Nové mírové návrhy EU a USA roztrhány na kusy. Putin hovoří o nové válečné ose


Kreml opět odmítl mírové návrhy Evropy a Spojených států. Podle Moskvy se nejedná o pokus o ukončení bojů, ale o pokračování konfliktu jinými prostředky. (Foto: Flickr)
Prohlášení přišlo v době, kdy Rusko zintenzivnilo útoky na Ukrajinu a poprvé použilo novou hypersonickou raketu Orešnik.
Ruský prezident Vladimir Putin opět odmítl iniciativy zaměřené na ukončení války na Ukrajině. Kreml je prezentuje jako falešné mírové plány a tvrdí, že Evropa a Spojené státy vytvářejí takzvanou „skutečnou osu války“.
Podle ruského ministerstva zahraničí nemá návrh dohody, který Ukrajině slibuje bezpečnostní záruky, s mírem nic společného. Moskva tvrdí, že dokument je daleko od skutečného urovnání konfliktu a místo stabilizace regionu povede k další militarizaci. Informoval o tom britský zpravodajský web GB News.
Největší kritika Kremlu směřuje k plánu na zřízení mnohonárodní vojenské přítomnosti na ukrajinském území. Ruská strana tvrdí, že jádrem návrhu je nasazení zahraničních sil, které pomohou obnovit ukrajinskou armádu a posílit odstrašující účinek po skončení bojů.
Právě tento bod Moskva používá jako argument, že podle ní Západ nemá zájem o skutečný mír, ale o dlouhodobé udržování napětí.
Moskva tento bod využívá jako argument, že podle ní Západ nemá zájem o skutečný mír, ale o dlouhodobé udržování napětí.
Jak poznamenal britský deník The Independent, odmítnutí mírových iniciativ přišlo v době, kdy Rusko výrazně zintenzivnilo své vojenské operace. V pátek v noci vypustilo hypersonickou balistickou raketu středního doletu Orešnik, která zasáhla cíl na západní Ukrajině, jen několik desítek kilometrů od polských hranic.
Ukrajinské úřady oznámily, že při kombinovaných útocích dronů a raket bylo v Kyjevě zabito nejméně čtyři lidé, desítky dalších byly zraněny a tisíce domácností zůstaly bez elektřiny a topení.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil útok tak blízko hranic Evropské unie a NATO za vážnou bezpečnostní hrozbu. Důrazně odmítl ruské tvrzení, že útok byl reakcí na údajný pokus o útok na Putinovu rezidenci.
„Je absurdní, že se Rusko snaží tento útok ospravedlnit fiktivním ‚útokem‘, který se nikdy nestal,“ řekl Sybiha.
Podle něj představuje použití balistické střely středního doletu v blízkosti hranic EU a NATO globální riziko. „Takové akce vyžadují globální reakci,“ dodal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také varoval před riziky. Poukázal na to, že nasazení takových zbraní není jen záležitostí Ukrajiny.
„Z pohledu balistických raket středního doletu je to stejná výzva pro Varšavu, Bukurešť, Budapešť a další evropská města,“ řekl. Podle Zelenského by všechny sousední země měly brát kroky Ruska s maximální vážností.
Zatímco Moskva hovoří o „ose války“, Kyjev pokračuje v diplomatických jednáních. Ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov potvrdil, že je v denním kontaktu s americkou stranou a diskutuje o rámci pro možné ukončení konfliktu.
Zároveň evropské země zintenzivňují přípravy na možné nasazení vojsk po příměří. O použití nové ruské hypersonické zbraně by měla v pondělí jednat také Rada bezpečnosti OSN v New Yorku.
Zdroj: washingtonpost.com
