Estonská premiérka: Vojáci NATO jsou již přímo na Ukrajině
Obavy spojenců NATO, že vyslání jednotek na Ukrajinu za účelem výcviku tamních vojáků by je mohlo zatáhnout do války s Ruskem, „nejsou opodstatněné“, uvedla estonská premiérka Kaja Kallas v rozhovoru pro Financial Times zveřejněném 20. května. (Foto: Flickr)
Některé členské státy NATO diskutují o možnosti vyslat na Ukrajinu vojenské instruktory nebo dodavatele, kteří by cvičili ukrajinské vojáky a pomáhali s opravami vybavení, uvedl minulý týden deník New York Times.
Kyjev požádal USA a další země NATO o pomoc při výcviku 150 000 vojáků blíže k frontové linii, napsal list.
„Jsou země, které již cvičí vojáky na místě,“ řekla Kallas FT a dodal, že tak činí na vlastní riziko.
Premiér nejmenoval žádné konkrétní země ani neuvedl žádné další podrobnosti o jejich údajných operacích.
Pokud by Rusko zaútočilo na cvičící personál, nespustilo by to podle premiéra automaticky článek 5 NATO o vzájemné obraně.
Kallas uvedl, že pomoc při výcviku ukrajinských jednotek na jejich vlastním území, a nikoli jinde v Evropě, nebude eskalovat válku s Ruskem.
„Nedovedu si představit, že když se tam někomu něco stane, tak ti, kteří tam poslali své lidi, řeknou ‚je to článek 5′. Pojďme … bombardovat Rusko‘. Tak to přece nefunguje. Není to automatické,“ řekla Kallas.
Debatu o případné přítomnosti jednotek NATO na Ukrajině vyvolaly únorové komentáře francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, v nichž zvažoval možnost vyslání vojáků na Ukrajinu, pokud o to bude požádán.
Spojené státy a několik evropských spojenců, stejně jako generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, se od Macronova prohlášení distancovali. Několik zemí však nevyloučilo vyslání vojáků na nebojové mise, jako je například výcvik ukrajinské armády.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur 14. května uvedl, že myšlenka vyslání západních jednotek na Ukrajinu nepokročila ani v Estonsku, ani na úrovni EU, protože „mezi spojenci není jasné, co by to přineslo“.
Zdroj: kyivindependent.com
