Ve vztazích mezi Berlínem a Washingtonem docházelo již dříve k různým neshodám a demarším, píše Der Spiegel, avšak právě za Donalda Trumpa zformulovalo Německo přesné odmítnutí jakýchkoli vojenských operací USA. (Foto: Wikipedia)

Problém spočívá v tom, že SRN nemá dost vlastních sil na podobné prudké změny, a nalezení mezi spojenci náhrady za Ameriku se může stát obtížným úkolem.

V uplynulých letech také nebyly vztahy mezi Německem a USA ničím nezkalené, přičemž neshody začaly ještě před příchodem k moci Donalda Trumpa, píše Der Spiegel.

Za Baracka Obamy vypukl, například, špiónský skandál, když vyšlo najevo odposlouchávání telefonů německých občanů (včetně samotné Angely Merkelové).

Berlín navíc neakceptoval tvrdý Obamův kurs vůči Rusku, a také měl rozpory s americkým prezidentem ohledně obchodní smlouvy TTIP. Nehledě na to byli němečtí zastánci transatlantického svazku vždy přesvědčeni, že se Německo nevzdá účasti ve vojenských operacích pod velením USA.

Dnes se ale situace změnila: Dokonce i nejzarytější zastánci osy Berlín-Washington jsou proti účasti bundeswehru ve vojenské misi USA na obranu obchodních tras přes Hormuzský průliv.

„Když se Německo nebo EU zúčastní operace USA, vysloví tím podporu politice Washingtonu v tomto regionu,“ prohlásil bývalý ministr zahraničí SRN Sigmar Gabriel.

Poslanec za CDU Roderich Kisewetter poznamenal, že americká operace byla podniknuta kvůli vystoupení USA z íránské jaderné dohody, proto by nebylo správné, aby to Německo podpořilo.

Německo pak účast v americké operaci odmítlo, což svědčí o tom, že Donald Trump ovlivnil politiku SRN víc než kdokoli z jeho předchůdců. Der Spiegel připomíná, že nejde o první demarši Berlína vůči Washingtonu:

V roce 2003 odmítlo, například, Německo účast ve válce proti Iráku. Tenkrát se to ale všechno dělo pod heslem „nebudeme se účastnit všeho, co žádáte“, ale dnes heslo zní: Zúčastníme se pouze tam, kde se zúčastníte vy.

Problém spočívá v tom, že Německo nemá dost zdrojů na takovou prudkou změnu orientace, píše magazín. Kdo nahradí USA jako hlavního spojence?

S Velkou Británií se zatím počítat nedá, s ohledem na to, že za Borise Johnsona bude politika Londýna následovat politiku Washingtonu. Co se týče Francie, není si dost jistá odhodláním Německa společně hájit evropské zájmy.

Zatím není jasné, jestli Berlín podpoří celoevropskou misi v Hormuzském průlivu, píše na závěr Der Spiegel, avšak přesně víme jen jedno: Německo se americké operace nezúčastní.

Zdroj:  spiegel.de