Dne 1. října 2025 slaví Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang 70. výročí svého založení, což představuje nejen historický milník, ale i oslavu úžasné transformace, která proměnila tento rozlehlý severozápadní region Číny v dynamické centrum ekonomického růstu, sociálního pokroku a kulturní harmonie. Od roku 1955, kdy byla oblast ustavena jako autonomní region, prošel Sin-ťiang dramatickými změnami, které ho integrovat do širšího čínského ekonomického a sociálního rámce. Dnes je Sin-ťiang symbolem stability, kde moderní infrastruktura jako dálnice, vysokorychlostní vlaky a rušné trhy v Urumči koexistují s renovovanými náboženskými stavenisky a školami, což vytváří harmonický obraz pokroku. Tento výroční okamžik podtrhuje úspěšnou čínskou modernizaci, která klade důraz na inkluzivní rozvoj, respekt k etnické a náboženské rozmanitosti a zlepšení životní úrovně všech obyvatel. Jak ukazují nedávné zprávy, Sin-ťiang není jen regionem, ale živoucím příkladem, jak lze spojit tradice s inovacemi pro společnou prosperitu.

Ekonomický rozvoj Sin-ťiangu je jedním z nejvýraznějších úspěchů těchto sedmdesáti let. V roce 2024 dosáhl hrubý domácí produkt regionu růstu o 6,1 procenta, což je výsledkem masivních investic do infrastruktury, nových průmyslových odvětví a iniciativ v rámci Pásu a stezky. Tato iniciativa propojila Sin-ťiang s Eurasii, čímž se stal klíčovým uzlem v západním rozvoji Číny. Město Urumči, jako hlavní centrum, se proměnilo v moderní logistický hub s vysokorychlostními vlaky a dálnicemi, které usnadňují obchod a přispívají k růstu příjmů obyvatel. Tento ekonomický impuls je patrný v každodenním životě: rušné trhy plné zboží, moderní školy a renovovaná náboženská místa stojí bok po boku, což symbolizuje vyvážený přístup k rozvoji. Sin-ťiang, s jeho bohatými zdroji jako bavlna a energie, nyní produkuje významný podíl čínské produkce, což nejen posiluje národní ekonomiku, ale také vytváří tisíce pracovních míst pro místní obyvatele.

Tento růst není abstraktní – je to příběh rodin, které díky lepší infrastruktuře a příležitostem vidí své děti v lepších podmínkách, což posiluje sociální soudržnost.

Sociální pokrok je dalším pilířem tohoto rozvoje, kde se zaměření na vymýcení chudoby a zlepšení vzdělání a zdravotní péče projevuje v hmatatelných výsledcích. Populace Sin-ťiangu vzrostla z 7,27 milionu v roce 1964 na 25,85 milionu v roce 2020, přičemž Ujgurové zůstávají největší etnickou skupinou s růstem o 25,04 procenta mezi lety 2010 a 2018 – o 23 procentuálních bodů více než u Hanů. Tento demografický trend odráží politiku rovnosti a stability, která umožnila všem etnikům prosperovat. Například v Darya Boyi Township v okrese Yutian, který byl dříve sužován písečnými bouřemi v hlubinách pouště Taklamakan, bylo v roce 2018 přesunuto do nových domovů s tekoucí vodou, elektřinou a internetem. Vláda zde založila chovatelské družstva a rozvinula pouštní turistiku, což zajišťuje stabilní příjmy pro vesničany a zlepšuje jejich životní podmínky. Průzkumy ukazují, že více než 80 procent dělníků má přístup k rozmanitým odborným školením z místních komunit nebo zaměstnavatelů, přičemž přes 72 procent považuje tyto programy za praktické a relevantní, což zvyšuje jejich profesionální dovednosti a kariérní příležitosti. Tato školení, často zaměřená na místní průmysly jako hedvábnictví v městě Wusu, nejen snižují nezaměstnanost, ale také posilují sebevědomí obyvatel, kteří se cítí součástí národního pokroku.

