Řecku hrozí národní bankrot. Země plánuje další balíčky úsporných opatření, tentokrát ve výši více než 11,5 miliardy eur. Škrty zasáhnou především zdravotní systém. Stát je již dlouho pozadu s úhradami lékárnám, lékařům a dodavatelům zdravotnického zařízení. Zdravotní pojištění nefunguje. Sociálně znevýhodněné skupiny si léčbu v nemocnicích již nemohou dovolit. Léky pomalu dochází, onemocnění jako malárie, tuberkulóza či nilský virus jsou od vypuknutí finanční krize na vzestupu. A přesto trvá Troika na dalších úsporných opatřeních. Kolik řecké populace trpí a proč se očekává to nejhorší, říká v rozhovoru pro derStandard.at Pavlos Aenaoutis, prezident Národní asociace zdravotnické techniky Hellasmes.

Pozadí nového úsporného balíčku

Řecké důchody budou seškrtány o téměř 4,8 miliardy eur. Vánoční bonusy se ruší. 1,5 miliardy eur ztratí úředníci ve státních službách. Většina platů bude snížena o 6 – 20 %, 15.000 státních zaměstnanců odejde do předčasného důchodu. Tito až do nástupu důchodového věku budou pobírat 60% ze svého posledního platu. 1,5 miliardy eur budou další škrty ve zdravotnictví. Mnoho nemocnic bude sloučeno či zavřeno. Totéž platí pro školy. Platy zaměstnanců veřejných podniků se sníží až o 30%.

DerStandard.at: Ohrožuje Řecko humanitární krize?

Arnaoutis: Bez zásadních opatření stojíme před krizí. Ačkoli požadované úspory nebyly provedeny, Athény doufají v příští tranši ve výši 31 mld. Eur. Ale peníze samy o sobě nejsou řešením. Země potřebuje nové investice. Ale který mezinárodní investor vloží svůj kapitál do země, u níž se neví, jestli zítra neopustí euro? Do země, kde korupce má dlouhou tradici? Ale korupce je jako tango: vždy k němu potřebujete dva partnery.

 

DerStandard.at: Stojí řecký zdravotní systém před zhroucením?

Arnaoutis: Nechci pomlouvat systém. Lidé pracující v nemocnicích jsou hrdinové, velké společnosti jsou v roli dárců. Ale situace se zhoršuje každým dnem. Pokud se něco nezmění, nelze vyloučit ten nejhorší scénář.

 

DerStandard.at: Dostává se Řecko na úroveň rozvojových zemí?

Arnaoutis: Neřekl bych. Naši lékaři mají kvalitní vzdělání, úrazy a nutné případy jsou stále ošetřovány.

 

DerStandard.at: Kdo musí jít do nemocnice, musí mít své vlastní ložní prádlo. Řekové si nemohou vybrat svého lékaře. Seznam lékařů je přidělován.

Arnaoutis: To je pravda, bohužel. Mimoto lékaři mohou léčit pouze určitý počet pacientů za měsíc. Čekací doba na lékaře vlastní důvěry proto může být velmi dlouhá. Dodávky do lékáren jsou dramatické. Léků je nedostatek. Kdo nemá hotovost, nedostane nic. Peníze od státu? Mnoho menších lékáren vydává jen nejnutnější léčiva, mají ale otevřeno.

 

DerStandard.at: I za porod je nutné zaplatit?

Arnaoutis: Minimálně podíl. Kolik, je vždy otázkou konkrétní nemocnice.

 

DerStandard.at: Přesto trvá Troika na úsporných opatřeních.

Arnaoutis: Řecká populace utrpěla v posledních letech mnoho, bylo položeno mnoho obětí. Od dluhové krize se zvýšily poplatky za jednotlivé procedury o 50%. Dnes se mnoho operací neprovádí, pokud pacienta neohrožují na životě. Přitom tyto náklady jsou nízké vzhledem k těm, které se vyskytují v dlouhodobém horizontu spojeném s nedostatkem lékařské péče. Řecko může ještě nějak udržet zdravotní systém, prostřednictvím úspor požadovaných Troikou, ale nijak dlouho.

 

DerStandard.at: Znamená to, že úsporné požadavky jsou kontraproduktivní?

Arnaoutis: Samozřejmě. Pacienti nebo státní zdravotní instituce si nemohou dovolit vakcínu proti tuberkuloze, léky proti malárii nebo západnímu nilskému viru. Vzhledem k tomu výrazně stoupá nárůst těchto onemocnění. Spravedlivě ovšem musím připustit, že to není způsobeno jen vysokou cenou za léky, ale také rostoucím počtem přistěhovalců od počátku krize. Tito lidé často žijí společně v uzavřeném prostoru, kde je přenos infekčních chorob často nevyhnutelný.

 

DerStandard.at: Nakolik tedy zatěžují drakonická úsporná opatření zdravotní systém ve skutečnosti?

Arnaoutis: Podpůrné prostředky slouží namísto zalepování akutních problémů, k dlouhodobým investičním projektům. Sociální pojišťovací ústav IKA byl zásahem úsporných opatření zkrácen v březnu 2012 na polovinu, na 500 milionů eur. Úsporný program způsobuje sestupnou spirálu. Dodavatelé lékařských přístrojů trpěli za posledních 15 let v rámci pozdních plateb ze systému veřejného zdravotnictví. Nyní jsou některé společnosti na pokraji své existence, jiné vyžadují zálohové platby. Ale řecké banky neposkytují půjčky, a tak lékařům postupně dochází nejen léky, ale i technické prostředky.

 

DerStandard.at: Existuje nějaká podpora pro dodavatele zdravotnické techniky?

Arnaoutis: Jako vyrovnání neuhrazených plateb dostaly některé firmy řecké státní dluhopisy, které ale na základě dohody o snížených splátkách ztratily polovinu své hodnoty. Taková je realita.

Zdroj: derstandard.at

]]>