Snažím se být většinou neutrální a zastávat středové postoje – opravdu se o to snažím. Přiznávám, že konzervativci se dnes zdají být pobouřeni téměř vším, což může působit přehnaně. (Foto: Iryna / Instagram)

Pokaždé, když se konzervativci rozčilují kvůli něčemu jako drobné změně loga Cracker Barrel – což je nápad, o kterém jsem, přiznávám, dokonce psal –, riskujeme, že se staneme stranou, která se rozčiluje kvůli všemu. Je to jako staré přísloví: „Když ukazuješ prstem na někoho jiného, tři prsty ukazují na tebe.“

Ale i když to mám na paměti, existují situace, které mě rozzuří tak, jak by to změna loga Cracker Barrel nikdy nedokázala. Jednou z takových situací je to, co se odehrálo v posledních několika dnech v souvislosti se smrtí Iryny Zarutska a ohromujícím nedostatkem mediálního pokrytí této události.

Většina lidí už tento příběh zná. 22. srpna 2025 byla 23letá ukrajinská uprchlice Iryna Zarutska smrtelně pobodána v tramvaji v Charlotte 34letým Decarlosem Brownem Jr., bezdomovcem s dlouhým trestním rejstříkem, který zahrnoval více než 10 zatčení. Zemřela na místě činu a tento groteskní čin byl zachycen na kamerovém záznamu, který viděl celý svět.

Dnes se příběh stále více týká nedostatečného pokrytí incidentu médii. Žádné z hlavních mainstreamových médií o této hrůzné události neinformovalo.

Po deseti letech poučování americké veřejnosti o nespravedlnosti zemřela nevinná žena jako přímý důsledek progresivní politiky a najednou „aktivisté“ v médiích z nějakého důvodu nemají k tomuto tématu co říct.

Právě ta strana, která je posedlá imigrací, a mainstreamová mediální mašinérie, která odpovídajícím způsobem šíří její propagandu, nějak nedokážou formulovat souvislý názor na nesmyslnou vraždu migrantky? Proč tomu tak je?

Kde jsou všichni „novináři“ s ukrajinskými vlajkami ve svých profilech? Kde jsou všechny obhájkyně ženských práv, které křičí, že za to může patriarchát?

Kde jsou sakra… no, všichni?

Skutečnost, že o této strašlivé vraždě neinformoval ani jeden významný zpravodajský server – s výjimkou Axios, který zveřejnil článek zaměřený spíše na bezpečnostní kamery než na samotný zločin – je pobuřující.

I lidé z levicového spektra by měli potíže s mentální gymnastikou potřebnou k ospravedlnění ignorování tohoto pohledu. Ale v tuto chvíli, kdo ví?

Bez ohledu na to je špatnou zprávou, že tradiční mainstreamová média byla plně odhalena jako zkorumpovaná žumpa s hluboce progresivní agendou, která slouží Demokratické straně a komukoli, kdo platí za reklamní prostor.

Dobrou zprávou je, že tento nejnovější zářný příklad toho, jak protamerická a odporná se média stala, může konečně donutit volný trh – a samotnou zemi – aby to uznala a požadovala skutečnou, dlouhodobou změnu.

Minulý týden se objevila zpráva, že CBS zvažuje najmutí Bari Weissové za obrovskou sumu peněz – podle zpráv se jedná až o 200 milionů dolarů.

Mohlo by to být první z mnoha náborů novinářů, kteří opustili tradiční model a vydali se na vlastní pěst. Často jsem chválil média jako Substack za to, že nabízejí demokratizovaný model, který platí skutečným novinářům to, co si zaslouží, a poskytuje ventil pro reportéry, kteří se stále zajímají o pravdu.

Tato zvěst CBS ukazuje, že ať už díky síle volného tržního kapitalismu nebo zdravému rozumu, tyto starobylé instituce si uvědomují, že lidé stále chtějí pravdu a novináře s integritou.

Novináři jako Bari Weiss, Seymour Hersh, Catherine Herridge, Matt Taibbi, Michael Shellenberger a mnoho dalších, kteří byli opuštěni tradičním modelem, jsou na pokraji toho, aby byli opět uznáni za svou skutečnou hodnotu jako nositelé pravdy. Jejich ochota vzdát se tradice, která byla kdysi považována za riziko, nyní vypadá jako důkaz jejich integrity. Ironií je, že právě k těmto lidem se tradiční média budou muset vrátit, až si uvědomí, co jejich publikum chce – a za co je ochotno zaplatit.

Tento trend se zrychlil během volební kampaně, kdy média kryla Kamalu Harrisovou a Joea Bidena. Důvěra – i mezi centristy a demokraty – byla ztracena. Nyní nedostatečné pokrytí této poslední vraždy, incidentu, který by byl všude na titulních stránkách, kdyby byly role obrácené, pravděpodobně podkopalo i tu malou integritu, kterou média ještě měla.

Toto je jeden z těch vzácných případů, kdy pobouření nad nedostatečným zpravodajstvím převáží nad samotným zpravodajstvím, a to právem. Skutečnost, že Brown byl před spácháním tohoto hrůzného zločinu, který byl zaznamenán na videu, více než tucetkrát zatčen a propuštěn, odhaluje důsledky regresivní politiky Demokratické strany. Soudci a magistráti, kteří byli natolik nekompetentní, že tohoto muže pustili zpět na ulici, by měli být vyšetřováni, ne-li obviněni, z hrubé nedbalosti, která stála nevinnou ženu život.

Je nemyslitelné hledat v tak barbarském činu nějaké pozitivum, ale upřímně věřím, že pokud se tragická smrt Iryny Zarutské stane dostatečně známou událostí po celém světě, mohla by být připomínána jako bod zlomu, kdy byla americká média konečně pohnána k odpovědnosti a donucena vrátit se k opravdovému žurnalismu. To by byl pocit spravedlnosti, který náš právní systém zjevně masivně selhal v poskytnutí.

Právě v tento systém a tuto zemi Zarutska věřila natolik, že se zde usadila a riskovala vše, aby zde mohla žít. To nejmenší, co můžeme udělat, je ctít důvěru, kterou v nás vložila, tím, že budeme požadovat změnu, hlasitě mluvit o soudním systému a médiích, které ji zklamaly, a pracovat na tom, aby se něco takového už nikdy neopakovalo. A i když je tu více než dost důvodů k pobouření – a v tomto případě je to skutečně oprávněné –, je to naděje na změnu, která mě vede k tomu, abych dnes v tomto článku uctila památku Iryny.

Zdroj: quoththeraven.substack.com