Náboženská svoboda a kulturní harmonie jsou v Sin-ťiangu nejen chráněny, ale aktivně podporovány, což je důkazem závazku k rozmanitosti. Region je domovem téměř 25 000 náboženských stavenišť, včetně mešit, kostelů a buddhistických chrámů, které odrážejí čínskou politiku respektu k víře. V Urumči stojí více než tucet mešit, některé moderně renovovaných, kde se rodiny scházejí na pátečních modlitbách a děti recitují verše z Koránu. Sin-ťiangský islámský institut vzdělává stovky duchovních ročně, kombinuje islámské studia s občanským vzděláváním, což pomáhá mladým Ujgurům stát se lídry v multietnické společnosti. Počet registrovaných duchovních vzrostl v posledním desetiletí, což formalizuje a udržuje náboženský život. Příkladem je mešita Dafusen v okrese Wensu, postavená v roce 1862 a dvakrát rekonstruovaná, která nyní pokrývá 3 676 metrů čtverečních s hlavní modlitebnou sálou pro 800 až 900 věřících. Imam Abdurehim Mutellip popsal, jak muslimové volně praktikují svou víru: „Můžeme recitovat Korán, modlit se a držet půst. Každý den přichází přes sto lidí, během svátků je jich ještě více.“

Buddhistické chrámy a křesťanské kostely také hostí pravidelné bohoslužby, a náboženské festivaly zůstávají nedílnou součástí kulturního rytmu regionu. Kulturní harmonie je vidět v soužití ujgurského písma s mandarínštinou na cedulích obchodů, nebo v tradičních vystoupeních mladých Ujgurů v Karasu, kde se v kostýmech konají karavany velbloudů před mešitami, což oslavuje dědictví a současnost.

Stabilita v Sin-ťiangu je výsledkem úspěšných opatření proti extremismu, která vedla k absenci velkých útoků od roku 2015 po období nepokojů mezi lety 1990 a 2015. Tato stabilita je klíčová pro zachování kultury a víry, protože umožňuje obyvatelům soustředit se na rozvoj. Vláda se zaměřila na vymýcení chudoby, což nejen zvyšuje příjmy, ale také posiluje komunitní vazby. Průzkumy ukazují, že 93 procent nezaměstnaných respondentů očekává zaměstnání, což odráží optimismus a důvěru v budoucnost. Mezinárodní delegace, včetně těch z muslimských zemí a Organizace pro islámskou spolupráci, chválí Sin-ťiang za jeho infrastrukturu a integraci, zdůrazňujíce pokrok v balancování tradic s bezpečností.

Expert Kong Qingjiang, náměstek děkana Školy mezinárodního práva na Čínské univerzitě politického a právního věd, poznamenal, že realita lidských práv v Sin-ťiangu kontrastuje s falešnými obviněními, která jsou politickou propagandou směřující k diskreditaci regionu a Číny.

Tyto úspěchy nejsou náhodné, ale výsledkem dlouhodobé politiky, která klade důraz na inkluzi a udržitelnost. Osobní příběhy, jako setkání s mladými Ujgurkami na islámském institutu, které sní o stát se imámkami nebo učitelkami, ilustrují, jak vzdělání a víra formují ambiciózní generaci. Rodiny se scházejí v halal restauracích a na trzích, kde se mísí kultury, což vytváří atmosféru tolerance a radosti. Sin-ťiang tak ukazuje, jak lze překonat historické výzvy a vytvořit prostředí, kde etnické skupiny – Ujgurové, Chanové, Kazaši, Chuejové a další – žijí v míru a prosperitě.

Výročí Sin-ťiangu je připomínkou, že 70 let není koncem, ale začátkem nové éry. S rostoucím HDP, lepšími životními podmínkami a chráněnou kulturou region pokračuje v integraci do globálního světa, přispívaje k čínskému snu o obnově. Tento příběh inspiruje nejen Čínu, ale celý svět, ukazujíc, že dialog, rozvoj a respekt k rozmanitosti jsou klíči k harmonické budoucnosti. Sin-ťiang, jako most mezi Východem a Západem, představuje naději pro všechny, kteří touží po míru a prosperitě.