Nedávno se znovu objevily případy infekce koronavirem v provincii Jilin a ve městě Shijiazhuang v provincii Hebei. Zatím je to velice sporadické, tak si v Číně dělají naděje, že z těchto center se velká epidemie nerozroste, ale spíše mají strach z rozsáhlejšího zavlečení z vnějšího světa. (Foto: Pixnio)


Čína je značně otevřenou zemí s neustálým stykem s celým světem. Nic jiného jí ani nezbývá, její ekonomika je se všemi kouty světa silně provázaná, bez tako rozsáhlých vazeb by nebyl možný její růst a škody a rizika z nedostatečné otevřenosti země by překročily rizika vzniklá z přenosu infekce.

A tak se má Čína v úmyslu v roce 2021 zejména ekonomicky dále otvírat, i když ve světě je už dohromady skoro 100 milionů případů a její ohrožení návratem epidemie, které je z domácích zdrojů jen nepatrné, se stykem se zbytkem světa nedá vyloučit. Zvláště když k vysoce zamořeným patří např. největší obchodní partner Číny EU, pro kterou je od loňského roku také Čína největším obchodním partnerem.

Číně se jako první významné zemi světa podařilo dostat epidemii pod kontrolu a velice dobře se zotavit i ekonomicky. Pokud se podaří epidemii zvládnout i jinde ve světě, je dobrá naděje, že ekonomicky už nastartovaná Čína poslouží jako to, čemu ekonomové říkají lokomotiva růstu, která za sebou zpět do růstových čísel vytáhne i zbytek světové ekonomiky. Jenže i samotný růst Číny závisí na růstu zbytku světa a její šance na pokračující zotavení a růst závisí na zotavení zbytku světa a na vzájemné otevřenosti mezi ní a světem.

Ve světě vytoužené zotavení během roku 2021 nezávisí jako v letech běžných ekonomických krizí jen na standardních ekonomických faktorech, nýbrž je zatíženo brzdou pořád ještě pokračující pandemie, která je dost nová, takže medicínská a epidemiologická opatření proti ní nejsou zatím moc zvládnutá, vakcíny jsou vyvinuté velice kvapně a v rozvinutých zemích se nedaří rozjet jejich výrobu a distribuci plánovaným tempem a navíc virus je velice adaptabilní a také se vyvíjí, takže nová extrémně nakažlivá mutace už řádí v Británii, Brazílii, Jižní Africe a v americké Kalifornii. A když je to tak, potom bychom měli pochopitelně čekat, že virus přijde s dalšími mutacemi, které nás mohou lecčíms překvapit.

Předpověď Světové zdravotnické organizace dokonce varuje, že první pololetí 2021 bude pro USA, Západní Evropu a Japonsko ještě drsnější než tomu bylo v roce 2020.

Nepodaří-li se významným ekonomickým centrům rozhýbat se alespoň natolik, že se dostanou „zase na trať,“ tak je k vzestupu ani čínská lokomotiva růstu nevytáhne a udržitelnost a zrychlování čínského zotavení také závisí na tom, že „hne vagóny“ ostatních ekonomik. Loňský růst čínského HDP o 2,3 procenta nakonec překonal všechna očekávání, ale aby stejně zdárně pokračoval, musí být dosaženo řady vnitřních i vnějších podmínek.

Rychlé zotavení zatím spoléhalo na fiskální a monetární stimuly, v jejichž pozadí je tzv. kvantitativní uvolňování, tj. eufemismus pro tisk nových peněz. To samozřejmě na chvíli pomůže, ale když se používá za hranicí, kdy vyčerpá své možnosti, přináší jen inflaci, devalvaci měny, znehodnocování investičních instrumentů atp. Proto čínská Ústřední ekonomická pracovní konference na zasedání v prosinci zdůraznila potřebu posílení opor pro to zotavení.

Dosud se nedaří dostatečně posílit domácí spotřebu, která by rozhýbala spotřebitelský trh, což je částečně způsobeno problémy se zaměstnaností vyvolané dosud ne dost velkým růstem. Nejvíce zotavení tedy táhnou vládou financované infrastrukturní projekty a rozhýbání trhu nemovitostí.

6,5 procentní růst v loňském čtvrtém kvartálu budí naději, továrny se zase rozběhly, služby a obchod také už nabraly tempo, nákupní centra, restaurace a zábavní podniky zaplavili spotřebitelé.

Čínský statistický úřad si libuje nad „stabilním zotavováním,“ protože zotavení je v běhu napříč všemi obory. Yuan posiluje proti všem měnám včetně dolaru, takže čínské podniky rozběhly skupování podniků v zahraničí, a to by bylo škoda překazit inflací z tisku nadměrného množství peněz. Naděje na předběhnutí USA v HDP do konce dekády vyhlíží slibně.

Protože si Čína uvědomuje, že její růst závisí na její vysoké provázanosti se světem a otevřenosti k němu, pokračovala ve svém otvírání i loni a hodlá tento kurz držet i nadále. Schválila nový zákon o zahraničních investicích a podepisuje smlouvy, jako je investiční dohoda s EU. A funguje to. Právě v těchto těžkých časech i přes „obchodní válku“ s Trumpovou administrativou nalévali zahraniční investoři, včetně amerických, do Číny investice nevídaným tempem, takže roku 2020 dosáhly 999.98 miliardy yuanů (144,37 miliardy $).

Čína patřila k hlavním iniciátorům podpisu nového, na světě největšího sdružení volného obchodu, které nepochybně posílí objem obchodování a ekonomické zotavení Asijsko-pacifické oblasti.

Ani americké tarify nezabránily ohromnému zrychlení exportu a rekordnímu obchodnímu přebytku loni v prosinci, když Čína v celém světě zaplňovala rozpadající se dodavatelské řetězce, a svět proti pandemii do velké míry bojovat zdravotními produkty z Číny.

I přes snahy washingtonské administrativy pod různými záminkami čínské firmy vyškrtávat z burz a zakazovat do některých obzvlášť úspěšných investice pod záminkou, že vlastně patří „rudé armádě“, američtí investoři se právě v této době hrnuli do investic do čínských aktiv a zapojení do čínské ekonomiky a čínského finančního systému. Integrace obou těchto ekonomik v reálu silně vzrostla.

V Číně právě probíhá rozsáhlá reforma finančního systému, na který pohlížela jako na svoji slabinu. Více svůj finanční trh otvírá a méně reguluje. Nárůst zapojení cizích finančních institucí do čínského trhu včetně amerických je tedy prudký a čeká se jeho rychlé pokračování. Po čínských cenných papírech je všude včetně USA prudce rostoucí poptávka.

Čína ukazuje, že ví, jak na ekonomický růst včetně zotavení a hodlá rychle růst. Také pomáhat s růstem všude jinde. Je k tomu v podstatě odsouzena, protože buď rozhýbe růst světa, nebo nemá šanci udržet růst svůj. Její povídání o světové komunitě sdílené budoucnosti lidstva nejsou líbivou ideologií. Jí nic jiného než nastolení takového společně prosperujícího světa nezbývá, protože bez něj při rozměrech její ekonomiky, neudrží vlastní prudký růst, ve kterém si tak libuje.

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj předpovídá návrat světového HDP na úroveň před pandemií do konce roku 2021 s tím, že jedna třetina světového růstu připadne na Čínu. Pokud se jí to nepodaří, bude váznout zotavení nás všech, ale i ona je silně zainteresovaná na naší prosperitě, protože bez zotavení světa ve všech jeho koutech svých cílů nemůže dosáhnout.

AC24.cz je také na  Facebooku Twitteru Telegramu  a  GAB .