NATO, které možná vidí příležitost k deeskalaci napětí s Ruskem právě v době, kdy prezident Vladimir Putin prohlásil, že nevidí „žádný problém“ s nabídkami Finska a Švédska na členství v NATO, uvedlo, že neplánuje zřizovat základny v žádné z těchto dvou skandinávských zemí. (Foto: Flickr)

„Neplánujeme další přítomnost v žádné ze zemí, mají impozantní národní síly. Jsou schopny se bránit samy,“ řekl agentuře AFP náměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoana.

Předchozí vojenské cvičení ve Švédsku, prostřednictvím agentury AFP. Geoana v úterý uvedl, že „neplánujeme mít v těchto dvou zemích základny NATO, protože mají velmi vysokou úroveň vojenské a strategické vyspělosti“.

Komentáře zazněly ve stejný den, kdy generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dohlížel na to, aby členové vojenské aliance formálně podepsali přístupové protokoly. „Rusko narušilo mír v Evropě, takže je důležité, abychom v této důležité době stáli při sobě,“ zdůraznil v souvislosti s invazí na Ukrajinu.

A náměstek generálního tajemníka naznačil blíže nespecifikovaný doufejme rychlý časový harmonogram: „Doufáme, že proces bude dokončen rychle“, protože „mnoho zemí již zahájilo“ kroky k ratifikaci. Také Stoltenberg uvedl: „Spoléhám na spojence, že zajistí rychlý a bezproblémový ratifikační proces.“

V úterý také Putin poprvé podrobněji reagoval na přístupový proces Finska a Švédska a jeho rychlý posun vpřed. Bagatelizoval, že se nejedná o stejný scénář jako na Ukrajině, a své úvahy vysvětlil následovně:

Rusko nemá „žádný problém“, pokud Finsko a Švédsko vstoupí do NATO, uvedl ve středu prezident Vladimir Putin. „Se Švédskem a Finskem nemáme takové problémy jako s Ukrajinou,“ řekl Putin na tiskové konferenci v turkmenském hlavním městě Ašchabadu. Finsko a Švédsko budou formálně vyzvány ke vstupu do aliance poté, co Turecko v úterý upustilo od svého odporu.

Putin v televizním vystoupení vysvětlil:

„Začali z Ukrajiny dělat protiruské předmostí pro snahu destabilizovat samotné Rusko. Začali bojovat proti ruské kultuře a jazyku. Začali pronásledovat jednotlivce, kteří se považovali za součást ruského světa,“ v narážce na ukrajinskou vládu po roce 2014 po násilném svržení Rusku přátelského prezidenta Viktora Janukovyče.

Podrobné vysvětlení následovalo po komentářích z minulého týdne, v nichž ruský vůdce varoval ohledně Finska a Švédska, z nichž první sdílí s Ruskem více než 800 km dlouhou hranici, že „pokud by tam byly rozmístěny vojenské kontingenty a vojenská infrastruktura, byli bychom nuceni reagovat symetricky a vznést stejné hrozby pro ta území, kde vznikly hrozby pro nás“.

Prozatím se tedy zdá, že Brusel tuto možnost zcela smetl ze stolu, což je i v souladu s přáním samotného Stockholmu a Helsinek, které již dříve uvedly, že v důsledku svého vstupu do aliance neplánují stálé základny NATO.

Zdroj: zerohedge.com