Existuje stále více důkazů o tom, že válka na Ukrajině již mohla skončit, ale klíčoví západní podporovatelé Kyjeva se snažili sabotovat možnost mírového urovnání prostřednictvím jednání. (Foto: Flickr)

Přesně k takovému závěru dospěla regionální ukrajinská média již v květnu, krátce poté, co se v hlavním městě objevil na „nečekané“ návštěvě britský ministr Boris Johnson, aby se měsíc předtím poprvé setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským

Tak zněla tehdejší bombastická zpráva v listu Ukrajinska pravda, kterou však západní mainstreamová média téměř zcela ignorovala:

Podle zdrojů Ukrajinské pravdy blízkých Zelenskému přivezl premiér Spojeného království Boris Johnson, který se v hlavním městě objevil téměř bez varování, dvě jednoduché zprávy. První je, že Putin je válečný zločinec, je třeba na něj tlačit, nikoli s ním vyjednávat.

A druhým je, že i když je Ukrajina připravena podepsat s Putinem nějaké dohody o zárukách, oni [Spojené království a USA] nejsou. Johnsonův postoj spočíval v tom, že kolektivní Západ, který ještě v únoru navrhoval, aby se Zelenskyj vzdal a uprchl, nyní cítí, že Putin ve skutečnosti není tak mocný, jak si dříve představoval, a že zde je šance na něj „zatlačit“.

Prostřednictvím The Sydney Morning Herald: Britský premiér Boris Johnson navštívil 9. dubna „přísně tajnou“ návštěvu Ukrajiny.

Anglicky psaná zpráva ukrajinských médií dále zdůraznila, že Tři dny po Johnsonově odjezdu do Británie Putin veřejně prohlásil, že rozhovory s Ukrajinou „se dostaly do slepé uličky“.

Istanbulské mírové rozhovory, na nichž se v tureckém hlavním městě sešli nejvyšší představitelé obou válčících stran, byly v té době v některých koutech oslavovány jako „nejrychlejší způsob, jak ukončit válku na Ukrajině“ – podle slov Recepa Tayyipa Erdogana, který se snažil být prostředníkem mezi Moskvou a Kyjevem.

Ale jak Putinem nařízená invaze pokračovala, zejména Británie byla první v čele, kdo učinil z velkých dodávek zbraní a munice na Ukrajinu prostřednictvím vojenských dopravních letadel vysokou prioritu. Zprávy britského tisku si rovněž všímaly „vhodného“ načasování, kdy Londýn začal být v otázce Ukrajiny „jestřábím“, vzhledem k neutuchajícímu „skandálu Partygate“ premiéra Johnsona na domácí půdě.

Opět připomeňme tón ukrajinských médií po příjezdu britského premiéra do Kyjeva (a je třeba poznamenat, že Johnson byl prvním lídrem země G7, který jej navštívil, a přijel dva týdny poté, co se ruské síly stáhly z předměstí kolem Kyjeva) 9. dubna:

Po příjezdu britského premiéra Borise Johnsona do Kyjeva se možné setkání ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského s ruským prezidentem Vladimirem Putinem stalo méně pravděpodobným.

Nyní se tento týden objevilo další bombastické potvrzení o roli mocných západních zemí ve zmaření potenciálního příměří mezi ruskými a ukrajinskými silami…

Bývalá úřednice americké Rady pro národní bezpečnost Fiona Hillová je spoluautorkou rozsáhlé eseje, která rekapituluje klíčové momenty ruské války a dosavadní snahy Západu o pomoc Ukrajině.

V časopise Foreign Affairs, který vydává Rada pro mezinárodní vztahy (CFR), nechala proklouznout následující klíčové potvrzení:

Podle několika bývalých vysokých amerických představitelů, s nimiž jsme hovořili, se zdálo, že v dubnu 2022 se ruští a ukrajinští vyjednavači předběžně dohodli na obrysech vyjednaného prozatímního urovnání: Rusko by ustoupilo na pozice z 23. února, kdy kontrolovalo část Donbasu a celý Krym, a výměnou by Ukrajina slíbila, že nebude usilovat o členství v NATO a místo toho obdrží bezpečnostní záruky od řady zemí. Jak však uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v červencovém rozhovoru pro státní média své země, tento kompromis již nepřipadá v úvahu.

Toto odhalení a potvrzení ze strany USA – že na stole ležela předběžná dohoda o rusko-ukrajinském míru – je obrovským odhalením, které opět pravděpodobně z velké části chybí ve zpravodajství populárních mainstreamových médií.

A samozřejmě, v eseji Foreign Affairs je do očí bijícím opomenutím výše zmíněná přímá role Borise Johnsona, který se podílel na zmaření potenciálu mírového urovnání v okamžiku, který se zdál být „cílovou rovinkou“. Zda by se mír nakonec udržel, se už nikdy nedozvíme.

V tuto chvíli je zřejmé, že „cesta Ukrajiny do NATO“ se zdá být jako klíčový bod jednání mezi ukrajinským vedením a v Bruselu prozatím opuštěna. A přesto se v současné době nikde na obzoru neobjevují žádné náznaky mírových jednání nebo jednání o příměří, a to i proto, že se zdá, že Kreml je připraven případně rozšířit své válečné cíle o anexi území.

Zdroj: zerohedge.com