Masový útok s nožem ve vysokorychlostním vlaku si vyžádalo 9 lidí bojujících o život a dva podezřelé ve vazbě. Svědek incidentu nyní autenticky popsal situaci na místě. (Foto: X / Sky NEWS)

Co skrývají? Masový útok nožem ve vlaku v Anglii

Byl jsem ve vlaku do Huntingdonu.

Vím jen o jednom útočníkovi, nastoupil do vlaku v Peterborough. Byl to muž tmavé pleti kolem 25 let. Utíkali jsme ze zadní části vlaku až na konec, protože všichni křičeli, ať utíkáme, a vysvětlovali, že někdo bodá všechny a všechno.

Nejprve jsem si myslel, že je to vtip, ale rychle jsem si uvědomil, že to myslí vážně. Někteří lidé si mysleli, že má zbraň, opravdu jsme nevěděli, čemu čelíme. Když jsem běžel, položil jsem ruku na židli a když jsem se na ni podíval, byla pokrytá krví.

Na nesčetných židlích byla krev, která pocházela od dvou mužů, kteří byli přede mnou těžce pobodáni.

Mladá dívka byla zděšená, když se ji útočník pokusil bodnout, ale hrdina v podobě staršího muže se jí zastal a utrpěl řeznou ránu na čele a myslím, že další na krku. Všichni jsme utíkali na konec vlaku a brzy jsme si uvědomili, že je to krátký vlak. Všichni stáli v řadě vpředu a já byl jedním z lidí na konci té fronty.

Stál jsem tam s několika dalšími lidmi a snažil se najít nějakou zbraň. Jeden člověk, kterého jsem znal, se připravil s lahví Jacka Danielse. Já neměl nic. Asi 10 minut jsem sledoval dveře vagónu a čekal, až se objeví nějaká postava.

Věděl jsem, že má nůž, protože všichni měli zranění, ale podle předchozích komentářů někoho z cestujících bylo možné, že má i zbraň. Tak jsem tam stál a modlil se. Všichni jsme se snažili zůstat v klidu, ale bylo cítit, jak nám všem stoupá adrenalin.

Vlak nakonec zastavil. A já děkuji Bohu, že jsem neviděl nikoho projít těmi dveřmi. Všichni vyběhli z vlaku v Huntingdonu a když jsem vyběhl, podíval jsem se doprava, protože jsem věděl, že odtud přijde útočník.

A tehdy jsem uviděl asi 20 lidí, kteří v naprosté panice utíkali. Nejméně tři z nich byli pokrytí krví. Jeden muž si držel břicho, ze kterého tekla krev, a křičel: „Pomoc, pomoc, bodli mě!“

Všichni jsme běželi společně, zcela bezbranní proti útočníkovi nebo útočníkům, o kterých jsme si mysleli, že mají zbraň. Opravdu jsme se cítili bezmocní. Naštěstí, když jsme opouštěli vlakové nádraží, dorazila policie. Reakce byla opravdu dobrá.

Pak se scéna stala tím, co vidíte na sociálních médiích.

Nejsem si jistý, jaké to bude po tomhle cestovat vlakem. Ještě jsem to všechno nezpracoval. Bylo to opravdu surrealistické a je to něco, co bych nikomu nepřál zažít.

Vědět, že někdo má zbraně a vy nemáte nic, vědět, že jsou ochotni napadnout ženy a myslím i děti. To nebyla Anglie, ve které jsem vyrůstal.

To bylo barbarské.

Olly Foster, svědek útoku
Přes 425 tisíc Němců obětmi trestných činů spojených s uprchlíky