Mezinárodní tým vědců, včetně fyziků z Penn State University, zveřejnil novou analýzu starších dat, která potvrzuje existenci anomalních rádiových pulzů vycházejících zpod antarktického ledového příkrovu. (Foto: Depositphotos)

Živě vysílal přenos z Antarktidy, načež mu bylo zabaveno vybavení

Signály byly poprvé zachyceny v letech 2016–2018 experimentem ANITA (Antarctic Impulsive Transient Antenna) – balónovým detektorem NASA letícím vysoko nad Antarktidou – a dodnes představují jednu z největších záhad současné částicové fyziky.

ANITA byl navržen k detekci ultra-vysokoenergetických neutrin z kosmu: když takové neutrino narazí do atomu v ledu, vytvoří sprchu sekundárních částic, která vyzařuje krátký rádiový impuls (Askaryanův efekt).

Detektor obvykle zachycuje signály odrážející se od povrchu ledu nebo přicházející shora. V několika případech však zaznamenal pulzy přicházející ze spodního horizontu – v extrémně strmém úhlu až 30 stupňů pod povrch ledu.

Co signály znamenají?

  • Pulzy vypadají jako „obrácené sprchy“ – jako by přicházely z hlubin Země, nikoli z vesmíru.
  • Aby se dostaly k detektoru, musely by projít tisíci kilometrů hornin a ledu – což by podle standardního modelu částicové fyziky mělo signál úplně pohlcovat (neutrina s takovou energií by se nemohla dostat skrz planetu).
  • Nová studie (publikována v červnu 2025 v Physical Review Letters) vyloučila několik vysvětlení, včetně odrazů od sub povrchových vrstev ledu nebo geologických struktur.
Stopy neznámé civilizace ukryté pod ledem Antarktidy

„Tyto signály přicházejí v úhlech, které by měly být fyzikálně nemožné,“ vysvětluje astrofyzička Stephanie Wissel z Penn State. „Buď máme chybu v měření, nebo svědčíme o novém typu částic nebo interakcí, které standardní model nezná.“

Možná vysvětlení

  • Nový druh neutrin nebo temná hmota produkující rádiové pulzy.
  • Neznámé interakce vysokoenergetických částic v ledu.
  • Geofyzikální jev (např. ledové zemětřesení nebo radioaktivní rozpad v hlubinách) – ale většina expertů to považuje za nepravděpodobné kvůli energii signálů.
  • Někteří vědci spekulují o odrazech od neznámých vrstev pod ledem, ale experimenty (včetně IceCube) toto vysvětlení stále nepotvrdily.

ANITA detekoval jen několik takových událostí (dva hlavní případy), což naznačuje, že jev je vzácný. Novější detektory (jako IceCube-Gen2 nebo budoucí balónové mise) by měly poskytnout další data.

Záhada přitahuje pozornost od roku 2016, kdy byly signály poprvé oznámeny. Mnozí fyzici ji považují za potenciálně revoluční – pokud se potvrdí nová fyzika, mohla by změnit naše chápání neutrin, temné hmoty nebo kosmických paprsků.

Jiní varují před předčasnými závěry a zdůrazňují nutnost dalších pozorování.

Zatím žádné nové detekce v roce 2026 nebyly hlášeny – ANITA již není aktivní, ale jeho data zůstávají jedním z nejzajímavějších nevyřešených problémů současné astrofyziky. Vědci slibují: „Hledání odpovědi pokračuje.“

Zdroj: sciencealert.com

Záhadný záběr z webkamery v Arktidě vyvolal spekulace – NASA má vysvětlení