Nehledě na obrovské částky, které vyčleňují centrální banky včetně Fedu a ECB, zůstává situace na trzích nejednoznačná. Copak jsou centrální banky bezmocné před krizí, která zasáhla světovou ekonomiku? (Foto: Flickr)

Philippe Herlin, ekonom a autor článku na webových stránkách Or.fr., sdělil Sputniku svou vizi této situace.

„Centrální banky se ocitly ve slepé uličce. Už nemohou hrát se sazbami, a proto začínají nakupovat aktiva nebo státní dluhy, mj. v rámci politiky kvantitativního zmírnění, aby měly peněžní prostředky. Krize je ale tak silná, že to nepomáhá. Je třeba chápat, že před epidemií koronaviru už byla důvěra k centrálním bankám značně podkopána. Investoři pochopili, že banky s jejich nevelkými nebo dokonce zápornými sazbami se dostaly do slepé uličky, a že mají teď ruce spoutané. Všichni zasvěcení věděli, že podobná situace může vést v případě krize k výbuchu. A došlo k tomu za situace s koronavirem, který je skutečnou ‚černou labutí‘,“ podotkl ekonom.

Podle názoru Philippa Herlina rezervovaná reakce trhů jen potvrzuje „ztrátu důvěry k centrálním bankám“, což je podle jeho slov „velmi špatné“, protože vede ke „ztrátě důvěry k měně“.

Julien Rolland, odborník na obligace ve společnosti Aviva Investors, ujišťuje, že „ECB potvrzuje převzetí odpovědnosti ohledně úrovně sazeb a zdůrazňuje, že bude i nadále podnikat jiná opatření, a že její možnosti nemají meze“. Jsou tedy tato opatření teprve začátek?

„To je šílenství. Podle mého názoru, abychom krizi zvládli, musíme jednat nikoli na této úrovni, ale na úrovni vlád. Ty na to mimochodem dost dobře stačí, dokonce když musejí hodně improvizovat. Opatření podniknutá ve Francii, v Německu a v USA jdou správným směrem: posunují se termíny zaplacení daní a poskytuje se pomoc podnikům, které by mohly zbankrotovat. Cílem těchto opatření je pomoci společnostem, které zastavily svou činnost nebo mají nedostatek oběžných prostředků, těm, kterým se blíží termín zaplacení daní, nebo těm, kteří musí splácet úvěry, aby vydrželi několik měsíců, dokud krize trvá, bude-li ovšem všechno dobré. Opakuji: jedině na této úrovni je třeba jednat,“ vysvětluje Philippe Herlin.

Když vhazují centrální banky peněžní prostředky, tak podle názoru ekonoma vzniká nebezpečí toho, že se ceny vymknou kontrole. To je právě to, co nám hrozí, soudí odborník. Mnozí odborníci si kladou otázku, kdy se vrátí hyperinflace.

„Prozkoumal jsem několik historických příkladů, mj. i ten neznámější z nich – Výmarskou republiku. Tehdy byla skutečně spuštěna tiskárna, výchozím bodem však byla okupace Porúří, průmyslového střediska Německa, francouzskou armádou ve 20. letech minulého století kvůli nezaplacení reparací. Přivedlo to ke stávkám dělníků, a tedy i k zastavení průmyslové výroby v tomto regionu, což pobídlo německou vládu, která chtěla vlasteneckou stávku podpořit, k zapojení tiskárny, aby mohla platit mzdy. Tedy nebyla tam jenom tiskárna, ale také pokles výroby. Myslím si, že obojí je třeba ke spuštění hyperinflace,“ podotýká Herlin.

„Postupujeme k tomu, co se stalo ve Venezuele. Narazili jsme na pokles výroby vyvolaný opatřeními pro zadržování epidemie, a poté bude následovat hospodářský pokles. Neměli bychom si myslet, že to dokážeme překonat za pár týdnů. Spustí-li centrální banky tiskárnu, inflace se může podle mého názoru vrátit. Povede to k mimořádně těžké situaci, protože vymknou-li se ceny kontrole, úrokové sazby se automaticky zvýší. A ve světě, kde mají státy a hospodářské subjekty tak velké dluhy… to bude katastrofa,“ řekl v závěru ekonom.

Zdroj: snews.com,  bloomberg.com