Írán opět zaútočil na Bahrajn, Kuvajt a Jordánsko po nových vlnách amerických úderů
Teherán se hlásí k útokům na základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku, zatímco USA zasáhly Karaj a přístavy v Hormuzském průlivu. (Foto: Flickr)

Írán se opět přihlásil k útokům na americké vojenské základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku a jako odvetu za nové vlny amerických útoků na zemi zasáhl dvě plavidla v Hormuzském průlivu.

Íránské revoluční gardy (IRGC) uvedly, že ve čtvrtek brzy ráno provedly útoky dronů na leteckou základnu Sheikh Isa v Bahrajnu a letecké základny Ali Al Salem a Ahmad Al-Jaber v Kuvajtu.

Bahrajn dvakrát spustil sirény varující před leteckým útokem, zatímco Kuvajt uvedl, že jeho systémy protivzdušné obrany „zachytávají nepřátelské vzdušné cíle“.

IRGC uvedla, že útoky byly reakcí na „opakovaná porušení“ dubnového příměří ze strany USA, a prohlásila Hormuzský průliv za „uzavřený až do odvolání“.

Veškerý provoz na této vodní cestě, včetně ropných tankerů a obchodních plavidel, bude ostřelován, uvedla.

Útoky přišly poté, co americké Centrální velitelství oznámilo obnovené údery na „několik cílů“ uvnitř Íránu. Armáda uvedla, že údery byly provedeny na „pokyn“ prezidenta Donalda Trumpa a „v reakci na neopodstatněnou a pokračující agresi Íránu“.

Vzájemné odvetné údery

Mohamed Vall z Al Jazeery, který informoval z Teheránu, uvedl, že při třech vlnách útoků ze strany USA bylo zasaženo asi tucet míst, včetně města Karaj západně od íránského hlavního města a v centrálním okrese Abyek.

Íránská státní média informovala o několika výbuchech na ostrovech Qeshm a Kish a ve městech Bandar Abbas a Sirik podél Hormuzského průlivu.

Výbuchy zasáhly také jižní město Kargan, kde byly zraněny nejméně dvě osoby.

Centrální velitelství USA, které oznámilo ukončení útoků čtyři hodiny po jejich zahájení ve středu ve 22:15 GMT, uvedlo, že zasáhlo „vojenské sledovací kapacity, komunikační systémy a protiletecké základny po celém Íránu“.

K nejnovější výměně útoků došlo den poté, co si obě strany vyměnily odvetné údery, které vyvolalo sestřelení amerického vrtulníku Apache v Hormuzském průlivu. Washington z incidentu obvinil Teherán a uvedl, že oba piloti byli zachráněni bez zranění.

Írán uvedl, že ve středu zaútočil na pátou flotilu USA v Bahrajnu, leteckou základnu Ali Al Salem v Kuvajtu a leteckou základnu v jordánském Azraku. USA mezitím bombardovaly ostrov Qeshm a přístavy Sirik, Jask a Bandar Abbas.

Teherán uvedl, že americké útoky zničily dvě vodní nádrže a poškodily telekomunikační věž.

Vall z Al Jazeery uvedl, že mnoho míst zasažených ve čtvrtek „bylo podobných těm, která byla zasažena během předchozí noci“. Řekl, že „Američané sázejí na sílu jako na jediný prostředek, jak donutit Íránce k podpisu dohody, ale Íránci tvrdí, že výsledek bude opačný“.

Trump vyhrožuje Íránu

Ve středu v Bílém domě Trump obvinil Írán z blokování jednání o mírové dohodě a pohrozil, že zemi zasáhne „velmi tvrdě“.

„Uvidíme, jak to s tou dohodou dopadne. Byli jsme opravdu blízko k dohodě. Ale oni nás pořád tahají za nos. Pořád s námi hrají jako s hlupáky,“ řekl novinářům.

Dříve toho dne americký prezident na své platformě Truth Social napsal, že Íránu vyjednávání mírové dohody trvalo příliš dlouho a „teď za to budou muset zaplatit“.

V následujícím rozhovoru pro Fox News také pohrozil, že pokud Írán nebude ochoten podepsat dohodu, zaútočí na elektrárny a mosty v Íránu.

Íránský prezident Masoud Pezeshkian na to reagoval příspěvkem na X.

„Kritická infrastruktura je životně důležitá pro lidi. Hrozby, že se na ni zaměří – od dopravních sítí po odvětví elektřiny a vody – nejsou projevem síly, ale známkou zoufalství tváří v tvář vůli národa,“ napsal.

„Írán, opírající se o znalosti a schopnosti svých odborníků, národní jednotu a solidaritu, bude pevně stát proti jakémukoli tlaku nebo hrozbě,“ dodal.

Eskalace napětí mezi USA a Íránem přichází několik dní poté, co si Izrael a Írán vyměnily palbu v nejzávažnějším střetu od dubnového příměří, které ukončilo týdny ničivých americko-izraelských útoků na Írán a íránských odvetných útoků v Perském zálivu.

Provoz v Hormuzském průlivu je od té doby stále výrazně omezen, což vede k celosvětovému růstu cen ropy a potravin.

Pokrok směrem k mírové dohodě je rovněž pomalý.

Obě strany vedou nepřímá jednání, jejichž cílem je dosáhnout prozatímní dohody, která by zastavila nepřátelské akce a odložila otázku íránského jaderného programu na budoucí jednání.

Stále však přetrvávají sporné body, přičemž Írán požaduje uvolnění zmrazených finančních prostředků a zmírnění sankcí. Situaci dále komplikuje zintenzivňující se izraelská ofenzíva v Libanonu proti hnutí Hizballáh, které je podporováno Íránem.

Zdroj: aljazeera.com