Bavlna je nejrozšířenějším přírodním vláknem na planetě. Jeho použití se datuje zhruba do roku 3500 před naším letopočtem v Indii. (Foto: Unsplash)

Dnes se ročně vyrobí více než 22 milionů tun surovin, přičemž největšími producenty jsou Indie, Čína a Spojené státy. Dohromady jsou tyto tři země zodpovědné za přibližně 70 % celkového objemu světové produkce.

V Evropě je textilní průmysl výrazně závislý na bavlněných vláknech, která jsou výchozím bodem výrobního řetězce. Bavlník je však rostlina citlivá na měnící se klima. Rostoucí teploty vyžadují více vody, zejména při vývoji květů a tobolek – nadýchaných bílých kuliček, které se sklízejí na bavlněná vlákna. Již dnes se odhadem 73 % bavlny pěstuje s úplným nebo částečným zavlažováním. V důsledku toho se očekává, že nárůst teplot, sucho, omezená sladká voda a nepředvídatelné dešťové vzorce v současných oblastech pěstování bavlny po celém světě změní produktivitu bavlny. To neovlivní pouze místní ekonomiky, ale také globální dodavatelské řetězce. Znamená to, že toto odvětví musí být lépe informováno o budoucích změnách klimatu a mít přístup k vylepšeným prognostickým nástrojům, aby bylo možné vyvinout udržitelnější pěstitelské postupy. V tomto článku si rozebereme jak může globální oteplování ovlivnit vaše akcie online.

Dopad globálního oteplování na produkci bavlny

Pokud by selhala snaha o snížení emisí a globální oteplování by se nadále zvyšovalo, bavlna by mohla být dramaticky omezena jako plodina, což by mohlo v budoucnu znamenat, že se produkce zpomalí a značně to zasáhne světovou ekonomiku. 

Ovšem i při menším oteplování bude pravděpodobně docházet ke ztrátám úrody, i když celosvětová poptávka po bavlně roste v důsledku nárůstu populace a rozšiřování střední třídy v některých rozvojových zemích. Zatímco pěstitelé si rychle uvědomují rostoucí klimatická rizika, jen málo společností, které spoléhají na bavlnu pro své produkty, ví o těchto hrozbách mnoho a spotřebitelé ještě méně.

Maxim Manturov, vedoucí investičního výzkumu ve společnosti Freedom Finance Europe, říká, že: „V případě bavlny se důsledky změny klimatu projevují vyššími teplotami, nepravidelnými srážkami, degradací půdy a následným poklesem produkce, produktivity a kvality. Podle konzervativních modelů oteplování klimatu by do roku 2100 mohly výnosy bavlny v USA klesnout o 30-46 %.“

Klimatické změny proti Wall Street

Mnoho z největších světových finančních firem strávilo posledních několik let leštěním svých environmentálních obrazů tím, že se zavázaly použít své finanční síly k boji proti změně klimatu. V posledních dnech se giganti finančního světa stáhli ze skupiny nazvané Climate Action 100+, mezinárodní koalice peněžních manažerů, která tlačila velké společnosti, aby řešily klimatické problémy.

Od svého založení v roce 2017 se skupina zaměřila na to, aby veřejně obchodované společnosti zvýšily množství informací, které sdílely o svých emisích, a identifikovaly rizika související s klimatem pro jejich podnikání.

V loňském roce však organizace Climate Action 100+ uvedla, že přesune své zaměření na to, aby společnosti snížily emise pomocí toho, co nazvaly druhou fází své strategie. Nový plán vyzval společnosti zabývající se správou aktiv, aby začaly vyvíjet tlak velké společnosti, aby přijaly politiku, která by mohla znamenat například používání menšího množství fosilních paliv.

Jak může změna klimatu ovlivnit investice?

Při určování rizik spojených se změnou klimatu se bavíme konkrétně o dvou typech rizik. První je riziko přechodu a druhé je fyzické riziko.

Rizika přechodu jsou rizika vyplývající z přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. S tím, jak se klima nadále zhoršuje, se pravděpodobně změní i postoje účastníků trhu. Vlády budou pravděpodobně stále otevřenější zdanění emisí a dotacím. Spotřebitelé mohou změnit svou poptávku směrem k ekologičtějším výrobkům a firmy mohou změnit své obchodní modely, aby se přizpůsobily trendům. Tyto výsledky spadají do spektra přechodových scénářů, což vytváří riziko. Příkladem rizika přechodu je firma, která znečišťuje velké množství emisí uhlíku a čelí perspektivě budoucích regulačních nákladů, nebo spotřebitelé, kteří se přeorientují na firmy s lepšími výsledky v oblasti životního prostředí.

Pokud jde o fyzická rizika, jedná se například o zmíněnou bavlnu, ta čelí fyzickému riziku, že nebude možné ji pěstovat a tím pádem se omezí její dostupnost.

Ovšem reakce trhu nejsou jen funkcí měnícího se klimatu, ale také zvláštností v chování investorů. Například stále není jasné, zda investoři v současné době účinně zohledňují klimatická rizika v cenách cenných papírů. Je také důležité poznamenat, že věda o klimatu je poměrně mladý obor. O budoucnosti přírodního prostředí toho stále ještě mnoho nevíme a ještě méně víme o tom, jak může na měnící se klima reagovat trh.

Riziko spojené s klimatem, zároveň kombinované s rizikem investice je tím pádem velmi nejistý faktor, který se dá zohlednit v predickích cen akcií. 

Komerční sdělení.