Uplynulý rok zatížený pandemií a se s ní spojeným ekonomickým propadem znamenal značnou zkoušku pro všechny procesy, mechanismy a nosné struktury lidské společnosti po celém světě, kdy se lépe ukázalo, co funguje a co nefunguje, jak jde věci vylepšit a rekonfigurovat, aby fungovaly v širší škále podmínek, do čeho vkládat naděje pro budoucnost a s čím být raději opatrní, a to platí i o asi největším současném civilizačním projektu – Iniciativě pásu a cesty (BRI) přezdívané i Nová Hedvábná stezka. (Foto: Wikimedia)

Pás a cesta v těžkých časech pandemie a ekonomického propadu se ukázala být ohromnou vzpruhou pro přežití a oživení ekonomik, kdy doslova fungovala jako záchranné lano. Evropa si snadno a rychle z Asie dovezla vše, čeho se jí zrovna nedostávalo, a vytvořila nové dodavatelské řetězce zejména napříč Eurasií. Proto např. i přes ekonomický propad vzájemný obchod mezi EU a Čínou na jednu i druhou stranu prudce narostl a Čína se pro stala největším obchodním partnerem Evropy a i podíl Evropy i přes její ekonomickou depresi na čínském trhu, pro kterou je nevětším obchodním partnerem, vzrostl.

Začaly se více rýsovat i některé další perspektivy, které BRI přináší, ale ten projekt začal budit i nové obavy nebo zvýrazňovat obavy už existující.

Snad největší obava byla spojena s dluhovou pastí. BRI je investičně náročný tedy s velkým zadlužením spojený projekt, který jeho nepřátelé vždy prohlašovali za dluhovou past nastraženou Čínou, ale i jeho příznivci se během ekonomické deprese vyděsili z propadu ekonomiky, ztěžujícího dluhovou službu, z nárůstu dodatečného zadlužení, z poklesu investic, které jsou nutné, aby vydělaly na pokračování projektu atp. Čína dělala tedy, co mohla, aby tyto hrozby odvrátila.

Roku 2020 čínské přímé nefinanční investice do zemí podél BRI dosáhly 17,79 miliardy $, takže i v roce deprese 18% nárůst oproti předchozímu roku.

Během let 2014-2020 čínské nefinanční přímé investice do zemí Pásu a cesty dosáhly 104,71 miliardy $, tj. 14,96 miliardy $ ročně.

Podíl zahraničních přímých čínských investic do zemí BRI roku 2020 dosáhl 16% ze všech takových investice oproti necelým 10% roku 2013, kdy se BRI rozběhl.

Žádná ekonomika zúčastněná na stavebních projektech spojených s BRI nespadla do dluhové krize. Úvěrování se řídí třemi základními principy společných projektů s Čínou:

Zaprvé, Čína žádnou zemi k připojení do BRI nenutí ani účastnickou zemi nenutí, aby si úvěry brala na sebe ona.

Zadruhé, všechny investiční projekty realizují samostatné společnosti podle fungujících tržních pravidel, a tudíž mezivládní půjčky buď neexistují, nebo je zajišťují mechanismy mezinárodního tržního financování a finančního partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Všechny projekty BRI jsou rozvojové a zajišťují vynikající návratnost investic.

Nepřátelé projektu však roztrubují jako odstrašující příklad upadnutí do dluhové pasti kvůli BRI projekt přístavu Hambantota na Srí Lance s poukazy, že 12% zahraničních dluhů této země je k Číně.

Jenže na dluh čínskou China Merchants Group postavený průmyslový park se splácí tím, že tato společnost má na 99 let najatou okolní oblast, a tak žádná dluhová krize nemůže nastat.

Roku 2017 podepsalo 26 zemí BRI s Čínou smlouvu o principech financování Pásu a cesty. Roku 2019 pro dotyčné země zveřejnilo čínské ministerstvo financí Rámec dluhové udržitelnosti se směrnicemi postupů a standardů analýzy udržitelnosti dluhů, rizikové analýzy, zátěžových testů dluhové schopnosti, managementu rizik atp.

