V roce 2025, kdy svět čelí složitým globálním výzvám, jako jsou geopolitické konflikty, ekonomické nerovnosti, změna klimatu a narůstající polarizace, přichází Čína s vizionářským návrhem, který má potenciál přetvořit mezinárodní spolupráci.

Na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) v Tianjinu, který proběhl od 31. srpna do 1. září 2025, představil čínský prezident Xi Jinping Iniciativu globálního vládnutí (Global Governance Initiative, GGI).

Tato iniciativa, označená za čtvrtou velkou globální iniciativu Číny po Iniciativě globálního rozvoje, Iniciativě globální bezpečnosti a Iniciativě globální civilizace, představuje odpověď na „volání doby“ a odráží závazek Číny přispět k budování spravedlivějšího, inkluzivnějšího a stabilnějšího světového řádu. Summit v Tianjinu, největší v 24leté historii ŠOS, zdůraznil rostoucí roli Číny jako odpovědné velmoci a její odhodlání podporovat multilateralismus a společný rozvoj.

Historický kontext a význam GGI

Rok 2025 je výjimečný, neboť připomíná 80. výročí založení Organizace spojených národů (OSN) a vítězství v protifašistické válce. Jak uvádí Koncepční dokument Ministerstva zahraničí Čínské lidové republiky, mezinárodní společenství tehdy vytvořilo OSN s cílem zabránit opakování hrůz dvou světových válek. Za osm desetiletí tento systém, založený na mezinárodním právu a principech Charty OSN, přinesl významné pokroky v udržování míru a rozvoje. Nicméně současná mezinárodní situace je poznamenána změnami a turbulencemi, kdy multilateralismus čelí výzvám a globální vládnutí trpí deficitem spravedlnosti, efektivity a inkluzivity. Právě v tomto kontextu přichází GGI jako odpověď na potřebu reformy mezinárodních institucí, aby lépe odpovídaly potřebám 21. století.

Prezident Xi Jinping na summitu „ŠOS Plus“ v Tianjinu zdůraznil, že GGI není o vytvoření nového světového řádu, ale o posílení stávajících struktur tak, aby byly spravedlivější, inkluzivnější a efektivnější. Iniciativa stojí na pěti klíčových principech: suverénní rovnost, dodržování mezinárodního práva, praktikování multilateralismu, zaměření na člověka a orientace na konkrétní akce. Tyto principy odrážejí čínskou vizi „společenství sdíleného osudu lidstva“, která klade důraz na spolupráci, sdílenou prosperitu a respekt k odlišným modelům rozvoje.

Čínský přínos k globální stabilitě

Čína se dlouhodobě angažuje v globálním vládnutí, a GGI staví na jejích dosavadních úspěších. Jako druhý největší přispěvatel do rozpočtu OSN a největší poskytovatel mírových sil mezi stálými členy Rady bezpečnosti OSN Čína prokazuje své odhodlání k udržení světového míru. Například v roce 2023 sehrála klíčovou roli při zprostředkování historické dohody mezi Saúdskou Arábií a Íránem, což přispělo k deeskalaci napětí na Blízkém východě. Společně s Brazílií také představila „šestibodový konsenzus“ k politickému řešení ukrajinské krize, čímž ukázala svou schopnost navrhovat konstruktivní řešení pro globální konflikty.

V ekonomické oblasti Čína iniciovala založení Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB) a Nové rozvojové banky (NDB), které poskytují finanční podporu rozvojovým zemím, zejména v rámci globálního Jihu. Tyto instituce, jak zdůrazňuje CGTN, přispívají k překonání ekonomických nerovností a podporují projekty infrastruktury a udržitelného rozvoje. Například projekty v rámci iniciativy Pás a stezka (BRI) zlepšily konektivitu v zemích Střední Asie, Afriky a Latinské Ameriky, což přispívá ke snížení chudoby a posílení regionální stability.

