pojednávající o konspiracích a vymezující tresty pro lidí, kteří se konspirací dopouští.

Přezkoumejme ale, co si ti lidé cvičení, aby zvažovali důkazy a dosahovali rozhodnutí, myslí o „konspiracích“. Podívejme se, jak američtí soudci uvažují.

Prohledáme-li Westlaw, což je jedna ze 2 primárních vyhledávacích sítí o legislativě, kterou využívají advokáti a soudci při hledání právních dokumentů, a tam jsem hledal rozhodnutí soudu obsahující slovo „Konspirace“. Je to tak běžné slovo mezi právníky, že Westlaw je jím zaplavené. Konkrétně jsem dostal následující zprávu:

„Váš dotaz byl přerušen, protože by vybral příliš velký počet dokumentů.“

Ze zkušenosti vím, že to znamená, že tam jsou miliony nebo alespoň mnoho set tisíců případů používající tohoto termínu. Bylo to tolika případů, že Westlaw ani nemohl se zpracováním tohoto požadavku začít.

Tak jsem zase hledal za použití fráze „Vinen konspirací“. Doufal jsem, že to nejenže dostatečné zúží hledání tak, aby si s tím Westlaw poradil, ale že mi poskytne i případy, kdy soudce opravdu shledal obžalovaného vinným z konspirace. Vytáhlo to přesně 10 000 případů – což je nejvyšší počet výsledků, které Westlaw může najednou poskytnout. Jinými slovy, existuje daleko více než 10 000 případů používajících frázi „Vinen konspirací“ (možná existuje způsob, jak změnit nastavení, abych dostal více než 10 000 výsledků, to jsem ale ještě nenašel).

Navíc, jak může potvrdit každý právník, v databázi Westlaw jsou obvykle publikovány jen rozhodnutí odvolacích soudů. Jinými slovy rozhodnutí procesních soudů jsou publikována  jen zřídka; jediná rozhodnutí normálně publikovaná jsou ta, která přezkoumávají odvolání proti procesu. Protože jen malá část těch případů, co jdou před soud, jde na odvolání, tak to logicky znamená, že počet případů verdiktů vinen konspirací musí být mnohem, mnohem vyšší než 10 000.

Navíc „Vinen konspirací“ je pouze jednou z mnoha možných vyhledávaných frází, kterou lze použít k nalezení případů, kde byl obžalovaný shledán vinným z činu konspirace. Hledáním na Googlu jsem dostal 3 170 000 výsledků (včera) pro termín „Vinen konspirací“, 669 000 výsledků při hledání termínu „Odsouzení za konspiraci“ a 743 000 výsledků pro „Odsouzen za konspiraci“.

Samozřejmě, že mnoho typů konspirací se nazývá úplně jinak. Např. dlouho přijímaná zákonná doktrína staví mimo zákon, když dvě nebo více společností konspiruje, aby určily ceny, což se nazývá „Fixování cen“ (1 180 000 výsledků).

Vzhledem k výše uvedenému z toho odvozuji, že ve Spojených státech byly statisíce případů odsouzení ze zločinné či občansko právní konspirace.

Nakonec mnoho ze zločinů se nehlásí ani nevyřeší a pachatele nikdo nechytí. Skutečný počet konspirací spáchaných v USA musí týt tudíž ještě vyšší.

Jinými slovy se v USA vždy páchají konspirace a mnozí z těchto konspirátorů jsou pochytáni a uznáni vinnými u amerických soudů. Vzpomeňme na Bernie Madoffa a jeho Pyramidovou hru, že to také byla konspirační teorie.

A opravdu konspirace je v Americkém právu velice dobře uznávaný zločin, což se učí studenti právnických fakult už v prvním ročníku jako součást nejzákladnějších osnov. Když řeknete soudci, že něco je „konspirační teorií“, je to jako byste mu říkali, že někdo zasáhl do majetkových práv, nebo se dopustil útoku, nebo ukradl jeho auto. Je to základní právní koncept.

