Šokující dokumenty odhalují, že světové elity zkoumaly možnost dálkového ovládání lidských buněk

Znovu objevený patent udělený elitní biomedicínské výzkumné instituci v New Yorku podrobně popisuje technologii, která údajně umožňuje „dálkové ovládání buněčných funkcí“. (Foto: Flickr / ilustrační)

Tento patent, udělený Rockefellerově univerzitě v roce 2018, popisuje využití mikroskopických uměle vytvořených částic zvaných nanočástice, které lze nasměrovat na konkrétní typy buněk buď z vnějšku, nebo po jejich umístění dovnitř buňky.

Při vystavení rádiovým vlnám se částice zahřívají a aktivují teplotně citlivé kanály uvnitř cílových buněk.

Toto teplo pak spouští biologickou reakci uvnitř buňky, jako je zapnutí určitých genů nebo podnícení produkce proteinů.

Podle patentu by tato technologie mohla být potenciálně použita k léčbě široké škály nemocí a poruch prostřednictvím dálkové aktivace specifických buněčných funkcí uvnitř těla.

Ačkoli by tato technologie mohla potenciálně revolučně změnit zdravotní péči, patent vyvolal na internetu obavy a konspirační teorie kvůli historickým vazbám univerzity na vlivnou rodinu Rockefellerů.

Tato dynastie je již dlouho předmětem tvrzení o tajném vlivu na globální politiku, finance a vytvoření takzvaného „nového světového řádu“.

Neexistují však žádné důkazy o tom, že by tato technologie byla navržena za účelem ovládání mysli nebo sledování obyvatelstva, a patent popisuje potenciální lékařské aplikace zaměřené na léčbu nemocí prostřednictvím aktivace specifických buněčných reakcí. I přesto se uživatelé sociálních sítí na internetu domnívají, že by tato technologie mohla být teoreticky zneužita k neurologické či behaviorální manipulaci, a to navzdory tomu, že se patent zaměřuje na aplikace v lékařském výzkumu.

Jeden uživatel X napsal: „Plány globálních elit byly odhaleny. Znamená patent registrovaný na jméno Rockefellerovy univerzity konec biologické nezávislosti lidstva?“

Tvrzení šířená online nejsou podložena důkazy uvedenými v samotném patentu.

Rockefellerova univerzitu byla oslovena s žádostí o komentář.

Patent popisuje systém nazvaný „Nanoparticle Induced Circuit Excitation“ (NICE), který využívá rádiové vlny a drobné magnetické částice k dálkové aktivaci konkrétních buněk uvnitř těla.

Z vědeckého hlediska se výraz „dálkové ovládání buněčné funkce“ v patentu vztahuje na dálkovou aktivaci biologických reakcí v cílových buňkách pomocí vysokofrekvenčních signálů.

Tato technologie funguje tak, že se k určitým buňkám připojí uměle vytvořené nanočástice. Když jsou tyto částice vystaveny vysokofrekvenčnímu poli, mírně se zahřejí a aktivují teplotně citlivé kanály uvnitř cílových buněk.

Tato aktivace může vyvolat biologické reakce, jako je zapnutí genů, produkce bílkovin, uvolňování hormonů, například inzulínu, nebo aktivace neuronů.

Vědci uvedli, že tento systém by se potenciálně dal využít k léčbě nemocí, jako je cukrovka, Parkinsonova choroba, chronická bolest, cévní mozková příhoda, hormonální poruchy, poruchy imunitního systému a některé neurologické stavy.

Patent také popisuje použití tepelně citlivého proteinu zvaného TRPV1, někdy označovaného jako kapsaicinový receptor těla, protože reaguje na teplo stejným způsobem, jakým tělo reaguje na pikantní jídla, jako jsou chilli papričky.

Vědci geneticky upravili buňky tak, aby se kanály TRPV1 otevřely, když byly okolní nanočástice zahřáty rádiovými vlnami, což výzkumníkům účinně umožnilo dálkově spouštět buněčnou aktivitu.

Patent popisuje několik experimentů na myších, jejichž cílem bylo otestovat, zda vědci mohou pomocí rádiových vln a nanočástic na dálku vyvolat biologické změny uvnitř těla.

V jedné studii vědci implantovali myším speciálně upravené buňky, které byly navrženy tak, aby při aktivaci uvolňovaly inzulín.

Buňky byly vybaveny kanály citlivými na teplotu a drobnými nanočásticemi oxidu železa.

Když byly myši vystaveny vysokofrekvenčnímu magnetickému poli, nanočástice se zahřály a aktivovaly buňky, což vedlo k uvolnění inzulínu.

Výzkumníci uvedli, že tím došlo ke snížení hladiny cukru v krvi zvířat bez nutnosti chirurgického zákroku nebo implantace elektrických zařízení.

Vědci uvedli, že tímto způsobem došlo ke snížení hladiny cukru v krvi zvířat bez nutnosti chirurgického zákroku či implantace elektrických zařízení.

Grafy obsažené v patentu ukázaly, že hladina glukózy v krvi u myší po vystavení vysokofrekvenčnímu signálu rychle klesla, zatímco hladina inzulínu vzrostla.

Patent rovněž popisuje experimenty s mozkovými buňkami souvisejícími s odměňovacím systémem a stravovacím chováním. Vědci uvedli, že tato technologie umožňuje na dálku aktivovat konkrétní neurony ve středním mozku a hypotalamu, což jsou oblasti spojené s chutí k jídlu, motivací a dopaminovou signalizací.

Další experimenty na myších testovaly kmenové buňky upravené pomocí tohoto systému a ukázaly, že vědci mohou na dálku aktivovat určité buněčné funkce po vystavení zvířat vysokofrekvenčním vlnám.

Patent dále uvádí, že nanočástice by mohly být buď injekčně podány do těla, nebo geneticky vloženy přímo do buněk pomocí feritinu, přirozeně se vyskytujícího proteinu pro ukládání železa, který se nachází v lidském těle.

Vědci také testovali opakované vystavení myší vysokofrekvenčnímu záření a sledovali změny tělesné teploty, aby zjistili, zda systém dokáže bezpečně aktivovat cílové buňky bez přehřátí okolní tkáně.

Podle patentu bylo celkovým cílem vytvořit neinvazivní metodu pro dálkovou aktivaci cílových buněk uvnitř těla pro potenciální lékařské léčby, jako je cukrovka, neurologické poruchy a onemocnění související s hormony.

Zdroj: dailymail.com