Zatímco v čínském Šen-čenu se na okraji summitu APEC uskutečnilo historicky první trilaterální setkání prezidentů Spojených států Donalda Trumpa, Číny Si Ťin-pchinga a Ruska Vladimira Putina, Evropa zareagovala vlastním setkáním v německém hlavním městě. (Foto: Flickr)

V Berlíně se sešli spojenci Ukrajiny v rámci tzv. Koalice ochotných (Coalition of the Willing). Summit spolupořádali německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Andy Burnham.

Očekávalo se přes 30 evropských lídrů včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a také amerických vyslanců Jareda Kushnera a Stevea Witkoffa.

Cílem berlínského setkání bylo demonstrovat trvalou podporu Kyjevu, projednat další financování ukrajinské obrany a rozpočtu a trvat na tom, aby Evropa měla silné slovo při případných mírových jednáních.

Ukrajina čelí výraznému financování deficitu v příštím roce; Evropská komise krátce před summitem navrhla další půjčku ve výši desítek miliard eur. Německo se po omezení americké pomoci stalo největším poskytovatelem vojenské pomoci Kyjevu a samo posiluje vlastní armádu.

Evropská absence u stolu v Číně vyvolala obavy, že velmoci by mohly rozhodovat o budoucnosti Ukrajiny a evropské bezpečnosti přes hlavy Kyjeva i evropských států.

Berlínský summit měl mimo jiné umožnit rychlou společnou reakci na výsledky šenčenských rozhovorů a prosadit evropské „červené linie“ a bezpečnostní záruky pro poválečné období.

Evropa se tak snaží vyvážit svou ekonomickou váhu (EU patří k největším obchodním blokům světa) s omezeným geopolitickým vlivem a ukázat, že při řešení konfliktu na kontinentu chce a musí být u stolu.