Rusko s Íránem se po posledním kole amerických sankcí dohodly na posílení vojenské a technologické spolupráce. Ruský místopředseda vlády Dimitrij Rogozin se během své sobotní návštěvy této země sešel s íránskými vládními činiteli. Rogozin vedl rozhovory s íránským ministrem obrany brigádním generálem Hossein Dehqanem. Tito činitelé údajně diskutovali o nových dodávkách ruských zbraní Íránu.


Souhlasili s realizací dohody posilující vojenskou a technologickou spolupráci, uvádí tisková agentura Fars.

Tento krok přichází jen tři dny po americkém rozhodnutí uvalit proti Rusku a Íránu spolu se Severní Koreou nové kolo sankcí. ‚Zákon o potlačení amerických odpůrců sankcemi‘ byl na konci července schválen velkou většinou amerických zákonodárců a ve středu jej podepsal Trump. Tento americký vůdce ovšem o něm řekl, že je to „velice závadný legislativní zmetek“ a varoval, že se tím „americko-ruské vztahy uvrhávají do nebezpečně zatím nejhorší úrovně všech dob.“

Tento krok vyvolal silné reakce všech subjektů nově zavedených ekonomických restrikcí stejně jako obavy u evropských spojenců USA.

Moskva tento zákon podle ruského ministerského předsedy Dimitrije Medveděva považuje za „plnocennou ekonomickou válku proti Rusku“. Tuto legislativu rovněž prohlásil za „pokořující porážku“ Trumpa, po níž už nezůstává žádná prostor pro zlepšování bilaterálních vztahů.


Rusko slíbilo odvetná opatření ještě předtím, než Trump tento zákon oficiálně podepsal. Rusko se po schválení Kongresem rozhodlo snížit počet amerického diplomatického personálu na 455 a suspendovat využívání skladovacích zařízení ambasády spolu s varováním, že možná přijdou další restrikce.

Írán tato opatření odsoudil jako porušení jaderné dohody z roku 2015 se slibem, že „předvede odpovídající a proporcionální reakci“ vůči americkým „nepřátelským“ činům. Teherán rovněž Washington obvinil z pokusů omezit zahraniční investice do íránské ekonomiky.

Několik činitelů evropských vlád prohlásilo, že tento americký zákon by mohl poškodit jejich národní zájmy, jelikož tato restriktivní opatření by se mohla zaměřit na evropské společnosti účastnící se energetických projektů Ruska s EU včetně plynovodu Severní proud II.

Zdroj:  rt.com