Proč podporují BRICS u Krymu Rusko?

O Krizi na Ukrajině a o Krymu i s ruskou rolí v tom nebyl zatím nedostatek reportáží. Ovšem jednomu ze zvláště pozoruhodných aspektů nedávného vývoje v této krizi se dostalo překvapivě malé pozornosti. Konkrétně tomu, že seskupení BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) jednohlasně a mnohdy i vehementně podporuje ruský postoj ke Krymu. Diplomat už před tím referoval o čínské opatrné podpoře i daleko nadšenější podpoře indické. Avšak seskupení BRICS se za Kreml postavilo i jako celek.

Opravdu došlo k tomu během schůzky ministrů zahraničí BRICS, která se odehrála na pozadí Summitu o jaderné bezpečnosti v Haagu minulý týden. Zrovna před touto schůzkou ministryně zahraničí Austrálie Julie Bishop naznačila, že Austrálie by mohla jako prostředek nátlaku na Vladimira Putina u Ukrajiny Rusku zakázat účast na summitu G20, který bude letos hostit.

Ministři zahraničí BRICS Austrálii varovali proti takovému postupu v prohlášení vydaném po jejich schůzce z minulého týdne. „Ministři si s obavami povšimli nedávných mediálních prohlášení o nadcházejícím Summitu G20, který má proběhnout v listopadu 2014 v Brisbane,“ uvádí prohlášení. „Správa G20 náleží všem členským státům a žádný členský stát nemůže jednostranně určovat jeho povahu a charakter.“

Prohlášení jde tak daleko, že říká: „Eskalace nepřátelských formulací, sankce a proti-sankce a síla nepřispívají k udržitelnému a mírovému řešení v souladu s mezinárodním právem, včetně principů a účelů Charty Spojených národů.“ Jak si všímá Oliver Stuenkel v Post Western World, toto prohlášení jako celek a zvláště jeho aspekt G20, je „jasným signálem, že Západu se ve snaze izolovat Rusko nepodaří sešikovat celou mezinárodní komunitu do linie.“

Tohle dále později toho týdne zesílilo, když se Čína, Brazílie, Indie a Jižní Afrika (spolu s dalšími 54 národy) zdržely účasti na Valném shromáždění OSN při hlasování o krymském referendu. Dalších deset států se připojilo k Rusku při hlasování proti této nezávazné rezoluci.

Podpora zemí BRICS pro Rusko je zcela předvídatelná. Tato skupina byla sice vždy poněkud omezená animozitami, které existovaly mezi určitými členy, stejně jako nedostatkem společného vidění účelnosti aktivity mezi tak rozdílnými a geograficky rozptýlenými národy. BRICS ale často zkoušely překonat tyto vnitřní problémy jednotností v proti-Západních postojích nebo přinejmenším v post-Západních postojích. V tomto smyslu není žádným překvapením, že tato skupina oponuje Západním pokusům o izolaci jednoho ze svých vlastních členů.

Současně s tím proti-Západní postoj vždy nabýval formu opozice BRICS k pokusům Západu o zavedení nových omezení suverenity států. Jelikož mnozí z jejích členů jsou bývalé Západní kolonie nebo kvazi-kolonie, jsou BRICS vysoce podezíravé k Západním tvrzením, že suverenitě jsou nadřazené tzv. universální principy různých humanismů a různých nešíření. Byly tudíž vysoce kritické k rozhodnutí NATO posloužit jako letecké křídlo proti-Kaddáfíovské opozice, která v roce 2011 svrhla libyjskou vládu, zrovna tak vnímají současné pokusy Západu o svržení Bášara Asada v Sýrii.

Avšak v případě Ukrajiny to bylo Rusko, kdo porušil svátost suverenity dalšího státu. Seskupení BRICS ale i tak Rusko podpořilo. Stojí za povšimnutí, že země BRICS podporují Rusko i za cenu potenciálně vysokých nákladů pro ně samé, vzhledem k tomu, že všechny se potýkají přinejmenším s jedním hnutím za odtržení uvnitř svého vlastního území.

Např. Indie má dlouhou historii pohyblivých hranic a dnes se potýká s potenciálními hnutími za odtržení muslimského obyvatelstva stejně jako s těžkou bezpečnostní hrozbou povstání Maosistů. Čína trpí zejména aspiracemi Tibeťanů a Ujgurů za odtržení od Čínského státu pod dominancí Chanů. Ovšem i mezi čínskými Chany bylo regionální rozdělení dlouho problémem pro centrální kontrolu nad touto rozsáhlou zemí. Volání po odtržení v Kapském regionu Jižní Afriky v posledních letech narostlo, a Brazílie se dlouho potýká s hnutím za odtržení v jejím jižním sub-regionu, ve kterém demograficky dominují evropští imigranti. Rusko se samozřejmě potýká se spoustou vnitřních odštěpeneckých skupin, které by mohly jednoho dne přivést Moskvu k lítosti nad svou anexí Krymu.

Skutečnost, že BRICS podpořily Rusko i přes tyhle obavy naznačuje, že jejich proti-Západní zaměření je zakořeněno daleko silněji, než si většina dosud myslela. A opravdu, kromě toho, že podpořily Rusko v prohlášení ministrů zahraničí, si ty vzrůstající velmoci udělaly čas na tvrdou kritiku US (ne jmenovitě) za programy kybernetického dohledu, které odhalil Edward Snowden.

Podpora Ruska od BRICS a dalších nikoliv Západních mocností rovněž naznačuje, že ukout něco na způsob mezinárodního řádu bude vzhledem absenci sdílených principů pro jednání jako jeho základu extrémně těžké. Ač Západ obecně oslavuje fakt, že Valné shromáždění OSN odsouhlasilo rezoluci odsuzující krymské referendum, skutečnost, že 69 zemí se buď zdrželo, nebo hlasovalo proti, by měla znít jako budíček. Čím dál více to vypadá, že éra po Studené válce s dominancí Západu je už pryč. Ale při tom žádný nový řád, který by jej nahradil, neexistuje.