Během financování rozvojových projektů Čínou se však občas přechodné neschopnosti splácet u těchto zemí vyskytují, ale vždy se najde oboustranně uspokojivé řešení. Nejinak to bylo s africkými zeměmi, které mají u Číny spoustu bezúročných úvěrů na rozvojové projekty. V pandemickém roce 2020 ale splácet úvěry podle harmonogramu Čína nechtěla. Těmito odloženými splátkami se stala nejštědřejší zemí ze skupiny G20 poskytujících v tomto roce úlevy splátek.

Panovaly i obavy, že silně exportní čínská ekonomika během ekonomické deprese neudrží dostatečný odbyt svého zboží, aby mohla jako takový tahoun prosperity zemí BRI fungovat. Jenže je tu dvojí cirkulace, kdy hlavním tahounem, kolem níž se má točit (cirkulovat) nárůst poptávky má být nárůst domácí poptávky od bohatnoucích Číňanů. To funguje jednak jako tlumič proti nebezpečí upadnutí do pasti středních příjmů, ale i jako pojistka proti propadu světové poptávky.

Roku 2010 připadalo na domácí spotřebu 49,3% HDP, roku 2016 už 55%, roku 2019 pak 55,8%, v pandemickém roce 2020 byl pokles na 54,3%, to ale stačilo a pak zotavující se svět začal Čínu zaplavovat objednávkami v rozsahu, jaký je těžké uspokojovat kvůli nedostatečným dopravním kapacitám, zejména disponibilním přepravním kontejnerům.

Po počátečním zpomalení čínské ekonomiky, investic aj. roku 2020, došlo k oživení a nastal jak hezký ekonomický růst, tak rozsáhlé zahraniční investice i značný příliv investic ze zahraničí.

Všechny kladná očekávání od BRI se v těžkém roce splnila. Zafungovalo to jako vynikající základna pro strategií dvojí cirkulace a význam BRI pro obchod, investice, spolupráci a industrializaci se ukázal být jako průlomový.

Pandemie však urychlila i další rozvojový proces. Nastal ohromný nárůst digitálních komunikací, vedení obchodu i veškerého jednání a provádění transakcí na dálku přes komunikační pojítka a v digitálních sítích. Najednou prudce narůstaly online spotřební nákupy i napříč kontinenty, výuka, medicína, on-line hry.

Čína v té době podepsala smlouvy o spolupráci na digitální ekonomice s 16 zeměmi. Vznikla společná Platforma E-komerce Hedvábné stezky s 22 zeměmi. I čínští lékaři se zapojili do konzultací, diagnostiky a léčby chorob přes internet na vzdálenosti tisíce kilometrů. Do mnoha zemí byly přeneseny postupy digitálního skenování a řízení kontroly epidemie. A na videokonferencích se dělila o zkušenosti, jak se dá zvládnout šíření viru.

Digitální ekonomika roku 2020 přispěla k čínskému HDP ohromujícími dvěma třetinami 15,56 bilionu $ (nárůst o 2,3% oproti 2019).

Ukázalo se, jak jsou k tomu výhodné infrastruktury založené na 5G signálech a začaly se v celé BRI rychleji rozvíjet. V zemích s nedovyvinutými digitálními infrastrukturami se právě během pandemie a ekonomického propadu začaly rychleji rozvíjet, neboť se ukázaly být extrémně potřebné.

Čína, která se tím stala určitým centrem mezinárodní datové komunikace, tedy přišla s návrhem „Iniciativy globální datové bezpečnosti“ na základě toho, že všechny země by měly chránit otevřenost, bezpečnost a stabilitu globálních dodavatelských řetězců a využívání informačních technologií by se přitom nemělo zneužívat k poškozování a kradení dat jiných z digitálních infrastruktur, neměla by unikat osobní data, zakázat by se mělo masové sledování v jiných zemích a společnosti by neměly být nuceny odhalovat svá datová úložiště a další citlivé bezpečnostní informace obchodního tajemství.

A i globálně by se mělo pomoci s digitalizací zemí v tomto směru ještě nevyvinutých, aby se do toho mohly zapojit všichni, mj. proto, že je to jeden z nejúčinnějších nástrojů k zajištění růstu a odstraňování chudoby.