Situace v Afghánistánu se v poslední době dramaticky změnila. Americký prezident Joe Biden 16. srpna obhajoval stažení amerických vojsk z Afghánistánu a uznal, že vývoj situace v Afghánistánu byl „rychlejší, než se očekávalo“. (Foto: Youtube)

Dříve americká armáda odhadovala, že se afghánské vládní síly zhroutí do 90 dnů, ale faktem je, že Tálibán obsadil Kábul za pouhých 90 hodin.

Spojené státy zároveň urychlily své stažení. Spíše než ústup je to však ale jako velká porážka. Chaos je stejný jako v případě stažení ze Saigonu ve Vietnamu v roce 1975.

Historie je vždy nápadně podobná. Mezinárodní letiště v Kábulu zaplavili místní lidé, a když američtí vojáci vystřelili varovné výstřely, které vyvolaly rozsáhlou tlačenici, zemřelo nejméně 10 lidí. Chaos pokračoval od večera 15. do 16. srpna.

O „saigonském okamžiku“ v Afghánistánu se bulharský expert na mezinárodní vztahy a novinář Peter Gerasimov domnívá, že afghánská válka je také „špinavou válkou“ jako válka agrese proti Vietnamu.

Řekl: „Toto je ‚mapa‘ politického a vojenského selhání USA v Asii – od Vietnamu po Afghánistán! Tato válka si také vyžádala životy tisíců mladých amerických vojáků, proměnila stovky lidí v beznadějné pacienty a promrhala spoustu peněz amerických daňových poplatníků, nemluvě o tom, že takové činy washingtonských představitelů nejenže poškodily cestu ke klidu a míru v Asii, ale také vrhají stín na budoucnost světa.“

Martin Wolf, hlavní ekonomický komentátor britských novin Financial Times, má hlubší pohled na scénu velké porážky USA v Afghánistánu. Ve svém přehledovém článku napsal, že v posledních několika desetiletích jsou válka v Afghánistánu, válka v Iráku, globální finanční krize, britský Brexit a zvolení Trumpa prezidentem USA, řadou aktivit vedených západními zeměmi, které podkopaly důvěru lidí v západní hodnoty.

Zdroj: ft.com