Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí nejvážnějšímu politickému otřesu své kariéry. (Foto: Depositphoto)

Leyenová prohrála kauzu Pfizergate. Zde je rozhodnutí

V Evropském parlamentu sílí tlak na její odvolání a kritika na její adresu přichází zleva, zprava i z vlastních řad. Křeslo pod ní se nebezpečně kýve.

Ursulu von der Leyenovou čekají opravdu horké chvíle. Jak informoval deník Financial Times, v Evropském parlamentu se rozbíhá pokus o vyslovení nedůvěry předsedkyni Evropské komise. Za iniciativou stojí rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), ke které patří i česká ODS nebo italská strana Bratia Talianska premiérky Giorgie Meloniové.

Piperea ve středu na sociální síti X oznámil, že se mu již podařilo získat potřebných 72 podpisů pro svolání mimořádného zasedání Evropského parlamentu, na kterém by se hlasovalo o důvěře či nedůvěře předsedkyni Komise.

Hlavním důvodem snahy o sesazení von der Leyenové je stará kauza s přezdívkou Pfizergate. Ta se týká tajné komunikace mezi předsedkyní Komise a generálním ředitelem farmaceutického gigantu Pfizer Albertem Bourlem během jara 2021. Právě v té době jednali o masivním nákupu vakcín proti onemocnění COVID-19.

Ačkoli od sporných rozhovorů uplynuly více než tři roky, podezření z netransparentního jednání stále neutichají. Kritici tvrdí, že von der Leyenová selhala v oblasti otevřenosti a odpovědnosti, což podle nich vrhá stín na důvěryhodnost celé Komise.

Europoslanec uvedl fakta Leyenové přímo do tváře. Nic příjemného

Zbavit von der Leyenovou funkce nebude snadné. K vyslovení nedůvěry je zapotřebí podpora dvou třetin ze všech 720 europoslanců, což znamená minimálně 480 hlasů. Takové číslo se v současné době jeví jako velmi nepravděpodobné.

I přesto však pozice šéfky Komise znatelně slábne. Samotný Piperea tvrdí, že podporu získal dokonce i od některých členů Evropské lidové strany (EPP), tedy domovské frakce von der Leyenové. Kromě toho, jak upozorňuje server Politico, klesá její podpora i u liberálů a socialistů, a to zejména kvůli jejímu ustupování od slibované zelené politiky.

Napětí mezi spojenci předsedkyně Komise naznačují i slova socialistické poslankyně Laury Ballarínové. Ta připomněla, že socialisté podpořili von der Leyenovou při jejím zvolení na základě konkrétních slibů. „Pokud tyto sliby nebudou dodrženy, můžeme samozřejmě přehodnotit naši podporu,“ uvedla.

I kdyby von der Leyenová formálně odvolání ustála, samotné hlasování a politický tlak mohou výrazně narušit její autoritu. Historická zkušenost z roku 1999 je varováním – tehdy čelil podobnému pokusu o odvolání předseda Komise Jacques Santer. Hlasování sice přežil, ale tlak veřejnosti a politiků ho nakonec donutil k rezignaci.

Von der Leyenová se tak může ocitnout ve stejně nebezpečné spirále, která ji může politicky zlomit – i když se jí zatím daří udržet si křeslo.

Vaše peníze na válku? Nové plány EU šokují občany