Ač jedním z Trumpových neustálých kampaňových slibů bylo, že bude-li zvolen, tak „potrestá“ Čínu a další klíčové americké obchodní partnery za využívání volného obchodu uvalením tvrdých tarifů a cel na zahraniční dovozy, aby spravedlivě „vyrovnal hřiště“, tak se po zvolení prezidentův postoj dramaticky změnil, když po vřelé schůzce s čínským prezidentem Xi Jinpingem v březnu obrátil čelem vzad, i když to bylo převážně pod tlakem jeho poradců původně od Goldmana, aby zachoval dosavadní uspořádání a „nedělal zbytečný binec, který nikdo nechce.“


Teď se ale možná všechno, kvůli čemu to bylo, rozpadlo.

Podle Axiosu se v pozadí za neustálými mediálními skandály „odehrála jedna z nejpodstatnějších a nejvypjatějších vnitřních debat jeho prezidentství proběhnuvší v pondělí při napjaté schůzce v Rooseveltově pracovně Bílého domu, kde bylo přítomno přes 20 vrcholných činitelů včetně Trumpa a viceprezidenta Pence, kdy prezident a malá banda poradců zastávajících Amerika v první řadě dala jasně na srozuměnou, že jsou smrtelně odhodláni uvalit tarify – potenciálně i v 20% rozpětí – na ocel a možná i na jiné dovozy.

Jinými slovy, Trump plní své kampaňové sliby a je nakonec přeci jen odhodlán spustit globální obchodní války, při nichž bude jednou z nejpostiženějších zemí Čína, avšak souběžné škody to přinese i Kanadě, Mexiku, Japonsku, Německu a Británii.

A co by mohlo být ještě více ohromující, Trump přehlasoval svůj kabinet, jelikož „v pracovně se hlasovalo 22 proti třem, co byli pro – ale jelikož mezi těmi třemi byl i Donald Trump, byl to rozhodnutý případ.“ Axios dodává, že ač „nebylo dosaženo žádného rozhodnutí, prezident se přiklání k uvalení tarifů i přes opozici téměř celého svého kabinetu.“

Netřeba říkat, že bude-li tak Trump postupovat, tak by výsledek mohl mít pro americkou ekonomiku a zahraniční politiku závažné dopady; Trump formalizuje své rozhodnutí v nadcházejících dnech.

Za povšimnutí stojí rovněž to, že je to zatím, co je známo, poprvé, kdy se Trump otevřeně vzepřel svým poradcům z řad establishmentu Wall Streetu, když se postavil na stranu Bannonovy „populistické“ fronty.