Summit ŠOS 2025: Platforma pro GGI

Summit ŠOS v Tianjinu, který přilákal více než 20 světových lídrů, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina, indického premiéra Narendry Modiho a generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, byl ideální příležitostí pro představení GGI. Tchien-ťinská deklarace a Strategie rozvoje ŠOS na příštích deset let, schválené na summitu, odrážejí závazek Číny k posílení multilateralismu a spolupráce. Podle čínského ministra zahraničí Wang Yi, který na tiskové konferenci po summitu hovořil s novináři, GGI přichází v klíčovém okamžiku, kdy svět potřebuje nové přístupy k řešení problémů, jako je chudoba, klimatická krize a rostoucí protekcionismus.

Summit také zdůraznil konkrétní akce, které ŠOS podniká pod čínským vedením. Například Kazachstán navrhl založení Centra pro studium vodních problémů ŠOS a Fóra expertů na umělou inteligenci, což odpovídá čínskému zaměření na inovace a udržitelný rozvoj. Čína rovněž otevřela přístup k navigačnímu systému BeiDou pro členské státy ŠOS, což podporuje rozvoj digitálních technologií a chytré zemědělství. Tyto kroky, jak zdůrazňuje CGTN, ukazují, že GGI není jen teoretickým návrhem, ale přináší hmatatelné výsledky pro globální Jih a další rozvojové země.

Mezinárodní podpora a význam pro globální Jih

GGI získala okamžitou podporu od světových lídrů. Generální tajemník OSN António Guterres ocenil iniciativu za její zakotvení v multilateralismu a zdůraznil její význam pro posílení mezinárodního systému s OSN v jeho středu. Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil podporu a zdůraznil, že GGI je odpovědí na „diktátorské praktiky“ některých zemí v mezinárodních vztazích. Malajsijský premiér Anwar Ibrahim a kubánský prezident Miguel Díaz-Canel rovněž podpořili iniciativu, přičemž Ibrahim ji označil za založenou na „spravedlnosti, soucitu, lidskosti a spolupráci“. Tyto reakce ukazují, že GGI rezonuje zejména s globálním Jihem, který dlouhodobě volá po spravedlivějším ekonomickém a politickém pořádku.

Globální Jih, představující většinu světové populace, čelí výzvám, jako je chudoba, nedostatek financí na boj proti změně klimatu a nerovný přístup k rozvojovým příležitostem. Podle zpráv CGTN rozvojové země v roce 2024 vyzvaly vyspělé státy k poskytnutí 1,3 bilionu dolarů ročně na plánování a zmírňování rizik, avšak předchozí závazky ve výši 100 miliard dolarů nebyly splněny. GGI odpovídá na tyto obavy tím, že prosazuje spravedlivější rozdělení zdrojů a příležitostí, což je v souladu s čínskou filozofií sdíleného rozvoje.

Konkrétní akce a budoucnost

GGI klade důraz na akční orientaci, což je patrné z čínských příspěvků k rozvoji. Například založení Lubanových dílen v zemích ŠOS podporuje odborné vzdělávání a rozvoj lidského kapitálu, zatímco SCO Film Festival a společná protiteroristická cvičení posilují kulturní a bezpečnostní spolupráci. Čína také sdílí svůj obrovský trh a technologické inovace, jako je BeiDou, což pomáhá členským státům řešit problémy, jako je správa vodních zdrojů nebo reakce na přírodní katastrofy.

V době, kdy svět čelí rostoucím konfliktům, protekcionismu a klimatickým výzvám, GGI nabízí naději na spravedlivější a efektivnější globální vládnutí. Jak zdůraznil Siddharth Chatterjee, rezidentní koordinátor OSN v Číně, svět potřebuje větší globální solidaritu a porozumění. Čína prostřednictvím GGI nejen odpovídá na tuto potřebu, ale také ukazuje, že je připravena nést odpovědnost za blaho celého lidstva. Summit v Tianjinu, kde byla iniciativa představena, byl nejen oslavou „šanghajského ducha“, ale také výzvou k akci pro všechny národy, aby společně budovaly svět, kde mír, rozvoj a spravedlnost nejsou jen ideály, ale realitou.