Mnohá z konspiračních domněnek jsou zjevně falešná (když potkáte soudce na večírku, zeptejte se ho, ať vám poví něco o praštěných konspiračních domněnkách, které měli u soudu). Je jasné, že lidé buď u soudu zvítězí nebo prohrají, což závisí na tom, zda dokáží nebo vyvrátí tato tvrzení na dosažitelných důkazech. Ale ani ne všechny domněnky z narušení práv, útoků či krádeží jsou pravdivé.

Dokazování tvrzení o konspiraci se v ničem neliší od dokazování jakéhokoliv jiného právního tvrzení, ale samotná nálepka „konspirace“ se u soudců nebere nijak méně vážně.

Není to jen Madoff. Šéfové Enronu, kteří byli shledáni vinnými z konspirace, zrovna tak jako šéf Adelphia. I četní vládní činitelé z nižších úrovní byli shledáni vinnými z konspirace. Podívejte na tohle, tohle, tohle, tohle a tohle.

Finanční esejista Time Magazie Justin Fox napsal:

Některé z konspirací finančních trhů jsou skutečné …

Většina dobrých investigativních reportérů jsou mimochodem konspirační teoretici.

Ale naši vůdci by to udělat nemohli

Ač lidé mohou připustit, že ředitelé korporací a nižší vládní činitelé se mohou do konspirací zapojit – mohou silně oponovat úvahám o tom, že ti nejbohatší a nejmocnější by to mohli udělat.

Ale ti z vnitřku mocných už dlouho konspirace přiznávají. Např. Obamův administrátor Úřadu pro informace a záležitosti regulace Cass Sunstein napsal:

Samozřejmě, že některé konspirační teorie podle naší definice se ukázaly být pravdivé. Hotelový pokoj ve Watergate používaný Národní komisí Demokratů byl ve skutečnosti odposloucháván činiteli Republikánů, kteří pracovali z pověření Bílého domu. V 50. letech Centrální zpravodajská služba CIA opravdu podávala LSD a podobné drogy v rámci Projektu MKULTRA ve snaze prozkoumat možnosti „kontroly mysli“. Operace Northwoods, plán ministerstva obrany k simulaci teroristických akcí a obvinění Kuby z jejich provedení, o kterém kolovaly fámy, měl opravdu jako účastníky činitele z vysokých míst …


Ale někteří by to vykecali

Obvyklou obranou lidí, kteří zkouší pátrání po potenciálních konspiracích zlehčovat, je, že říkají, že „někdo by to vykecal“, kdyby to byly skutečné konspirace.

Ale slavný vynašeč tajemství Daniel Ellsberg vysvětluje:

Je běžné, že „ve Washingtonu nemůžete udržet tajemství“ nebo „v demokracii, ať je to tajemství jak chce citlivé, nejspíš si ho den poté přečtete v New York Times.“ Tohle pravdářství je ale naprosto falešné. Jsou to ve skutečnosti krycí legendy, způsob jak zalichotit žurnalistům a jejich čtenářům, ale oklamat je, i tohle je součástí procesu udržování tajemství. Samozřejmě, že nakonec mnohá tajemství vyplavou, což se děje i ve zcela totalitní společnosti. Skutečností ale je, že převážná většina tajemství k americké veřejnosti nepronikne. To platí, i když zadržované informace dobře zná nepřítel a když jsou jasně podstatné pro funkci válečných pravomocí Kongresu a pro demokratickou kontrolu zahraniční politiky. Realita, která je neznámá veřejnosti a většině členů Kongresu a tisku, představuje ta tajemství, která budou mít největší důležitost pro mnohé z nich, ale i tak se mohou před nimi spolehlivě utajovat výkonnou složkou moci celá desetiletí, ač jsou známa tisícům lidí zevnitř.

