Opravdoví finančníci (a nikoli kreativní finanční management, který mluví z vysokých tribun o bitcoinech) jsou lidé profesionálně opatrní a konzervativní.

Proto zpráva agentury Bloomberg o tom, že Rusko v červenci zvýšilo své zlaté rezervy, byla přijata s úctou. „Putin udělal velmi chytrý krok," řekl například Jim Rickards, autor a redaktor zpravodajského věstníku Strategic Intelligence: Rusko je ve stavu finanční války. „Snižuje americkou měnu a kupuje zlato. To ji chrání před zmrazením dolarových aktiv a sankcemi."

Ačkoli spojovat tyto kroky ruské centrální banky na trhu s drahými kovy pouze s obavami ze sankcí je trochu neseriózní. Soudě podle toho, že strategické zlaté rezervy Ruské federace se stabilně zvyšují už dlouhou dobu, nedá se to vysvětlit nějakou „momentální nutností".

Ale zpráva, že ruský regulátor ve formě Centrální banky RF nebude nakupovat cizí měnu na domácím trhu od 23. srpna do konce září, je rozhodnutí, které dává určitý znak, ale je jasně operativní.

Podle oficiální verze se takovýmto způsobem ruská centrální banka rozhodla snížit volatilitu finančních trhů a zvýšit předvídatelnost činnosti měnových orgánů. Ale něco nám říká, že nejde jen o to.

A i když na ministerstvu financí okamžitě prohlásili, že realizace plánu nákupu cizí měny v rámci rozpočtových pravidel budou pokračovat, je třeba připomenout, že v budoucnu budou nákupy amerických státních dluhopisů také pokračovat.

Ve skutečnosti se jedná o následující. Naši američtí partneři v současné době straší celý svět svojí nepředvídatelností. V ruské vládě to také chápou. A oznámení ministra průmyslu a obchodu Denise Manturova, že Rusko již zvažuje přechod na transakce v národní měně v reakci na nové sankce Spojených států, asi těžko vychází ze „samostatného jednání" ministra.

Pocítění přicházejících obrovských změn na světových trzích dochází nejen řadě důležitých ruských ekonomů, ale také jejich evropským protějškům.

Proto například představa, že EU musí zřídit nezávislou obdobu mezibankovního systému výměny informací SWIFT (jak uvedl v rozhovoru pro Handelsblatt německý ministr zahraničních věcí), asi sotva vznikla jen jako „kus propagandy" v obchodní válce se Spojenými státy. Vážení lidé, jako například ruský ministr průmyslu a obchodu nebo německý ministr zahraničí, prostě takové věci neříkají bez důkladného předběžného zpracování a souhlasu jiných.

Konec konců to není nic jiného než potřeba posílit evropskou autonomii vytvořením platebních kanálů, které nejsou závislé na USA. A pokud si o takových věcech ještě před šesti měsíci nemohli dovolit mluvit ani trochu „marginální" (z pohledu Washingtonu nebo Bruselu) euroskeptici, nyní k tomu výslovně vyzývá hlava německého ministerstva zahraničí.

Podtrženo sečteno, situace je velmi vážná.

Svět (tedy aspoň v globální ekonomice) jednoznačně vstupuje do období strategické nestability. Může z ní vyjít v úplně jiné konfiguraci, minimálně ve finančním a ekonomickém systému. A ve spojitosti s tím jsou reformy zlatých a devizových rezerv Ruské federace a masivní nákupy zlata ze strany ruské centrální banky zcela srozumitelné. Mimochodem Rusko v tom není samo. Velmi vážné úsilí v této oblasti podniká například také Čína.

Ne, otázka „okamžitého kolapsu" globální rezervní měny díky bohu zatím nevzniká.

Ale v roce 1986 se taky zdálo, že Sovětský svaz je nezničitelná pevnost.

Dmitrij Lekuch