Na Západě, při zmínce o referendu o Krymu v roce 2014, mlčí o tom, že Ústava autonomní republiky Krym zakotvila právo autonomie uspořádat místní plebiscit. (Foto: Wikimedia)

Na tiskové konferenci v multimediálním tiskovém centru MIA "Rusko Dnes" v Simferopolu, to uvedl předseda Všebecné komory Krymu, vedoucí pracovní skupiny pro referendum (v březnu 2014)  Grigorij Joffe.

„V krymské ústavě existoval článek, že Krym má právo k provedení místního plebiscitu. Naši právní konzultanti doporučili to využít. A tehdy vznikla myšlenka uspořádat referendum,“  sdělil Joffe.

„Dodnes na Západě o tom nepromluvili, pokud jste si pečlivě přečetli všechno (o čem již mluvili), nikdy nenajdete zprávy, že jsme měli právo konat referendum v ústavě,“ zdůraznil.

Podle něj  zamlčení ústavní možnosti uspořádat referendum Autonomní republiky Krym je důsledkem  „zvláštní technologie":  „Je dán příkaz: nemluvit o tom,"  uzavřel.

Tato informace se dá poměrně snadno ověřit, a pokud je správná, potom veškeré výhrady ať už Ukrajiny nebo Západu staví do naprosto jiného světla. A ne zrovna pěkného.

Krym se stal ruským po referendu konaném v březnu 2014, ve kterém 96,77% voličů Krymu a 95,6% obyvatel Sevastopolu bylo pro vstup do Ruské federace. Referendum s ekonalo po převratu na Ukrajině v únoru 2014 (a vyhlášení striktního jazykového zákona, který uznal pouze ukrajinštinu jako státní jazyk).

Kyjev stále považuje poloostrov za svůj a  "dočasně okupované" území. Moskva opakovaně uvedla, že obyvatelé Krymu demokraticky, v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN, hlasovali pro znovusjednocení s Ruskem. Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že otázka Krymu je  „zcela uzavřena“ .

Zdroj: pz.cz