Toxickou směs klimatických změn, konfliktů a COVID-19 začínají nejintenzivněji pociťovat v nejchudších a nejzranitelnějších zemích světa. (Foto: Pixnio)


V důsledku toho bude v roce 2021 po celém světě potřebovat humanitární pomoc a ochranu 235 milionů lidí, což je oproti předchozímu roku nárůst o 40 procent.

Je těžké si v hlavě taková čísla představit. Ale za těmi statistikami jsou jednotlivé lidské životy. Pro ty nejzranitelnější lidi to budou vedlejší účinky pandemie, ne koronavirus sám, co jim způsobí nejvíce škod. A hrozí, že největším zabijákem bude pandemií COVID-19 vyvolaný hlad.

Počet chronicky hladovějících lidí za loňský rok narostl z odhadovaných 130 milionů na více než 800 milionů, tj. asi osminásobek zatím celkových počtů případů COVID-19.

Ztrátou potravinové bezpečnosti jsou zvláště zranitelné země postižené konflikty a klimatickou změnou. Prázdné žaludky mohou zastavit rozvoj celých generací.

Navíc hrozí celá řada hladomorů jen proto, že vládní rozpočty jsou přetažené kvůli snaze ochránit populaci a ekonomiku před pandemií. Mezinárodní solidarita na pomoc s prevencí takových katastrof může zrovna teď vypadat jako těžko prosaditelná. Ale zabránit hladu a ztrátě potravinové bezpečnosti je chytrou investicí pro všechny.

Ještě musíme zajistit, že z každého dolaru, který utratíme, dostaneme, co se dá. Proto Spojené národy a Světová banka čím dál více investují do anticipačního přístupu k humanitární nouzi. Ukázalo se ještě jasněji, že včasné jednání při řešení humanitárních potřeb už před krizí je efektivnější, důstojnější a rentabilnější než čekání, až katastrofa udeří. Taková strategie rovněž ochrání tvrdě vydobyté rozvojové úspěchy.

Např. v Bangladéši loni Spojené národy a Červený kříž/Červený půlměsíc zranitelným lidem poskytly peníze, aby mohli sebe a svá hospodářská zvířata udržet nepoškozené už předtím, než udeřily ničivé povodně. Toto úsilí stálo jen polovinu toho, co by stálo sbírání střepů až poté, když se to stalo, a pomohlo to více lidem.

Podobný anticipační přístup uplatňujeme i během rostoucí pandemie hladu, když přijímáme opatření už předtím, než se nouze o potraviny přemění do plnocenného hladomoru. K tomu patří i řešení dlouhodobých příčin narušené potravinové bezpečnosti včetně zranitelnosti extrémním počasím a škůdci, nízkými příjmy, křehkými dodavatelskými řetězci a konflikty, aby se zabránilo příchodu nových krizí.

V souladu s těmito cíli vyčlenila Mezinárodní rozvojová asociace (IDA, fond Světové banky pro nejchudší země) 5,3 miliardy $ na potravinovou bezpečnost během šesti měsíců mezi dubnem a říjnem 2020. Tato suma se skládá z mixu krátkodobých reakcí na COVID-19 a investic do řešení dlouhodobých příčin chybějící potravinové bezpečnosti.

V Bangladéši Světová banka přesměrovala zdroje z existujícího projektu na poskytnutí mj. 620 000 peněžních převodů pro domácnosti se zranitelnou malovýrobou mléka a drůbežářství. Na Haiti, kde se v důsledku pandemie očekávají platby dávek, poskytla IDA zemědělcům osivo a hnojivo, aby se zajistila příští sklizeň a pomohla s malými zavlažovacími díly, která zvyšují dlouhodobou odolnost. IDA rovněž rozšířila své Okno krizových reakcí, aby v něm bylo 500 milionů $ financování určeného na reakce už během raných fází pomalu vznikajících krizí potravinové bezpečnosti a propukání epidemie.

Podobně v červnu 2020 poskytl Fond centrální odpovědi na nouzové situace OSN financování na pomoc k odvrácení potravinové krize v Somálsku. Jednal tak v předstihu před trojím ohrožením sarančaty, povodněmi a epidemií COVID-19. Tím, že OSN včas obnovilo vrty, tak zabránilo sporům spojeným se zdroji vody, udrželo hospodářská zvířata zdravější, zlepšilo finance domácností, zvýšilo duševní zdraví a zabránilo ohromnému vysidlování obyvatelstva.

Vývoj účinných vakcín proti COVID-19 znamená, že svět můře brzy spatřit světlo na konci tunelu této pandemie. Ale pro mnohé z nejzranitelnějších zemí bude mít tato krize hluboký a dlouho přetrvávající následný dopad na příjmy, zdraví, výživu, vzdělání a celou ekonomiku.

Rychlé akce mohou ty následky učinit méně bolestivými. Dnes se potřebujeme zaměřit na monitorování rizik a faktorů, které je násobí, a klást důraz na účinné včasné zásahy a dlouhodobé investice k zabránění daleko větším budoucím škodám.

Jednat hned teď na signály o nebezpečí je chytrou, morální a rentabilní strategií. Společnou prací na záchraně a transformaci životů můžeme nejzranitelnější lidi světa zbavit ochromujícího hladu a ztráty bezpečí a vybudovat základy lepší budoucnosti pro nás všechny.

Mark Lowcock & Axel van Trotsenbur