WASHINGTON – V uplynulých čtyřech letech ukrajinská vláda systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což vedlo k bující korupci na Ukrajině i během války s Ruskem. (Foto: Flickr / ilustrační)

Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními úředníky.

Když 24. února 2022 ruské jednotky vtrhly na Ukrajinu, západní spojenci Kyjeva stáli před dilematem: jak poskytnout miliardy eur nebo dolarů na podporu vlády bojující proti Rusku, aniž by peníze zmizely v kapsách zkorumpovaných manažerů a státních úředníků.

V sázce bylo mnoho, protože klíčová ukrajinská válečná průmyslová odvětví – distribuce elektřiny, nákup zbraní a jaderná energie – byla kontrolována státními podniky, které dlouho sloužily jako dojné krávy pro domácí elitu, napsal NYT.

Ve snaze chránit své peníze trvaly Spojené státy a evropské země na dohledu. Požadovaly, aby Ukrajina povolila skupinám externích odborníků v dozorčích radách kontrolovat výdaje, jmenovat manažery a předcházet korupci.

Jak však zjistilo vyšetřování NYT, ukrajinská vláda v posledních čtyřech letech tento dohled systematicky sabotovala, což umožnilo rozkvět korupce. Administrativa prezidenta Volodymyra Zelenského jmenovala do rad loajální osoby, některé pozice nechala neobsazené nebo blokovala proces jejich vytváření.

Vedoucí představitelé v Kyjevě dokonce přepsali stanovy společností, aby omezili dohled, udrželi vládní kontrolu a umožnili utrácení stovek milionů dolarů bez vnější kontroly.

Dozorčí rady plní klíčovou kontrolní funkci, protože umožňují nezávislým odborníkům, obvykle ze zahraničí, přezkoumávat klíčová rozhodnutí ukrajinských státních podniků.

V současné době jsou dozorčí rady v centru korupčního skandálu kolem Zelenského vlády. Ukrajinské protikorupční orgány obvinily osoby blízké Zelenskému z odčerpání a praní 100 milionů dolarů ze státní jaderné společnosti Energoatom.

Zelenského administrativa obvinila dozorčí radu Energoatomu, že nezabránila korupci, ale podle zjištění NYT to byla právě vláda prezidenta Zelenského, která radu fakticky znemožnila.

Na základě dokumentů a rozhovorů s asi 20 západními a ukrajinskými úředníky, kteří úzce spolupracovali s dozorčími radami nebo v nich působili, NYT odhalil politické zasahování nejen v Energoatomu, ale také ve státní energetické společnosti Ukronergo a agentuře pro vojenské zakázky. Někteří lidé hovořili anonymně, aby mohli popsat důvěrná jednání.

Anonymní poradce Zelenského se k věci odmítl vyjádřit s tím, že dozorčí rady nespadají do kompetence prezidenta. Evropští lídři již roky soukromě kritizují, ale neochotně tolerují ukrajinskou korupci s argumentem, že podpora boje proti ruské invazi je prvořadá. Proto peníze nadále proudily na Ukrajinu, i když Ukrajina podkopávala vnější dohled.

„Záleží nám na dobrém vládnutí, ale musíme přijmout riziko,“ řekl Christian Syse, norský zvláštní vyslanec na Ukrajině, který zastupuje jednoho z největších donorů Kyjeva. Uvedl, že k tomu dochází „protože je válka. Protože je v našem zájmu Ukrajinu finančně podporovat. Protože Ukrajina brání Evropu před ruskými útoky.“

Zásahy do dozorčí rady Energoatomu jsou typickým příkladem toho, jak ukrajinští představitelé brání snahám o prevenci korupce. Zelenského administrativa zpozdila vytvoření rady a když byla konečně zřízena, vláda nechala jedno místo neobsazené, čímž omezila její rozhodovací schopnost.

Za normálních okolností by rada mohla zabránit tomu, co úřady nyní popisují jako rozšířenou korupci: podle vyšetřovatelů museli dodavatelé pracující na projektech Energoatomu platit úplatky ve výši až 15 % hodnoty zakázky.

Zelenskyj byl v roce 2019 zvolen jako muž, který chtěl bojovat proti korupci. Po ruské invazi v roce 2022 však uvolnil protikorupční pravidla, aby urychlil nákup zbraní a ochránil vojenská tajemství. Zelenskyj také začal spolupracovat s politiky a podnikateli, které dříve označoval za zločince.

Skandál kolem Energoatomu oslabuje Zelenského politicky a zpochybňuje jeho snahy o vstup Ukrajiny do Evropské unie a NATO – dvou institucí, které se zdráhají přijmout zemi poznamenanou korupcí. Zelenský považuje obě členství za klíčová pro budoucnost země.

Pokud Kyjev neomezí korupci, nemusí získat stovky miliard potřebných pro poválečnou rekonstrukci. „Bude větší váhání s poskytnutím velkých finančních prostředků,“ vysvětlil Arvid Tuerkner, který působí jako ředitel pro Ukrajinu v Evropské bance pro obnovu a rozvoj.

Ve zmíněném korupčním případu, známém jako Mindičgate, čelí osm lidí obvinění z několika trestných činů, včetně zpronevěry, praní špinavých peněz a nelegálního obohacování. Mezi nimi je i Zelenského bývalý obchodní partner Timur Mindič. Zelenského „pravá ruka“ Andrij Jermak rezignoval poté, co byla prohledána jeho domácnost.

Zatím proti němu nebylo vzneseno žádné obvinění. Bývalý místopředseda vlády Oleksij Černyshov je obviněn z přijetí úplatku ve výši více než 1,3 milionu dolarů.

Zdroj: nyt.com, thecradle.co