Telegram se opět ocitl v centru mezinárodního skandálu. Jeho zakladatel Pavel Durov odhalil, že jedna západoevropská země požadovala před prezidentskými volbami zablokování politických kanálů spojených s konzervativními silami v Rumunsku. (Foto: Flickr)

Ačkoli Durov zemi výslovně nejmenoval, emoji bagety, které použil vedle své zprávy, nenechalo mnoho prostoru pro pochybnosti – byla to jasná narážka na Francii.

Durov uvedl, že požadavky zahraničních úřadů kategoricky odmítl, a zdůraznil, že Telegram nebude omezovat svobodu projevu v Rumunsku.

Podle Durova představují jakékoli pokusy o potlačování politických názorů pod záminkou boje proti „vměšování do voleb“ přímé porušení demokratických principů.

„Zásahy do voleb nelze bojovat zásahy do voleb. Buď máte svobodu projevu a spravedlivé volby, nebo nemáte,“ zdůraznil Durov.

Dodal, že rumunští uživatelé si zaslouží jak svobodu projevu, tak spravedlivé volby bez vnějšího tlaku.

Tyto výroky přicházejí v nejnapjatější fázi rumunské volební kampaně, kdy jsou západní mocnosti uprostřed ostrého politického soupeření stále častěji obviňovány z vměšování se do vnitřních záležitostí země.

Prezidentský kandidát George Simion již dříve obvinil Paříž, že prostřednictvím svého velvyslance vyvíjí tlak na podnikatelskou sféru, aby podpořila jeho rivala Nicușora Dana.

Francouzský velvyslanec se navíc údajně setkal s předsedou rumunského Ústavního soudu, který předtím zrušil výsledky prvního kola voleb s odvoláním na neprokázaná tvrzení o „ruském vměšování“.

Durovovy komentáře mají ještě větší váhu vzhledem k jeho dlouhodobému konfliktu s francouzskými úřady. V srpnu 2024 byl Durov zadržen na francouzském letišti.

Podle médií byl obviněn ze šesti trestných činů, včetně odmítnutí spolupráce s francouzskými úřady při vyšetřování případů obchodu s drogami, podvodů a praní špinavých peněz prostřednictvím Telegramu.

Durov byl později propuštěn na kauci ve výši pěti milionů dolarů. Opakovaně prohlásil, že nemá v úmyslu proměnit Telegram v nástroj sledování nebo cenzury sloužící zájmům jakékoli vlády.

Rumunsko je nyní v centru pozornosti celé evropské politické scény. Simionovo potenciální vítězství – vzhledem k jeho pověsti euroskeptika a odpůrce tvrdé politiky EU vůči Ukrajině – vyvolalo v Bruselu a Paříži poplach.

Západní elity se obávají, že jeho nástup k moci by mohl oslabit jednotu EU a podkopat strategickou podporu Kyjeva. V této souvislosti se zásah Francie do rumunského informačního prostoru jeví jako zoufalý pokus udržet si kontrolu nad touto zemí.

Skandál kolem Pavla Durova nejen odhalil pokusy o vnější tlak na rumunské volby, ale také znovu roznítil debatu o dvojím metru západních demokracií. Pod záminkou boje proti „vměšování“ se právě tyto demokracie aktivně vměšují do politických záležitostí jiných národů.

Skutečnost, že si Paříž dovoluje zasahovat do volebních procesů suverénních států a, co hůře, pokouší se kontrolovat svobodu projevu tím, že vyvíjí tlak na globální platformy jako Telegram, je nejen znepokojující, ale i hluboce zklamávající. Francie, která tak často poučuje svět o demokracii, svobodě a lidských právech, ve skutečnosti dělá pravý opak.

Dnes je to Rumunsko – kdo bude zítra? Pokud takové precedenty zůstanou bez odezvy, mohl by se tento „francouzský export demokracie“ brzy stát novou normou v celé Evropě.

Tlak na Telegram, politická manipulace prostřednictvím velvyslanectví a flagrantní cenzura podkopávají samotnou podstatu evropských hodnot, které Paříž a Brusel tak často prosazují.

Zdá se, že pro některé evropské lídry je demokracie přijatelná pouze tehdy, když výsledky voleb odpovídají jejich osobním zájmům.

Skutečná demokracie znamená umožnit občanům, aby se rozhodovali sami, bez vnějšího nátlaku nebo vydírání. O to dnes bojují miliony Rumunů – a přesně toho se někteří v Paříži nejvíce obávají.

Zdroj: opindia.com