České bezpečnostní složky by chtěly dostávat historii navštívených webových stránek. Své přání vyjádřily Evropské komisi, která připravuje právní úpravu, která se týká internetové bezpečnosti a která takovou příležitost může poskytnout. (Foto: Flickr)

„Trestná činnost například majetkového charakteru se přesouvá do prostředí internetu,“ napsal serveru iROZHLAS.cz šéf tiskového oddělení policejního prezidia Ondřej Moravčík s tím, že o „desítky procent“ roste množství hackerských útoků.

A proto by Policie ČR uvítala, kdyby poskytovatelé připojení k internetu a mobilní operátoři sbírali informace o tom, které stránky jejich zákazníci navštěvují. Jde o záznam toho, v jakém čase, s kým a odkud si uživatel telefonoval či zasílal textové zprávy.

V případě připojení k internetu se pak zaznamenává čas připojení a IP adresa zákazníka, na seznamu ale není IP adresa stránky, kterou uživatel navštívil. Policie má za to, že rozšíření uchovávaných informací dává smysl i navzdory tomu, že je komunikaci možné zamaskovat pomocí běžně dostupných nástrojů používaných na ochranu soukromí, jako jsou VPN či TOR prohlížeč.

Zmiňme, že telekomunikační společnosti již sbírají o svých zákaznících takzvané provozní a lokalizační údaje. K informacím, které se o každém uživateli telefonu či internetu uchovávají půl roku zpětně, mají přístup hlavně bezpečnostní složky.

Evropská komise v reakci na rozhodnutí soudů, které sběr telekomunikačních údajů v řadě zemí omezily či zrušily, chystá novou právní úpravu. Během její přípravy oslovuje i členské země, přičemž českou odpověď formulovalo právě ministerstvo vnitra.

„Pro orgány činné v trestním řízení je relevantní nejen IP adresa koncového zařízení (uživatele), která se v rámci data retention (označení pro sběr provozních a lokalizačních údajů, pozn.) v Česku ukládá již dnes, ale i cílová IP adresa serveru, kam se uživatel přihlašoval,“ uvedla pro iROZHLAS.cz Hana Malá z tiskového odboru ministerstva.

Podle ní ale změna příslušné vyhlášky není na pořadu dne. „ČR sama v dohledné době o nové legislativní úpravě neuvažuje, ani ji nemá v žádném legislativním plánu,“ doplnila Malá.

Podle Moravčíka pak bude rozhodující, jak dopadne vyjednávání napříč Evropou.