Historie ukazuje, že Ellsberg má pravdu. Např.:

Existoval „plán na převrat v USA v roce 1933 prováděný pravicovými americkými businessmany … Převrat měl za úkol svrhnout presidenta Franklina D. Roosevelta pomocí půl milionu válečných veteránů. Spiklenci, ke kterým údajně patřily některé z nejproslulejších amerických rodin (vlastníci Heinz, Burda Eye, Goodtea, Maxwell Hse i dědeček George Bushe Prescott) věřili, že jejich země by měla k poražení velké deprese přijmout politiku Hitlera a Mussoliniho.“

„Tito magnáti navíc řekli generálu Butlerovi, že Americký lid tuto novou vládu přijme, protože kontrolují veškeré noviny.“ Slyšeli jste o této konspirační teorii někdy před tím? A ta byla určitě hodně veliká. A pokud tito konspirátoři kontrolovali noviny už tehdy, o kolik horší je to dnes při současné konsolidaci mediální moci?

Navíc vysoce postavení vládní činitelé a lidé zevnitř už po vyplynutí těchto faktů přiznali dramatické konspirace včetně:

K těmto přiznáním nedošlo dříve než po mnoha desítkách let po těchto událostech.

Tyto příklady ukazují, že je možné, udržet konspirace v utajení po dlouhou dobu, aniž by to „někdo vykecal“.

Navíc každému, kdo zná, jak fungují skryté vojenské operace, je jasné, že segmentace a „zásada ví, jen co potřebuje,“ spolu s respektem k hierarchii velení znamená, že to má na povel jen pár hlavounů nahoře a většina lidí, co jim s tím pomáhá, ani v době, kdy se toho účastní, neznají celkový obraz.

Navíc ti, kdo si myslí, že konspirátoři se budou svými skutky vychloubat, zapomínají na to, že lidé z ozbrojených sil či zpravodajství, nebo ti, co mají ohromné částky peněz v sázce, dovedou být velice disciplinovaní. Pravděpodobně nepůjdou do baru a nevykecají se, jako by to mohl udělat zkroušený alkoholický lupič druhé kategorie.

Nakonec lidé, kteří vedou skryté operace to mohou činit z ideologických důvodů – věří, že „účel světí prostředky“. Nikdy nepodceňujte přesvědčení a ideologii.


Závěr

Podtrženo to znamená, že konspirační tvrzení jsou jistě i praštěná, ale některá jsou pravdivá. Každé musí být posuzováno na základě vlastních faktů.

Lidé mají tendenci zkoušet vysvětlovat náhodné události ze zjevných vzorů … takhle je náš mozek nastaven. Musíme tudíž své teorie testovat na provázanosti a příčinnosti oproti studeným, tvrdým faktům.

Na druhou stranu, i staré pořekadlo od lorda Actona je pravdivé:

Moc má sklon korumpovat a absolutní moc má sklon korumpovat absolutně.

Ti, kdo fungují bez kontroly a vyvažování mocí – a bez dezinfikujícího slunečního svitu přezkoumávání veřejností a zodpovědnosti – mají sklon jednat ve svém nejlepším zájmu … a malý človíček je tím poškozen.

I ti staří Řekové to věděli, jako to věděli i ti, co donutili krále podepsat Magnu Chartu, i otcové zakladatelé a otec moderní ekonomie. Neměli bychom zapomínat na tuto důležitou tradici západní civilizace.

Post skriptum: Zesměšňování všech konspiračních teoriích je ve skutečnosti jen pokusem odvrátit kritiku mocných.

Bohatí nejsou horší než jiní lidí … ale nejsou nezbytně ani lepší. Mocní vůdci nemusí být zlými lidmi … nebo mohou být i sociopaty.

Musím o každém soudit podle jeho skutků a ne podle dopředu přijatých stereotypů, že všichni jsou svatí a jednají v našem nejlepším zájmu, nebo že všichni jsou spiklenečtí zločinci.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: washingtonsblog.com

]]>